Tak tentokrát jsem si to radši přednastavila, abyste to tu měli v čas. Užijte si kapitolu a nezapomeňte přihodit nějaký ten komentíček:)
Kapitola dvacátá osmá - Pozvánka
Obraz se lehce zachvěl a poskočil o pár minut dál. Kolem kamery projelo auto a odlesk světel na mokré cestě na chvilku rozzářil obrazovku. Následovalo další zachvění a údaj hodin se rozběhl jako šílený. Odkrajoval další minuty, stejně jako to dělal uplynulou hodinu. Nebo už to byly dvě? Technik z odboru prevence kriminality se zašklebil a máchnutím myši zavřel právě prohlížený soubor. Ani se nezeptal, jen se ohlédl a počkal na Harryho přikývnutí. Ginny u vedlejší obrazovky už taky nevypadala příliš nadšeně. Harry ale měl pocit, že jí to vadí méně, než by čekal. Ronův plán na její odrazení prostřednictvím té nudnější části bystrozorské práce moc dobře nefungoval. Technik k němu vyslal další, tentokrát trochu prosebný pohled. Harry si promnul oči a už chtěl říct něco o přestávce na kávu, ale nestihl to.
"Máme ho," řekla najednou Ginny a ukázala na obrazovku.
Technik vrátil video o kousek zpátky a pak znovu pustil celý záběr. Bylo vidět všechno, od prvního bliknutí kontrolky pohybového čidla, přes prudké otočení kamery za pohybem. Na záběrech byl naprosto jistě Hans Fuchs. S brašnou v ruce obezřetně kráčel po cestě kolem Malfoy Manor a pohledem hypnotizoval kameru. Harry uvažoval, proč dělá takovou hloupost, stačila trocha maskování a přišli by o jistotu, kdo je na záběrech. Druhý technik se uchechtl a hned začal vysvětlovat. Na sloupu nad cestou bylo pouzdro staré kamery, celé bílé a jasně viditelné. Z dálky tak bylo vidět slepá místa kamery. Skutečná kamera pak byla otočně uchycená v krabičce z kouřového plastu pod maketou. Fuchs se tím nechal dokonale napálit a bez viditelných obav odbočil na příjezdovou cestu. Rychlým krokem pokračoval až k bráně, zazvonil a pak vstoupil do sídla Malfoyů. Harry se usmíval, měli další stopu. O chvilku později se mu úsměv ještě víc rozšířil. Sledovali pozdější záběry a viděli ho znovu. Odcházel se spokojeným úsměvem a bez brašny. Nemohli to sice vědět s úplnou jistotou, ale co jiného než Voldemortovu truhlu mohl Fuchs schovat u Luciuse Malfoye? Najednou se zarazil a pár vteřin zíral na časový údaj. Už tušil, kam mohl Fuchs schovat uneseného policistu. Mávl hůlkou a oba technici v místnosti strnuli. Sledovali obrazovky před sebou a dění kolem je nezajímalo. Pomalu dokončovali ukládání nalezených záběrů. Harry je ještě pro jistotu zkontroloval a pak se obrátil ke Ginny. O zmizení Tonyho jí řekl už před tím, takže to nemusel příliš dlouho vysvětlovat. Ukončili hledání dalších Fuchsových záběrů a pověřili tím oba techniky. Samozřejmě až po tom, co zrušili kouzlo, které je předtím chránilo před odposlechem.
K výtahu dorazili za pár okamžiků. Harry poklepal hůlkou na ovládací panel a nad tlačítky s čísly vystoupilo z plochy plastu další. Harry ho stiskl a výtah je s tichým šuměním dovezl do skrytého patra. Kromě pár oprýskaný plechových skříní a velkého krbu bylo úplně prázdné. Neporušený prach na podlaze naznačoval, že jsou tu prvními návštěvníky po kdoví kolika dnech. Po chvilce v místnosti doznívala jen ozvěna zahučení krbu a zář letaxových plamenů vystřídalo přítmí. Zbyly tu jen dvě řady stop, kousek před krbem propletené a trocha rozvířeného prachu. Náhodný pozorovatel by nad tím propletencem stop mohl dumat, ale nikdo nepřišel.
***
Bystrozorské ústředí vypadalo mnohem klidněji, než tomu bylo v několika předchozích dnech. Část bystrozorů už se zase vrátila ke své normální práci a pořádně prověřený systém služeb odstranil zbytečné prostoje. Našlo se ovšem dost čarodějů, kterým ta změna příliš nevyhovovala. Krátký návrat do služby je často vytrhl z obyčejného a občas nudného života. Mnozí z nich dokonce doufali, že se ještě něco semele. Jen něco malého, právě tak na dalších pár dní mezi bystrozory.
Harry vkročil na nádvoří ústředí s úsměvem, stejně tak i Ginny. Zatím to vypadalo na velice úspěšný den. Konečně získali další informace o pohybu Hanse Fuchse. Byly sice poněkud starší, ale přesto důležité. Hlavně pro Tonyho, pokud ho po únosu opravdu ukryli v truhle a tu zase u Malfoyů. Vypadalo to docela pravděpodobně. Sídlo bylo velice dobře chráněné proti únikům magie, to bylo všeobecně známo. Bylo to sice hlavně kvůli černé magii, ale stejně dobře to fungovalo i na tu obyčejnou. A Tony u sebe měl odznak, alespoň ve chvíli únosu. Musel tedy první chvíle přežít bez větších zranění. Byl nejspíš jen omámený nějakým nenápadným kouzlem, právě takovým , které nespustilo varování. Kouzelník by něco takového nejspíš ustál, ale na mudlu stačilo mnohem míň. To, že byl v tu chvíli mimo službu, to ještě zhoršovalo.
Pro všechny případy zašel do kanceláře. Ginny zůstala v hale, začala o něčem mluvit s Hannah. Trvalo to jen chvilku a Harry držel v rukou Tonyho složku. Vložený odznak byl pořád ještě bez jakéhokoli poškození a ukazoval, že jeho nositel je pořád ještě mimo službu. To bylo snadné. Zbývaly další informace a tady už musely přijít na pomoc kouzla. Trvalo to hodnou chvíli, vyplněnou máváním hůlky a mumláním zaříkadel, ale nakonec měli jistotu. Harry držel v ruce list pergamenu hustě popsaný pravidelným rukopisem očarovaného brku. Odborník by určitě zjistit víc, ale i podle zběžného pohledu to bylo jasné. Tonyho odznak zmizel ze světa jen těsně po tom, co Fuchs vstoupil do budovy sídla Malfoyů. Trochu trpce se usmál, bylo to docela ironické. Zrovna on si právě teď přál, aby Lucius Malfoy nebyl do celého případu příliš zapleten. Aby raději vůbec netušil, co si u něj Fuchs vlastně uložil. Mohlo to pro Tonyho znamenat rozdíl mezi životem a smrtí. Pro Malfoye slibovala Voldemortova truhla velký zisk a přijatelné riziko. Mudlovský policista v ní by znamenal jen obrovské a při skoro jakékoli souhře okolností i nepřijatelné riziko. Musel doufat, že Lucius zase neodolal štědré nabídce a prostě jen umožnil uschování další nelegální věci. Nebylo by to poprvé a určitě ani naposled.
Zbývalo vymyslet, co s tím dělat dál. Mohl samozřejmě poslat sovu ministrovi. Nebylo by to poprvé. Jenže si až příliš dobře uvědomoval, jak málo důkazů má. Věděl, ale to bylo vlastně všechno. A možná ještě míň, určitě mohlo existovat i jiné vysvětlení. Nepochyboval o tom, že právníci by nějaké vyštrachali. Ještě pořád přemýšlel, složku už uložil a vyšel zpět do haly. Ginny seděla sama na lavičce a marně nabízela sově vedle sebe jakýsi mlsek. Harry už z dálky viděl obálku s velkou rudou pečetí, ale až po pár krocích rozpoznal další barvy. Na jinak obyčejné obálce zářily zelené a bílé proužky. Byla pro něj, přesně jak odhadoval. Jen odesílatele netrefil. Nepsal mu Lucius, ale Draco Malfoy. Přes krátký rozhovor a nabídku před svatým Mungem nečekal, že mu napíše právě on. Bez bližšího vysvětlení ho zval na návštěvu v Malfoy Manor.
Nabídl dopis Ginny, "Co si o tom myslíš?"
Začetla se do něj, na konci stránky vypadala trochu udiveně."Vždyť on tě skoro prosí... Tedy ne že by to tam dokázal napsat," dodala už s lehkým úšklebkem,
Harry přikývl. "Budu tam muset zajít," podíval se na hodinky a dodal: "Ale předtím musím zjistit pár věcí. Čas ještě mám."
"Dobře, ale buď opatrný. Já si tu zatím něco najdu. Můžu zajistit zásahovku, jen pro všechny případy..."
"Nemyslím, že by byla potřeba, ale dobře, souhlasím."
Po krátkém rozloučení se vrátil zpátky do kanceláře. Hannah tu ještě nebyla, snad někde něco zařizovala. Minul složky bystrozorů, obešel stoly s počítači a zastavil až u knihovny. Kniha, kterou hledal, byla v nejspodnější polici a měla ji skoro celou pro sebe. Položil ji na stůl a odehnal pavouka, který se na ní zabydlel. Najít zápisy Malfoyů trvalo jen chvilku. Jako majitel Malfoy Manor byl pořád uvedený Lucius. Řádek pod tím byl zajímavější, neboť v něm byl jako dočasný správce uvedený Draco Malfoy. Před pár dny tomu tak určitě nebylo. O zápis se postarala kouzla v knize, přesně podle skutečnosti. Zbývalo zjistit proč. Normálně by snad stačila obyčejná bystrozorská brašna, ale chtěl mít jistotu. Zašel do skladu. Ve spoustě skříní tu byly uschované namíchané lektvary, nejrůznější magické předměty, zbraně obyčejné i kouzelné. Chvilku uvažoval, co by mohl potřebovat. Jenže kdo mohl říct, jak je truhla vlastně chráněná? Kromě Fuchse ji asi nikdo neviděl a toho se zeptat nedalo. Vybíral spíš podle citu, z nabraných předmětů po chvíli vznikla úctyhodná hromada a tak se pustil do prohlížení seznamu, který průběžně psalo očarované pero. Víc jak polovinu věcí zase uklidil. Byly navíc nebo se místo nich dalo použít něco jiného ze seznamu. Nemohl se už příliš zdržovat a tak vybrané věci naházel do druhé brašny.
V hale okamžitě narazil na Leonidase. Krátce mu vysvětlil, jak zmizel Tony a kam vyráží. Lev s celou akcí souhlasil s jedinou výhradou. A tou byla Harryho bezpečnost u Malfoyů. Měl vlastně pravdu, nebýt ovšem jedné malé drobnosti. Potichu mu to vysvětlil a ukázal. Na konci dopisu od Draca byla otištěná pečeť. Sloužila i jako přenášedlo a kromě erbu Malfoyů obsahovala i Luciusovo jméno. Alespoň obvykle. Tentokrát tomu bylo jinak a v rudém vosku nade vši pochybnost stálo Draco Malfoy.
Leonidas na to jméno celkem nevěřícně zíral. "Je to pravda? Napadá mě jen jedna možnost. Je konečně mrtvý?"
Harry zavrtěl hlavou. "S největší pravděpodobností žije. Je pár způsobů jak to ověřit a zatím žádný nesvědčil o opaku. Netuším, co se mu mohlo stát, ale už mám ověřeno, že velká část pravomocí ohledně majetku přešla dočasně na Draca Malfoye. Ještě musím dodat, že je to jen díky tomu, že je Narcissa zrovna někde v Evropě."
"Dobře, ale stejně bych se docela rád alespoň trochu pojistil. Zásahovka je sice dobrá, ale k Malfoyům se jen tak nedostanou."
"To vím, Leonidasi," řekl Harry, "ale Draco není Lucius. Jistému riziku se nedá vyhnout, jenže jiná možnost není."
Lev chtěl ještě něco říct, ale po Harrym zbylo jen prázdné místo a zvuk přemístění. Z haly odešel klidně. Až ve své kanceláři vztekle praštil do stolu. A začal na něm připravovat lektvar. Věděl, že je to jediná možnost, jak ohlídat Harryho a jak za ním v případě potřeby najít cestu. Vytáhl kotlík a vyčaroval pod ním plamen. Opatrně odměřoval přísady a postupně je vmíchával do bublajícího lektvaru. Občas se zaposlouchal, ale z haly nepronikl jediný zvuk. Vlastně mu zbyly jen poslední dvě přísady. Předposlední byla vždy po ruce. Vytáhl nůž s černou čepelí a opatrně se řízl. Byla to malá ranka, ale kapky krve z ní odkapávaly pravidelně. Lektvar pod jejich dopady tmavl až do černa. Leonidas znovu použil nůž, ranka po přejetí druhou stranou čepele okamžitě zmizela. Zbývala ještě poslední přísada, ta nejdůležitější. Byla v obyčejné bílé obálce, ale z kapsy ji musel vytáhnout pomocí kouzla a své hůlky. Kterákoli jiná hůlka by spustila pěknou řádku kouzel chránících tuhle i další obálky. Zabezpečení bylo nutné, skrývaly se v ní totiž potajmu získané Harryho vlasy. Raději je ještě zkontroloval kouzlem. Potom dva z nich vhodil do kotlíku a odčaroval oheň. Vypadalo to, že se rozpouštějí a pomalu mizí v lektvaru. Dotkl se prstem hladiny lektvaru a cítil, jak se ho tekutina pokouší vtáhnout. Byla to poslední kontrola a potvrdila, že svou práci odvedl dobře. Smočený prst ho trochu pálil, zatím to bylo docela snesitelné. Mávnutím hůlky rozvířil lektvar. Cítil, že zatím je vše v pořádku, a doufal, že se to nezmění. Nezdržoval se uklízením a vyrazil do haly.
Byla tam už kompletní zásahovka, kterou kvůli případnému zásahu povolala Ginny. Posadil se trochu stranou a hůlkou znovu kontroloval lektvar i jeho propojení s Harrym. Bylo před ním dlouhé čekání, naplněné úvahami nad vedlejšími účinky lektvaru. Zatím to byl jen pálící prst. Ty další... Lektvar musel být nejpozději den po namíchání zničen, ať už ho někdo vypil nebo ne. Naštěstí se v těle ukládal jen do vlasů. Chlupů. Vousů. Neměl chuť používat kompletní depilační kouzlo. Nezbývalo než doufat a držet Harrymu palce...
"Máme ho," řekla najednou Ginny a ukázala na obrazovku.
Technik vrátil video o kousek zpátky a pak znovu pustil celý záběr. Bylo vidět všechno, od prvního bliknutí kontrolky pohybového čidla, přes prudké otočení kamery za pohybem. Na záběrech byl naprosto jistě Hans Fuchs. S brašnou v ruce obezřetně kráčel po cestě kolem Malfoy Manor a pohledem hypnotizoval kameru. Harry uvažoval, proč dělá takovou hloupost, stačila trocha maskování a přišli by o jistotu, kdo je na záběrech. Druhý technik se uchechtl a hned začal vysvětlovat. Na sloupu nad cestou bylo pouzdro staré kamery, celé bílé a jasně viditelné. Z dálky tak bylo vidět slepá místa kamery. Skutečná kamera pak byla otočně uchycená v krabičce z kouřového plastu pod maketou. Fuchs se tím nechal dokonale napálit a bez viditelných obav odbočil na příjezdovou cestu. Rychlým krokem pokračoval až k bráně, zazvonil a pak vstoupil do sídla Malfoyů. Harry se usmíval, měli další stopu. O chvilku později se mu úsměv ještě víc rozšířil. Sledovali pozdější záběry a viděli ho znovu. Odcházel se spokojeným úsměvem a bez brašny. Nemohli to sice vědět s úplnou jistotou, ale co jiného než Voldemortovu truhlu mohl Fuchs schovat u Luciuse Malfoye? Najednou se zarazil a pár vteřin zíral na časový údaj. Už tušil, kam mohl Fuchs schovat uneseného policistu. Mávl hůlkou a oba technici v místnosti strnuli. Sledovali obrazovky před sebou a dění kolem je nezajímalo. Pomalu dokončovali ukládání nalezených záběrů. Harry je ještě pro jistotu zkontroloval a pak se obrátil ke Ginny. O zmizení Tonyho jí řekl už před tím, takže to nemusel příliš dlouho vysvětlovat. Ukončili hledání dalších Fuchsových záběrů a pověřili tím oba techniky. Samozřejmě až po tom, co zrušili kouzlo, které je předtím chránilo před odposlechem.
K výtahu dorazili za pár okamžiků. Harry poklepal hůlkou na ovládací panel a nad tlačítky s čísly vystoupilo z plochy plastu další. Harry ho stiskl a výtah je s tichým šuměním dovezl do skrytého patra. Kromě pár oprýskaný plechových skříní a velkého krbu bylo úplně prázdné. Neporušený prach na podlaze naznačoval, že jsou tu prvními návštěvníky po kdoví kolika dnech. Po chvilce v místnosti doznívala jen ozvěna zahučení krbu a zář letaxových plamenů vystřídalo přítmí. Zbyly tu jen dvě řady stop, kousek před krbem propletené a trocha rozvířeného prachu. Náhodný pozorovatel by nad tím propletencem stop mohl dumat, ale nikdo nepřišel.
***
Bystrozorské ústředí vypadalo mnohem klidněji, než tomu bylo v několika předchozích dnech. Část bystrozorů už se zase vrátila ke své normální práci a pořádně prověřený systém služeb odstranil zbytečné prostoje. Našlo se ovšem dost čarodějů, kterým ta změna příliš nevyhovovala. Krátký návrat do služby je často vytrhl z obyčejného a občas nudného života. Mnozí z nich dokonce doufali, že se ještě něco semele. Jen něco malého, právě tak na dalších pár dní mezi bystrozory.
Harry vkročil na nádvoří ústředí s úsměvem, stejně tak i Ginny. Zatím to vypadalo na velice úspěšný den. Konečně získali další informace o pohybu Hanse Fuchse. Byly sice poněkud starší, ale přesto důležité. Hlavně pro Tonyho, pokud ho po únosu opravdu ukryli v truhle a tu zase u Malfoyů. Vypadalo to docela pravděpodobně. Sídlo bylo velice dobře chráněné proti únikům magie, to bylo všeobecně známo. Bylo to sice hlavně kvůli černé magii, ale stejně dobře to fungovalo i na tu obyčejnou. A Tony u sebe měl odznak, alespoň ve chvíli únosu. Musel tedy první chvíle přežít bez větších zranění. Byl nejspíš jen omámený nějakým nenápadným kouzlem, právě takovým , které nespustilo varování. Kouzelník by něco takového nejspíš ustál, ale na mudlu stačilo mnohem míň. To, že byl v tu chvíli mimo službu, to ještě zhoršovalo.
Pro všechny případy zašel do kanceláře. Ginny zůstala v hale, začala o něčem mluvit s Hannah. Trvalo to jen chvilku a Harry držel v rukou Tonyho složku. Vložený odznak byl pořád ještě bez jakéhokoli poškození a ukazoval, že jeho nositel je pořád ještě mimo službu. To bylo snadné. Zbývaly další informace a tady už musely přijít na pomoc kouzla. Trvalo to hodnou chvíli, vyplněnou máváním hůlky a mumláním zaříkadel, ale nakonec měli jistotu. Harry držel v ruce list pergamenu hustě popsaný pravidelným rukopisem očarovaného brku. Odborník by určitě zjistit víc, ale i podle zběžného pohledu to bylo jasné. Tonyho odznak zmizel ze světa jen těsně po tom, co Fuchs vstoupil do budovy sídla Malfoyů. Trochu trpce se usmál, bylo to docela ironické. Zrovna on si právě teď přál, aby Lucius Malfoy nebyl do celého případu příliš zapleten. Aby raději vůbec netušil, co si u něj Fuchs vlastně uložil. Mohlo to pro Tonyho znamenat rozdíl mezi životem a smrtí. Pro Malfoye slibovala Voldemortova truhla velký zisk a přijatelné riziko. Mudlovský policista v ní by znamenal jen obrovské a při skoro jakékoli souhře okolností i nepřijatelné riziko. Musel doufat, že Lucius zase neodolal štědré nabídce a prostě jen umožnil uschování další nelegální věci. Nebylo by to poprvé a určitě ani naposled.
Zbývalo vymyslet, co s tím dělat dál. Mohl samozřejmě poslat sovu ministrovi. Nebylo by to poprvé. Jenže si až příliš dobře uvědomoval, jak málo důkazů má. Věděl, ale to bylo vlastně všechno. A možná ještě míň, určitě mohlo existovat i jiné vysvětlení. Nepochyboval o tom, že právníci by nějaké vyštrachali. Ještě pořád přemýšlel, složku už uložil a vyšel zpět do haly. Ginny seděla sama na lavičce a marně nabízela sově vedle sebe jakýsi mlsek. Harry už z dálky viděl obálku s velkou rudou pečetí, ale až po pár krocích rozpoznal další barvy. Na jinak obyčejné obálce zářily zelené a bílé proužky. Byla pro něj, přesně jak odhadoval. Jen odesílatele netrefil. Nepsal mu Lucius, ale Draco Malfoy. Přes krátký rozhovor a nabídku před svatým Mungem nečekal, že mu napíše právě on. Bez bližšího vysvětlení ho zval na návštěvu v Malfoy Manor.
Nabídl dopis Ginny, "Co si o tom myslíš?"
Začetla se do něj, na konci stránky vypadala trochu udiveně."Vždyť on tě skoro prosí... Tedy ne že by to tam dokázal napsat," dodala už s lehkým úšklebkem,
Harry přikývl. "Budu tam muset zajít," podíval se na hodinky a dodal: "Ale předtím musím zjistit pár věcí. Čas ještě mám."
"Dobře, ale buď opatrný. Já si tu zatím něco najdu. Můžu zajistit zásahovku, jen pro všechny případy..."
"Nemyslím, že by byla potřeba, ale dobře, souhlasím."
Po krátkém rozloučení se vrátil zpátky do kanceláře. Hannah tu ještě nebyla, snad někde něco zařizovala. Minul složky bystrozorů, obešel stoly s počítači a zastavil až u knihovny. Kniha, kterou hledal, byla v nejspodnější polici a měla ji skoro celou pro sebe. Položil ji na stůl a odehnal pavouka, který se na ní zabydlel. Najít zápisy Malfoyů trvalo jen chvilku. Jako majitel Malfoy Manor byl pořád uvedený Lucius. Řádek pod tím byl zajímavější, neboť v něm byl jako dočasný správce uvedený Draco Malfoy. Před pár dny tomu tak určitě nebylo. O zápis se postarala kouzla v knize, přesně podle skutečnosti. Zbývalo zjistit proč. Normálně by snad stačila obyčejná bystrozorská brašna, ale chtěl mít jistotu. Zašel do skladu. Ve spoustě skříní tu byly uschované namíchané lektvary, nejrůznější magické předměty, zbraně obyčejné i kouzelné. Chvilku uvažoval, co by mohl potřebovat. Jenže kdo mohl říct, jak je truhla vlastně chráněná? Kromě Fuchse ji asi nikdo neviděl a toho se zeptat nedalo. Vybíral spíš podle citu, z nabraných předmětů po chvíli vznikla úctyhodná hromada a tak se pustil do prohlížení seznamu, který průběžně psalo očarované pero. Víc jak polovinu věcí zase uklidil. Byly navíc nebo se místo nich dalo použít něco jiného ze seznamu. Nemohl se už příliš zdržovat a tak vybrané věci naházel do druhé brašny.
V hale okamžitě narazil na Leonidase. Krátce mu vysvětlil, jak zmizel Tony a kam vyráží. Lev s celou akcí souhlasil s jedinou výhradou. A tou byla Harryho bezpečnost u Malfoyů. Měl vlastně pravdu, nebýt ovšem jedné malé drobnosti. Potichu mu to vysvětlil a ukázal. Na konci dopisu od Draca byla otištěná pečeť. Sloužila i jako přenášedlo a kromě erbu Malfoyů obsahovala i Luciusovo jméno. Alespoň obvykle. Tentokrát tomu bylo jinak a v rudém vosku nade vši pochybnost stálo Draco Malfoy.
Leonidas na to jméno celkem nevěřícně zíral. "Je to pravda? Napadá mě jen jedna možnost. Je konečně mrtvý?"
Harry zavrtěl hlavou. "S největší pravděpodobností žije. Je pár způsobů jak to ověřit a zatím žádný nesvědčil o opaku. Netuším, co se mu mohlo stát, ale už mám ověřeno, že velká část pravomocí ohledně majetku přešla dočasně na Draca Malfoye. Ještě musím dodat, že je to jen díky tomu, že je Narcissa zrovna někde v Evropě."
"Dobře, ale stejně bych se docela rád alespoň trochu pojistil. Zásahovka je sice dobrá, ale k Malfoyům se jen tak nedostanou."
"To vím, Leonidasi," řekl Harry, "ale Draco není Lucius. Jistému riziku se nedá vyhnout, jenže jiná možnost není."
Lev chtěl ještě něco říct, ale po Harrym zbylo jen prázdné místo a zvuk přemístění. Z haly odešel klidně. Až ve své kanceláři vztekle praštil do stolu. A začal na něm připravovat lektvar. Věděl, že je to jediná možnost, jak ohlídat Harryho a jak za ním v případě potřeby najít cestu. Vytáhl kotlík a vyčaroval pod ním plamen. Opatrně odměřoval přísady a postupně je vmíchával do bublajícího lektvaru. Občas se zaposlouchal, ale z haly nepronikl jediný zvuk. Vlastně mu zbyly jen poslední dvě přísady. Předposlední byla vždy po ruce. Vytáhl nůž s černou čepelí a opatrně se řízl. Byla to malá ranka, ale kapky krve z ní odkapávaly pravidelně. Lektvar pod jejich dopady tmavl až do černa. Leonidas znovu použil nůž, ranka po přejetí druhou stranou čepele okamžitě zmizela. Zbývala ještě poslední přísada, ta nejdůležitější. Byla v obyčejné bílé obálce, ale z kapsy ji musel vytáhnout pomocí kouzla a své hůlky. Kterákoli jiná hůlka by spustila pěknou řádku kouzel chránících tuhle i další obálky. Zabezpečení bylo nutné, skrývaly se v ní totiž potajmu získané Harryho vlasy. Raději je ještě zkontroloval kouzlem. Potom dva z nich vhodil do kotlíku a odčaroval oheň. Vypadalo to, že se rozpouštějí a pomalu mizí v lektvaru. Dotkl se prstem hladiny lektvaru a cítil, jak se ho tekutina pokouší vtáhnout. Byla to poslední kontrola a potvrdila, že svou práci odvedl dobře. Smočený prst ho trochu pálil, zatím to bylo docela snesitelné. Mávnutím hůlky rozvířil lektvar. Cítil, že zatím je vše v pořádku, a doufal, že se to nezmění. Nezdržoval se uklízením a vyrazil do haly.
Byla tam už kompletní zásahovka, kterou kvůli případnému zásahu povolala Ginny. Posadil se trochu stranou a hůlkou znovu kontroloval lektvar i jeho propojení s Harrym. Bylo před ním dlouhé čekání, naplněné úvahami nad vedlejšími účinky lektvaru. Zatím to byl jen pálící prst. Ty další... Lektvar musel být nejpozději den po namíchání zničen, ať už ho někdo vypil nebo ne. Naštěstí se v těle ukládal jen do vlasů. Chlupů. Vousů. Neměl chuť používat kompletní depilační kouzlo. Nezbývalo než doufat a držet Harrymu palce...













Dík. Budu muset popohnat betu - na betaread čekají kapitoly 33 - 37, další je hotová úplně a ještě jedna z větší části...
Přeju hezké čtení...