Slíbila jsem vám rozhodnutí ohledně blogu a asi vás nepotěším. Nakonec jsem se totiž rozhodla s ním skončit. Je to trochu smutný konec, po 6 letech. Napsala jsem sem 1393 článků, z toho spoustu jsem smazala, takže za tímto blogem (v součtu) jistojistě stojí pár měsíců práce. Ale nedá se nic dělat, od ledna jsem nenapsala ani řádk, starostí mám až nad hlavu, řeším věci typu škola, práce, bydlení a na tohle nemám ani pomyšlení. Je mi to moc a moc líto, hlavně proto, že nebýt vás, čtenářů, patrně bych s blogem v červnu roku 2010, kdy jsem ho poprvé pozastavila, znovu nezačala. Podporovali jste mě po celou dobu, nejen svými komentáři, ale prostě i tím, že jste sem chodili, což se odráží v návštěvnosti, která mě opravdu hodně těšila.
Pokud bych měla děkovat někomu konkrétnímu... Jenny, mé betě, která se vrhla na Nobody cared s neskutečným nasazením - neboj, s NC nekončím, jen na něj teď prostě není čas. Pak skvělým SB, které mám už strašně dlouho - Mája, Casion, Erin, Zdenina, Susannah a další, dál Kate, která mi svěřila své povídky a které se tímto omlouvám, protože další povídky zde nejspíš nemá smysl zveřejňovat. A dalším a dalším lidem... Jej, stoprocentně bych chtěla poděkovat Dincie za tenhle nádherný design, který zde už patrně zůstane :)
Neříkám, že se nemůže stát, že bych jednou znovu blog obnovila, ale pokud se tak stane, bude to patrně na nové adrese a za delší dobu. Teď mám ale opravdu jiné starosti a myšlenky a cítím, že život je příliš krátký na to, abych jej proseděla u blogu :) Nicméně vám všem držím palce, abyste s blogováním vydrželi co nejdéle, pro mě těch 6 let strávených s vámi bylo k nezaplacení, psaní jsem si užívala a tak bych vás nikoho od toho nechtěla odrazovat.
(některé starší dessy od r. 2009)
Hodně štěstí všem a nevěste hlavu :) Vás SB určitě jednou za čas navštívím a vy ostatní? :) Jsou i další mnohem lepší blogy, kde si určitě také najdete nějaké své počteníčko :)
Díky moc všem ještě jednou a mějte se krásně :)
Vaše vděčná Ajka♥
Započal druhý semestr školy, ale místo, abych se teď učila na dodatečnou zkoušku z Matematické analýzy, píšu vlastně o tom, že bych už na žádnou takovou nikdy nešla. O tom, že ta škola je sice hezká, ale ne pro mě. Že je možná jedna z nejlepších v republice, ale za takové trápení a stres mi opravdu nestojí. Jak moje cesta na, skrz a z MFF vlastně vypadala, vám teď stručně (dobře, ne moc stručně :D) vylíčím v následujícím článku.
Ahoj všichni, asi jste si všimli, že jsem přestala psát na blog, ale už na to prostě nezbývá(al) čas. Niméně, ještě než se rozhodnu, co s blogem dál, mám pro vás ještě jeden článek (tedy tento a ještě další). Pro krušném a bolestném rozhodování jsem se nakonec rozhodla MatFyz opustit a zkusit něco jinýho. Vím, že dost chytrá na to, abych tu školu dala, jsem, ale nebaví mě to :( Ani se začátkem druhého semestru se to nezlepšilo, jsem spíš otrávená než cokoliv jinýho, náš rozvrh byl úplně na prd, musela jsem si ho celý překopat, aby byl alespoň trochu k něčemu, ale i tak... předměty nejsou nic moc, u některých (jako programování) se projevují moje mezery, které jsem si odnesla z prvního semestru, ale o tom bych vám ráda napsala v dalším článku, který budu adresovat zájemcům o studium na MFF. Jen doufám, že nevyzní tak pesimisticky, jak se teď cítím :)
