close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více






17. kapitola - Priori Incantatem

20. října 2012 v 14:55 | kopapaka |  Dopis
Nová kapitola, opět po týdnu :)


Kapitola sedmnáctá - Priori Incantatem

Gordon se s vytřeštěnýma očima díval na velitele zásahové skupiny Alfa. Už před tím ho napadly různé možnosti, ale ani jedna nebyla tak šílená jako tohle. Ale vysvětlovalo to jeho chování.
Pořád tomu nemohl uvěřit. A od toho se chtěl odrazit. Musel zjistit, co se venku před plotem stalo. Ale nejdřív...
"Takže, ty teď vyrazíš za plot a aktivuješ Deltu. Tvoje skupina zatím zůstane tady a někdo musí chránit Harryho."
"Myslíš, že by Delta dokázala zabránit..."
"Neříkej to jméno, ani jedno!"
Gordon se zhluboka nadechl a pokračoval, "Podívej, někdo se pokusil zaútočit na Harryho. Je jedno, kdo to byl a co vlastně chtěl, ale Harry prostě potřebuje ochranu. A volná je Delta. Klidně jim řekni, ať seberou bystrozory z ústředí."
"A ty?"
"Musím najít Harryho hůlku a zjistit, jaká kouzla použil. Třeba nám to pomůže."
Velitel Alfy zasalutoval a vyrazil k brance. Nejdřív to vypadalo, že jen proběhne, ale najednou se zastavil. Chtěl něco sebrat ze země.
Gordon zařval: " Nesahej na ni." A vyrazil.
Viděl v jeho očích dotaz a tak pokračoval: "Je to důkaz a budeme s ním tak zacházet. Nehodlám riskovat, že přijdeme o jakoukoli drobnost." Vytáhl sáček na důkazy. Hůlka se do něj akorát vešla. Rozhlédl se, bystrozorská brašna ležela nedaleko. Sice měl potřebné věci i v tašce u sebe, ale ty chtěl nechat do zásoby. Kdo ví, co ho ještě čeká. Posadil se na zmuchlané deky a začal hrabat v brašně. Nechtěl v blízkosti Harryho hůlky používat kouzla. Teoreticky by ji to nemělo ovlivnit, ale nechtěl nic riskovat.
"Nepotřebuješ s něčím pom..." Mark se šokovaně zarazil.
Ještě před chvilkou mluvil venku s Leonidasem. Nebyl moc čas na vysvětlování, ale i tak se zhruba dozvěděl o dění venku. Gordon se při prvních slovech prudce otočil a div mu hůlkou nevyrazil oko.
"U Merlina, nemůžeš trochu víc dupat?"
"Cože? A proč?" Mark ho udiveně sledoval. A nechápal.
"Ale to nic..." řekl Gordon a otočil se zpátky k tašce.
"Jo, to mi povídej. Vůbec nic se neděje, není potřeba nic vysvětlovat. Tak proč se sakra tváříš, jako bys potkal Jacka Rozparovače..." Pak se ovšem zarazil. "Proč mám najednou pocit, že jsem se docela trefil?"
"Možná lepší nevědět." Gordon to spíš zamumlal. "Ale dobře, pokusím se to vysvětlit. Bude to jen chvilku trvat, než dořeším tohle..."
Konečně našel, co potřeboval. Vytáhl z brašny svitek pergamenu a brk. Chvilku mával hůlkou nad listem a nakonec to čarování uzavřel kruhem kolem. Brk jen zasvištěl a během chvilky už vyčkával kousek nad pergamenem. Gordon chvilku sledoval výsledek a zřejmě byl spokojen.
"Většina čarodějů by použila jen kouzlo Priori incantatem, které ukáže, co bylo hůlkou vyčarováno," řekl Gordon. "Já ale dávám přednost této variantě." Po Markově tázavém pohledu pokračoval, "Díky začarovanému pergamenu budu mít vypsaná kouzla, která použil Harry těsně před zraněním. A tím se to snad vysvětlí..."
Natáhl se a nechal Harryho hůlku opatrně sklouznout do kruhu. "A ten kruh vymezuje účinnost. Navíc hůlka byla nějakou chvíli bez dozoru. A jestli si s ní někdo hrál, tak případné problémy zůstanou uvnitř."
Už se chystal pronést slova dalšího kouzla, když ho přerušil výkřik zpoza plotu. Přeletěla nad ním sova. Jenže místo cesty do domu, případně do malého sovince, jehož vlet byl vidět ve štítu, proletěla až na druhou stranu zahrady. Za plotem se prudce otočila, ale vše se opakovalo. Po čtvrtém průletu to vzdala a přistála na okraji živého plotu. Nespokojeně houkla a pozorovala lidi pod sebou.
"Gordone, dům je pořád ještě zabezpečený?" řekl velitel Alfy, který právě vešel na zahradu.
"Je, zatím jsem odemkl jen branku." Mávl hůlkou směrem k domu: "Odemknout."
Ze zahrady se ozval povědomý zvuk, nejdřív zarachocení altánu a potom pufnutí, následované obláčkem kouře z komína. Sova se ohlédla a po chvilce váhání vyrazila směrem k domu a vlétla otevřeným oknem do kuchyně. Nezdržela se dlouho, bylo slyšet jen bouchnutí upuštěného balíčku. Nakonec zmizela v sovinci.
"Takže sova vyrazila na gáblík a já mrknu, co přivezla." řekl velitel Alfy a vyrazil k domu. Těsně před dveřmi se ještě zarazil a dodal, "Gordone, všechno je to zařízené..."
Mark se ohlédl, jakoby chtěl nakouknout, jak to vypadá u kouzelníků doma.
"Ale no tak, stejně se tam za chvíli podíváš. Teď potřebuju svědka. Sice neznáš kouzla, ale aspoň vidíš a slyšíš co dělám."
"Tak dobře," odpověděl. Ale stejně je ještě něco vyrušilo, kolem proběhl další kolega ze zásahovky. Nesl tašku přes rameno. Mark si domyslel, že to budou nějaké detekční přístroje nebo co to vlastně kouzelníci používají.
Gordon jen na chvilku zvedl pohled a dál věnoval pozornost svitku. Hůlka už ležela na okraji pergamenu a zbývalo jen vyslovit kouzlo: "Priori incantatem."
Magický kruh se rozzářil. Zatím to ovšem bylo všechno, i brk se jen tak chvěl těsně nad pergamenem. Až po chvilce to zahučelo, od hůlky jako by něco odletělo.
Gordon lehce přikývl, "To bylo Protego..."
Brk na potvrzení jeho slov vyrazil po pergamenu a napsal inkantaci Protega i několik dalších slov. Potom vše utichlo. Na chvilku. Při dalším zahučením sebou Gordon pěkně škubl. Prostor magického kruhu vyplnila šklebící se znetvořená tvář. Dokonce i Mark z toho pohledu neměl moc příjemný pocit. A rozhodně nebyl sám.
Od domu přicházel velitel Alfy a skoro vykřikl: "Co to tu u Merlinovy brady vyvádíte?" Hůlkou přitom sledoval obraz uvnitř magického kruhu. Ale skoro okamžitě mu to došlo. "Takže ten parchant nekecal..." Zarazil se. "Jak to tedy vlastně je?
Gordon pokrčil rameny a odpověděl, "To opravdu netuším..."
"Ale ty jsi přece použil Priori incantatem a to by znamenalo..." Zarazil se a dost vyděšeně sledoval Gordona.
"Taky tě to napadlo, že? Jenže proč by Harry jen tak vyvolával V..." Gordon se zarazil, nejdřív se kvůli tomu rozčiloval a teď ho málem sám jmenoval.
V tu chvíli se ovšem ozval Mark: "No já nevím, ale jestli váš šéf chtěl ty chlápky pořádně vyděsit, tak vyčarovat takovouhle obludu přeci nemusí být špatný nápad. Vždyť i vy z něj máte vítr a to je tu klid. Nebo se snad pletu?"
Oba muži ho sledovali jako nějaký přírodní úkaz. Pořád se nemohli oprostit od pocitu, že k něčemu takovému by Harry nesáhl. Jenže v tom se asi pořádně spletli. Oběma najednou došlo, že Harry by kvůli ochraně rodiny byl ochotný udělat skoro cokoli. Mark pokyvoval hlavou: "Takže jsem se asi nespletl, co? Hlavní přece je, že se mu to povedlo, ochránil děti a to je docela dost."
Gordon kývl hlavou: "Víc než dost." Potom mávl hůlkou a zrušil kouzla nad pergamenem.
Světlo zmizelo, tráva kolem zavířila. Síla uzavřená v magickém kruhu se rozběhla po zahradě. Gordon se rychle natáhl, vyškubl pergamen a na chvilku přestal vnímat okolí. S udiveným pohledem sledoval zápis inkantace. Protego ho neudivilo, ale slova Umbraumbra o kousek dál už vůbec neznal. Za plotem zemřeli čtyři lidé a kdo ví, jestli na tom to kouzlo nemělo podíl.
"Zní to opravdu docela čarovně, skoro jako Abrakadabra," řekl Mark, ale vyděšený Gordonův obličej ho rychle zarazil. "Co jsem zase provedl?"
"To neříkej ani ze srandy. Z kouzla Abrakadabra vznikla Avada kedavra a to je smrtící, dokonce neprominutelná kletba," řekl Gordon.
Velitel Alfy přikývl, výraz obličeje byl kvůli kukle nerozpoznatelný, ale nejspíš se tvářil stejně.
Gordon zastrčil hůlku do pouzdra, vrátil se k pergamenu a znovu studoval zápis.
"Umbraumbra" opakoval si inkantaci jako nějakou mantru, "Umbraumbra."
Hlas od branky je docela vyděsil. Leonidas vpadl na zahradu a řekl: "To by mě zajímalo, co tím chceš vyčarovat."
Pak se ovšem zarazil a sledoval překvapené pohledy kolegů.
Nejvíc tím udivil Gordona. "Cože? Ty to kouzlo znáš?"
"A ty ne? Vždyť jsi ho právě říkal?"
"Říkal, jenže to kouzlo neznám," řekl a významně kývl hlavou k Harryho hůlce. "Právě jsme se snažili zjistit, co a jak Harry dělal."
Gordon pozoroval Leonidase a po chvilce musel s údivem konstatovat, že se docela šklebí. A snad jen s ohledem na okolnosti v sobě zadržuje smích. Takže mu to nedalo a poměrně naštvaně řekl: "Můžeš nám to kouzlo tedy nějak přiblížit?"
"Tohle fakticky nemyslíš vážně, že ne?" Lev se při pohledu na vážné tváře kolegů zarazil. "Víte, jak to tam venku vypadá? Na místě tam zařvali tři útočníci a další je o moc nepřežil. A ti dva, co se postavili mě s Davidem, už taky nebyli v úplně nejlepším stavu. A to mi chceš tvrdit, že Harry použil jen Umbraumbra?"
Gordon mu beze slova vrazil do ruky pergamen se zápisem kouzel.
Lev si ho prohlédl a dost nevěřícně zvedl pohled: "To jsou opravdu Harryho kouzla..." Nebyl to dotaz, spíš konstatování. A Gordon ho navíc němým přikývnutím potvrdil.
"Ale jak..." Lev se hned zarazil a usilovně přemýšlel, celé mu to nedávalo smysl.
Chvilku bylo ticho, Mark už chtěl něco říct, ale Gordon byl rychlejší. "Leonidasi, potřebujeme vědět, co to kouzlo dělá. Bez toho tu jen spekulujeme, co se tam venku stalo." V hlase už mu pomalu zazníval unavený tón. "Ten těžce zraněný útočník ještě chvíli mluvil a Leonidasi, viděl tu Ty víš koho."
Leonidas na něj zíral s vytřeštěnýma očima. "To je nějaká hloupost... Vždyť už je dávno..." Vydechl. Zhluboka. A další slova už skoro křičel: "Gordone, to kouzlo je jen pitomá, zasraná iluze. Proč by Harry před Voldemortem používal něco takového?" Na potvrzení svých slov mávl hůlkou a z trávníku se vynořila iluze dívky.Jindy by se na ni nejspíš dívali se zalíbením, jenže okolnosti a Leonidasův výbuch všem trochu změnil priority. Po chvilce se rozplynula.
Nikdo si toho nevšiml.
Všichni sledoval Leonidase, který se zase díval na svou hůlku.
Najednou se s poznáním v očích otočil na Gordona. A ten zalapal po dechu, najednou už to taky věděl.
"U Merlina, já jsem ale..." řekl velitel Alfy.
S konečnou platností jim to došlo, až když Lev znovu mávl hůlkou. Po trávě se před nimi procházela věrná iluze Pána zla.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Caira Caira | 21. října 2012 v 21:21 | Reagovat

Takže iluze? Už jsem se docela bála. Ale něco mi říká, že se to ještě neuklidnilo... Jsem zvědavá, co všechno ještě vyjde najevo...
Omlouvám se, že komentuju až teď. Celou sobotu jsem nebyla doma a neměla jsem přístup k internetu. Ale tešila jsem se. A bylo na co. Opět...
Skvělé. Moc se těším na pokračování. A hodně štěstí, enerdie a radosti při dalším psaní ;-)

2 kopapaka kopapaka | E-mail | Web | 22. října 2012 v 8:58 | Reagovat

[1]: Přesně tak. Uklidnění... Hodně záleží, co se uklidněním myslí. Ale nemyslím, že by jen tak přišlo.

Není se proč omlouvat. Já zas byl pryč většinu neděle... Díky za komentík, zrovna se chystám psát a určitě mi to půjde  dost líp. Dík.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama