close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více






8. kapitola - Zmijozel a Nebelvír aneb v lásce je povoleno všechno

10. července 2012 v 19:17 | Kate |  Druhá generace Pobertů
Po dlouhé době mám pro vás od Kate další kapitolu Druhé Generace Pobertů. Snad jste na ni nezapomněli:) Pokud budete komentovat, další kapitolu tu budete mít co by dup!


8. kapitola - Zmijozel a Nebelvír aneb v lásce je povoleno všechno

"Prostě jsme už toho měli dost a řekli jsme si, že bychom se tam mohli alespoň na chvíli podívat," ohradila se Hermiona a posadila se do jednoho z prosezených křesel poblíž krbu.
"Já myslel, že tě ty plesy nebaví," neodpustil si rýpnutí Harry a vysloužil si tím kamarádčin kyselý pohled.
"A co je na tom, že jsme se tam s Jasperem zastavili. Byli jsme v knihovně celé odpoledne, tak jsme taky chtěli někde, kde jsou i jiní lidé než dotěrná knihovnice."
"Zastavili jsme se, byli jsme, chtěli jsme…To jsou samé my, my my…" zavrčel popuzeně Ron.
"Logicky Ronalde. Když jsme byli dva, tak asi nebudu používat jednotné číslo," zamračila se Hermiona.
"A co že se tak najednou Black rozhodl obětovat čas, a místo hledání důležitých informací se rozhodl jít na takovou blbost, jako je ten večírek?" dorážel opět Weasley.
"A co že ty se najednou tak zajímáš o ty zápisky?" odbyla ho Grangerová.
Ron se zatvářil kysele.
Takhle se ti dva hádali už od chvíle, co se Hermiona vrátila z Křiklanova večírku.
Harry dorazil asi dvě hodiny před ní, a opět se přesvědčil o tom, že rychlost školních drbů stále neztratila na své pověstné síle.
Informace, že Granegerová měla jako doprovod Jaspera Blacka, ho předběhla o celou hodinu.
Když se vrátil někdy kolem půlnoci zpět do nebelvírské věže, většina studentů byla stále vzhůru a s napětím čekala, jaké nové informace se dostanou na povrch.
Samozřejmě v okamžiku, kdy prolezl skrytým otvorem, zasypala ho hromada dotěrných otázek, které se pokoušel ignorovat.
Okamžitě začaly kolovat zvěsti o tom, že spolu Grangerová a Black chodí.
A Harry se je také pokoušel hned vyvrátit sdělením, že spolu byli pouze jako dva přátelé.
On sám tomu však ve skrytu duše nevěřil.
Black měl na tváři celý večer svůj křivý úsměv, který zdědil po svém strýci, a Hermiona ještě nikdy nebyla tak veselá a uvolněná.
Poslední zvědavci, čekající na návrat Grangerové, to někdy kolem půl druhé vzdali, a nechali Rona s Harrym o samotě ve společenské místnosti.
Ani jeden z nich nepromluvil jediné slovo, dokud se dveře ve dvě ráno opět neotevřely, a nevešla dovnitř Hermiona.
Harry měl sto chutí utrousit poznámku o tom, že ples skončil už před hodinou, ale když si všiml Ronova výrazu, nechtěl zbytečně přilévat olej do ohně.
Dalších deset minut nastala hádka mezi oběma Harryho kamarády, kterou nakonec utnula Grangerovvá.
"Mimochodem, Harry. Kdo byla ta brunetka, kterou ti Křiklan představoval?" zeptala se vážným tónem.
"O tom jsem s vámi chtěl právě mluvit," chytil se okamžitě a vylíčil svým přátelům vše, co zjistil. O tom, že měl pocit, jako by ji spatřil onoho večera v nebelvírské věži, se svým kamarádům ale nezmínil.
On sám si nebyl jistý, jestli nešlo jen o následky nějakého snu.
"Je to všechno jasné," prohlásila nakonec Hermiona kysele a založila si trucovitě ruce na prsou.
"Od té doby, co vloni převzal Brumbál opět celé vedení a ochranu školy do svých rukou, chce mít ministerstvo v Bradavicích alespoň nějakého špeha. Vymlouvají se na to, že chtějí v případě ohrožení rychle zprostředkovat pomoc bystrozorů, ale vsadila bych téměř cokoliv, že ta Abigail Montgomerry, nebo jak se to jmenuje, má za úkol hlavně slídit kolem a předávat hlášení ministrovi."

V následujících několika - ti dnech se ukázalo, že měla Hermiona nejspíš pravdu.
Abigail chodila neustále po chodbách, nahlížela do všech učeben, občas si zapsala nějakou tu poznámku, a pokaždé, když se začal někdo z profesorů vážným tónem bavit se svým kolegou, byla hned v jejich blízkosti, a zvědavě naslouchala.
V každém případě, začala velmi rychle lézt celému personálu školy na nervy.
U poloviny žáků se však setkala s opačnou reakcí.
A to především u mužské části.
Téměř každý student na ni hleděl s pusou dokořán. Harry musel přiznat, že i přes její až nápadnou vlezlost, je Abigail opravdu moc pěkná.
Jenže pokaždé, když se na ni podíval, jako by vycítila jeho pohled, otočila se na něj, usmála, a pak ho ještě chvíli zkoumavě pozorovala.
Možná za to mohl fakt, že byl Harry po loňských nešťastných událostech v kouzelnickém světě slavný, on sám však měl pocit, že to nebyl zrovna tento důvod.
Občas měl pocit, jako by se na něj dívala s pobavením, jindy pátravě, a jednou se mu zdálo, že snad vzpomíná na něco vzdáleného a minulého.
Byl rozhodnut zjistit o té dívce, co nejvíc to šlo.
Ovšem to nebylo tak jednoduché. Hlavně když musel dodržet svůj slib, který dal Blackovi, a pomoct mu s rozluštěním Regulusových deníků.
Stále postupovali velmi pomalu a to i přesto, že Hermiona s Jasperem trávili v knihovně téměř každou volnou chvíli.
Harry - a ostatně i většina školy - si však byl téměř jist, že ve chvílích, kdy jsou sami, rozhodně nic v knížkách nehledají.

Spekulace o vztahu Blacka a Grangerové nabíraly stále víc na síle a jakési peprnosti, s jakou byly rozšiřovány.
Všechny tyto úvahy nakonec utnul sám Jasper.
Byl to právě první prosincový den. Přes noc se na pozemky hradu snesla silná vrstva sněhu, a velmi se ochladilo, takže se všichni studenti mačkali na chodbách a třásli se zimou.
V tomto zmatku se stalo, že se ve vstupní síni náhodou střetla skupinka zmijozelskch, v jejichž středu postával Black, a nebelvírských, kde naopak byli centrem pozornosti Harry, Ron a Hermiona.
Téměř celá škola okamžitě zbystřila, a mladší studenti si začali velmi nevybíravě - a ne zrovna tiše - šuškat.
Hermiona všechny zvědavce sjela velmi kyselým pohledem, zato Black se rozhodl vyřešit to po svém. Jednou a pro vždy.
"Už toho mám dost," zavrčel tiše, vystoupil z hloučku zmijozelských, přistoupil k nebelvírským, chytil Hermionu kolem pasu a pak ji - k obrovskému překvapení všech kolem, a to včetně obrazů a bradavicích duchů - dlouze a vášnivě políbil.
Nebelvírská studentka a žák Zmijozelu? Dívka z mudlovské rodiny a chlapec s jedním z největších kouzelnických rodokmenů v Británii?
Vypadalo to, že nic podobného Bradavice snad ještě nezažily.
Nebo snad ano?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Caira Caira | 10. července 2012 v 19:57 | Reagovat

JOP! těm dvěma to bude určité moooc slušet :-)
Krásná kapitolka, jsem zvědavá, co se nakonec vyklube z té divné ženské a jak se bude vyvíjet vztah našich hrdliček...
Jen tak dál, autorko, tleskám :-)

2 Káťa- chan Káťa- chan | E-mail | 10. července 2012 v 22:27 | Reagovat

JOj, ten konec se povedl. To musela být prča jak Black všem zavřel h... ústa :-D

3 debbieswolfman debbieswolfman | Web | 12. července 2012 v 12:14 | Reagovat

Ahoj tohle se to povedlo :) ! A jinak jak se pořád máš a co prázdniny ?;) Já jen že jsem tady dlooouho nebyla ;) :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama