close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více






10. kapitola - Smrtijed a Stín

21. dubna 2013 v 13:22 | Ajka |  Dědic stínů
Daší kapitolka, abyste si neukousali nehty čekáním :) komentujte!


10. kapitola - Smrtijed a Stín

Krajina za okny vlaku rychle ubíhala, cesta do Londýna se však zdála být nekonečná. Minimálně Emmě, která seděla schoulená na jednom sedadle a hleděla do prázdna, zatímco její přátelé si hlasitě povídali. Příhoda s mozkomory, která se udála minulý týden, na ni měla stále silný dopad. Ale, jak si později uvědomila, nebyla to právě ona děsivá stvoření, která v ní vyvolala ty největší emoce. Tato zásluha připadla opět záhadným Dědicům stínů. Stále dokola se ptala sebe sama, co byli zač. Pokoušela se vybavit si alespoň záblesk tváře, kterou snad mohla zahlédnout, když se nad ní zahalená žena starostivě skláněla. Byla si v té chvíli téměř jista, že se jedná o lidi. Ovšem pak si vzpomněla na jejich první setkání. A na záři vycházející z pod kápě jejího zachránce.
Jediným, čím si nyní mohla být jista, byl fakt, že Dědicové stínů se pokouší zachránit její život, a ne pouze zničit Stíny. To však byla další otázka. Proč to dělali? Jen z dobré vůle? Nebo pro ně snad byla Emma něčím důležitá? Něčím výjimečná. A jak ji, u Merlina, našli? Sledují ji?
Hlava se jí točila z nekonečných otázek, takže jí chvíli trvalo, než si uvědomila, že hovor ustal a její přátelé na ni nyní hledí. Z jejich výrazů poznala, že se chtějí vrátit k událostem minulého týdne. Věděla, že výmluvy by byly zbytečné. Proto si jen povzdechla a rezignovaně přikývla, že můžou začít mluvit.
"V každém případě jsi tam neměla vůbec chodit," začala okamžitě Cindy káravě, než však stačila pokračovat, její bratr ji přerušil mávnutím ruky.
"To teď není podstatné. Alespoň víme, jak se dostat nepozorovaně do Prasinek. Teda až se kolem nebudou potulovat ty příšerky," ušklíbl se, avšak okamžitě se zatvářil vážně, když zpozoroval výraz na tváři své kamarádky, které se vybavila vzpomínka na mozkomory.
"Mě by spíš zajímal profesor Gilbert," zauvažoval Philip.
"Co tím McGonagalová myslela, když o něm tvrdila, že je hrdina? A jak se skrývá? Před kým?"
Rick se uchechtl.
"Podle reakce Emmina strýčka té noci, kdy školu napadl Stín, bych řekl, že žádný hrdina není. Ale kdy mu ředitelka zachránila život? A před čím? Měla by sis o tom promluvit s někým z tvé rodiny, Em. Zdá se, že ví víc, než dávají najevo. A teď o Vánocích k tomu máš skvělou příležitost," navrhl jí nadšeně, ke zklamání všech však zavrtěla hlavou.
"Rozhodně nemám v úmyslu se s někým dalším o tomhle bavit," prohlásila tvrdohlavě, ignoruje čtyři páry očí, které se na ni upíraly.
***
Bylo už něco po poledni, když se vlak začal dostávat do teplejších oblastí Anglie. Závěje sněhu se pomalu zmenšovaly, teplota začala klesat a bílé vločky se začaly měnit v déšť. Emma hrála s Mattem kouzelnické šachy, Cindy si pročítala jakýsi časopis, na jehož obálce se křenila blonďatá čarodějka, Philip hleděl z okna a Rick na svém sedadle usnul. Náhle se ozvalo drásavé skřípění brzd a vlak prudce zastavil, až se šachové figurky skutálely na zem a ve zmatku se rozutekly to všech rohů. Rick se s trhnutím probudil.
"Co se stalo?" zeptal se zmateně.
Nikdo mu však nebyl schopen odpovědět.
O pár okamžiků později se celým vagónem prohnala zvláštní vlna studeného vzduchu, přinášející s sebou mrazivý pocit. Nevysvětlitelným způsobem se setmělo a Emma se opět roztřásla po celém těle. Něco podobného už zažila. Studenými prsty otevřela dveře kupé a vyhlédla ven, stejně jako většina ostatních studentů. Pak se zepředu ozval vyděšený výkřik.
Tmavou uličkou proplouvaly dvě mlžné postavy.
Emmu ovládla nepopsatelná hrůza, když si uvědomila, že jdou pro ni. Výkřiky se šířily stále dál a dál, než však stačila cokoliv udělat, oba Stíny ji k jejímu překvapení minuly a zastavili se až u jednoho studenta šestého ročníku, který zbledl hrůzou. Nikdo nebyl schopen pohybu. Všichni ztuhli strachy ochromeni děsem, který s sebou Stíny přinesly.
Mlžná ruka se natáhla k místu, kde měl onen nešťastník srdce. Než však stačila Emma zjistit, co se stalo poté, objevila se ve vagónu další postava. Tentokrát neodvratně mířila k ní.
Muž v černé potrhané kápi a děsivé masce, zpod které byl vidět pouze jeho krutý úsměv, se k ní blížil s hůlkou napřaženou.
Emma a její přátelé se okamžitě stáhli zpátky do kupé, zatímco neznámý čaroděj mávl hůlkou a smetl na zem skupinku druháčků. Starší studenti se pokoušeli vytáhnout vlastní hůlky a udělat něco, čím by neznámého čaroděje zastavili. Zvláštní mrazení způsobené Stíny jim však nedovolilo cokoliv podniknout, a tak jen všichni byli nuceni s hrůzou přihlížet, jak se jedna z mlžných postav přibližuje stále blíž a blíž k srdci své oběti, zatímco hrozivý muž vstupuje do Emmina kupé s hůlkou připravenou k útoku.
Černovláska si všimla, že na krku se mu houpe zvláštní přívěšek, který zlatavě září a přestože neměla tušení, jak to mohla vědět, poznala, že mu zajišťuje ochranu před strašlivým působením mlžných postav. Tato myšlenka napadla Emmu v tom nejméně očekávaném okamžiku, než se však nad ní stačila zamyslet, s hrůzou si uvědomila, že hrot kouzelníkovy hůlky míří přímo na ni.
Chtěla zaječet strachy, ale stále toho ještě nebyla schopna. Zato Rick vykřikl a k jejímu překvapení, zároveň však zděšení, se mu jako zázrakem a nejspíš i s vypětím veškeré síly, podařilo vrhnout se před ni.
Temný čaroděj se však jen krákavě zasmál, a nedbalým gestem odhodil malého chlapce do vzduchu.
"Mudlovský šmejde," zavrčel znechuceně.
Pak opět švihl hůlkou, tentokrát už opravdu Emminým směrem.
Dívenka vykřikla bolestí, když ucítila hlubokou ránu na boku, ze které se šířila spalující bolest jako nějaký odporný jed do celého těla.
Klesla na kolena. Zrak měla rozmazaný, přesto však poznala, že Cindy se po tvářích koulí veliké slzy. Své zbylé přátele nebyla schopna vidět a neměla ani tušení, co se mezitím odehrává v uličce vlaku, kde stále byli všichni studenti přimraženi vlivem děsivé síly Stínů.
Zdálo se však, že bolest, kterou cítila, kouzelníkovi nestačí.
Ještě jednou pozvedl hůlku a namířil ji na ni.
"Avada…"
***
V ten moment se však stalo hned několik věcí najednou.
Nikdo si v pozdějších letech nebyl přesně schopen vybavit, co všechno se ve skutečnosti odehrálo. Náhle se ze tmy vynořila pětice postav v tmavých hábitech a s kápěmi zahalujícími jim tváře. V úrovni, kde se nejspíš nacházely jejich oči, se něco zalesklo a Stíny se stáhly. Dvě z postav natáhly dlaně v černých rukavicích, z nichž vylétly paprsky zlatavého světla, které zasáhly mlžné postavy, jež okamžitě vybuchly v záplavě jiskřiček. Třetí z neznámých, jen matně šlo rozeznat, že se nejspíš jedná o ženu, se vrhl k chlapci, ležícímu na zemi, kterého před pár sekundami Stín napadl. Zbylé dvě postavy zmizely, aby se v tu stejnou chvíli objevili v kupé, kde se právě čaroděj v masce chystal vyslat kouzlo smrti na Emmu, klečící v bolestech na zemi.
Jeden z nich kolem drobné dívenky obtočil ochranitelsky paži a nehlučně s ní zmizel, zatímco druhý ze zbývající dvojice mávl ve vzduchu hůlkou.
Před vyděšenou čtveřicí prvňáčků se objevil namodralý štít.
"…kedavra," dořekl čaroděj dřív, než se stačil zastavit.
Z tenkého kusu dřeva vyletěl zelený paprsek, narazil však do pevné bariéry a vrátil se zpátky k tomu, jež jej vyslal.
Pak bylo náhle po všem.
***
Profesorka McGonagalová, profesor Gilbert, Kingsley, Hermiona Grangerová a Bill, Ron a Ginny Weasleyovi procházeli pomalu a obezřetně vagónem, ve kterém došlo k útoku.
"Jak je tomu nešťastníkovi, na kterého zaútočil Stín?" zeptala se stísněně Minerva.
Její kolega si rozrazil cestu davem vyděšených studentů, kteří stáli v kruhu kolem mladého chlapce v bezvědomí. V tíživém tichu si k němu klekl a hůlkou provedl nad jeho nehybným tělem pár kouzel.
"Bude v pořádku," řekl nakonec k úlevě všech.
"Nějakou dobu si bude muset poležet u Sv. Munga, ale brzy se z toho dostane, aniž by trpěl nějakými vážnějšími následky. Fyzickými," dodal vážným tónem.
"Kingsley? Postaráš se o něj?" zeptala se McGonagalová.
Charizmatický čaroděj přikývl a vzal bezvládné tělo do náruče, aby se s ním o chvíli později přemístil.
"Proč Stíny zaútočily na vlak?" zeptal se tiše Ron.
Než mu však kdokoliv stačil odpovědět, než kterýkoliv ze studentů stihl vylíčit, co se vlastně stalo, zaslechl Hermionin hlas vycházející z jednoho kupé.
Okamžitě se vydal za zvukem a spatřil kudrnatou čarodějku, jak klečí nad tělem malého chlapce, jemuž zpod hlavy vytékal pramínek krve. Jeho zbylí tři kamarádi se nehodlali od svého společníka ani hnout, přestože stále nebyli schopni jakéhokoliv slova a po tvářích se jim koulely slzy.
"Tohle nezpůsobil Stín. Jedná se o práci kletby s hůlkou," zamumlala přiškrceným tónem a pustila se do ošetřovacích kouzel.
"A vím, kdo to způsobil," zamumlala celá bledá a ukázala na zem, kde leželo tělo v potrhaném černém hábitu a s maskou na tváři, kterého si ostatní v prvotním šoku nevšimli.
Zatímco Bill vynesl chlapce, jež opět začal klidně dýchat, doposud se však neprobral, ven a profesorka McGonagalová vyvedla zbylé studenty na uličku, Ron kopnutím převrátil mrtvé tělo prozatím neznámého Smrtijeda.
"Lestrange," zamumlal znechuceně.
Všem přítomným přeběhl mráz po zádech.
"Počkat!" vykřikla najednou Ginny s hrůzou v hlase.
"Kde je Emma? Nikde jsem ji zatím neviděla. Kde je moje dcera?"
Tři kamarádi, které stále držela profesorka McGonagalová dál od nehybného těla obávaného přívržence Pána zla, se na ni s uslzeným pohledem podívali.
***
Bolest ustoupila.
Emma otevřela oči a zamrkala, aby se jí podařilo přivyknout tmě, ve které se probudila. Překvapeně se posadil na měkké posteli a rozhlédla se kolem. Z toho, co dokázala rozeznat, bylo patrné, že se nachází v jakémsi bohatě zařízeném pokoji.
Rukou se pokusila nahmatat ránu na svém boku. Nic však pod svými prsty necítila. Její pozornost upoutal pohyb za jejími zády. Otočila se a koutkem oka spatřila portrét jakéhosi muže, jenž jí byl povědomý, jak mizí za hranicemi svého rámu.
O chvíli později se otevřely dveře a v nich stály dvě vysoké postavy Dědiců Stínů. Poprvé jim však nehalily tmavé kápě jejich tváře úplně. V měsíčním světle, které do pokoje proudilo vysokým oknem, poznala, že se nejedná o nadpřirozené bytosti, nýbrž o dva obyčejné kouzelníky. Muže a ženu.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Caira Caira | 21. dubna 2013 v 21:28 | Reagovat

Oh, jeden Smrtijed z cesty, to je dobře... Ale co se to zase stalo? Chudinka Emma, myslím, že už toho stihůa zažít pomalu víc než její otec...

Moc se těším na pokračivání. Rychle sem s ním...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama