29. listopadu 2011 v 19:46 | Etherian, překlad Ajka
|
Koho jsem překvapila kapitolou? No, děkovat můžete Kiki a Caiře, které se vyjádřili, že by si klidně přečetlli jakoukoli část. Pro ty, co nečetli předchozí článek - ptala jsem se, jeslti byste měli zájem, abych sem vkládala kapitoly častěji, ale kratší. Stejně se mi ta půllka do jednoho článku nevejde, tak to musim čtvrtit. Holky se vyjádřili, že by byly klidně radši, takže to tu máte. Háček je v tom, že jak je to jen kus kapitoly, tak se tam toho zas až tak moc neděje. Ale tak...posuďte sami.
A ČEKÁM KOPICI KOMENTÁŘŮ!!!! (aspoň za tu mou snahu)
V předchozí kapitole: Dozvěděli jsme se něco víc o Snapeově minulosti - vedl s Minervou dlouhý rozhovor. Harry se konečně mohl zúčastnit vyučování a společně s Dracem si našli novou kamarádku - Hermionu. Ta má mezi nebelvírskými velké problémy, protože její záliba v učení ji dělá pro ostatní spolužáky šprtkou. Při hodině letání Hoochovou zastoupil dosti nevrlý Snape a hned Dracovi a Harrymu, kteří si hráli s Pamatováčkem, uložil školní trest. Při páteční hodině lektvarů Nevillovi vybuchl kotlík a způsobil ve třídě hromadu problémů. Ron se nám ukázal jako pěkný grázlík. I Hermiona si vykoledovala od Snapea školní trest za své neustálé mluvení bez dovolení. Harry a Draco při hledání Hermiony narazili na Chloupka. Školní trest se Snapem přežili všichni ve zdraví a Snape se od Hermiony dozvěděl, jak jí nebelrvírští ubližují a rozhodne se jí pomoct. Harry a Hermiona jsou pozvání k Dracovi na vánoce na ples. Minerva chce, aby se Hermiona víc snažila sblížit se svými spolužáky. Končí to nehodou, kdy Hermiona napadne jednu nebelrvírksou páťačku poté, co Hermionu nazve zmijozelskou děvkou. Od Minervy si tak vykoleduje další trest a od Snapea za vydařené kouzlo body navíc:)
6. kapitola - 21. až 27. září
21. září 1991 - Sobota
Po zbytek týdne dělala Hermiona, co mohla, aby se vyhnula svým kolejním spolužákům, obzvlášť Eleanoře Broodlandové. Dvakrát se ji pokusila proklít, ale pokaždé se kouzlu vyhnula. Přednáška od jejich kolejní ředitelky sice proklínací válku ukončila, ale škádlení a žertovaní na její účet neskončili. Hermiona byla ráda, když mohla sedět na obědě a večeři se svými přáteli, ale snídaně byly vždycky špatné. Nikdo s ní nechtěl sedět, takže byla nucena odsednout si na vzdálený konec stolu, kde musela tiše poslouchat sarkastické poznámky na její osobu. Většina chlapců ji začala ignorovat, s výjimkou Rona Weasleyho. Pokud škádlení ochablo, byl to on, kdo to znovu roznítil, a dívky pak slovní hříčky otočily ve zlomyslné poznámky. Její vnitřnosti pak svíral tak těsný uzel, že byla sotva schopná něco sníst.
Ale Hermiona nebyla jediná, kdo měl problémy, díky kterým byly jeho dny stejně těžké. Harryho spánek provázely hrůzostrašné noční můry, které ho nutily křičet ze spaní nebo sebou mlátit v posteli tak dlouho, dokud se neprobudil. Draco tím také trpěl z nedostatku spánku, a protože s ním Harry odmítal o svých nočních můrách mluvit.
Také prefekt Billock trpěl, protože ho Draco budil každou noc, protože nemohl vzbudit svého kamaráda, tak aby ho vzbudil místo něj. Jakmile byl vzhůru, schoval se Harry před Billockem do prostoru pod postelí. Billock tak nad ním zůstal bděle stát, zatímco Draco běžel vzbudit jejich kolejního ředitele.
Když se Harry probudil, reagoval pouze na Snapea a hledal útěchu v jeho klidné náruči. Pak tiše plakal s tváří na jeho hrudi, dokud znovu nepropadl do vyčerpaného spánku. Snape byl zřídka schopen znovu spát poté, co chlapce odložil zpátky do postele, protože si o něj dělal starosti.
Důsledkem toho nebyla Snapeova nálada, i přes ranní kávu, při jeho hodinách nejlepší.
A Harry s ním nechtěl o svých snech mluvit.
A Draco se znovu začínal chovat jako malý spratek.
A Orencie a prefekt Billock se rozešli, čímž ztížili život všem ve Zmijozelu, protože se nehodlali usmířit.
Tyto starosti tížily mysl Mistra lektvarů, když si v sobotu oblíkal svůj nejlepší hábit a přemístil se do sídla Malfoyů na čaj.
Trochu pomatený domácí skřítek ho doprovodil do Narcissina salonku, kde ho paní domu přivítala.
Narcissa Malfoyová byla majestátně vypadající, vysoká, štíhlá žena s blonďatými vlasy svázanými do jemného uzlu, z něhož jí kolem tváře spadaly perfektně vytvarované kadeře do náhodných směrů, které ovšem byly sotva náhodné. Nejkrásnější klenot Luciuse Malfoye byl oblečen do světle modrých, hedvábných šatů, které lichotily jejím ledově modrým očím a krémové pleti.
Narcissa Snapea vřele přivítala a naznačila mu, ať si odloží plášť na zlacený mosazný stojan vedle dveří do salonu. Snape tak udělal a usadil se na jednu z hedvábně čalouněných, borovicových židlí s jemnými celerově zelenými a krémovými proužky. Ladila k ostatnímu nábytku a celému salónku.
"Lucius se omlouvá, ale poněkud se zdrží, neboť byl na poslední chvíli povolán na Ministerstvo," usmála se Narcissa. Nalila oběma čaj a zeptala se: "A jak si zatím Draco vede, Severusi?"
"Vede si celkem dobře téměř ve všech svých hodinách až na nějaké obtížnosti při Přeměňování. Věřím, že to překoná dalším studiem," odpověděl Snape.
"Přeměňování nikdy nebyl Luciusův nejsnadnější předmět, ale při OVCÍch získal N. Jak si vede můj syn v tvých hodinách, Severusi?"
"Vede si tak dobře, jak by měl," ohradil se Severus jemně. Popravdě, nepřál si hodnotit žádného nového studenta tak brzy na začátku roku.
"Zklamalo mě, že můj syn stále tak špatně zvládá svou prudkou povahu, Severusi." Narcissa měla patrně na mysli ty dva tresty, které už Draco dostal. Samozřejmě napsal ten první dopis, zatímco Severus napsal ten druhý.
"Dracovi a Harrymu by mohla prospět meditační technika, která je základem Nitrobrany, kterou je hodlám začít učit hned, jak se začátek roku trochu uklidní," řekl Snape tiše.
"To je dobré vědět, Severusi. Vím, jak moc to pomohlo Luciusovi, když si ho učil." Narcissa nezmínila - ačkoli to oba věděli - že Luciusovy schopnosti Nitrobrany mu jednou nebo dvakrát zachránily život. Nicméně jeho směrem vděčně přikývla. "Draco vypadá šťastně v jeho přátelství s Harrym Potterem," řekla a zlehka tím změnila téma. "Velmi mě potěšilo, když jsem se doslechla, že se přestal přátelit se syny Andrewa Crabbeho a Liama Goyla. Říkala jsem Luciusovi, že jejich líné zvyky a násilná povaha by mohly Draca ovlivnit a já i Lucius bychom neradi viděli, jak jeho vzdělání trpí." Narcissa usrkla čaje a pak svůj pohled stočila na něj. "Nikdy bych si netroufla hádat, že syn Lily a Jamese Potterových skončí v naší koleji. Pozoruhodné, že, Severusi?"
Snape přikývl. "Říkal ti toho Draco o panu Potterovi hodně?"
Narcissa se usmála. "Docela ano, Severusi. Myslím, že vím vše, co Harry řekl mému synovi. Až na tajemství, která si chlapi nechávají pro sebe."
Snape si zamyšleně usrkl čaje. Přemýšlel, kolik toho mohl Harry Dracovi říct o svém životě doma. To byl ten hlavní problém, který ho přiměl přijmout toto pozvání na čaj.
"Ach, Severusi!" V tu chvíli do místnosti vešel Lucius a přehodil si svůj plášť přes opěradlo židle. Přešel k Narcisse, zdrženlivě ji políbil na tvář a pak se posadil na židli naproti Snapeovi a přijal od své ženy šálek čaje.
"Těžkosti na Ministerstvu, Luciusi?" zeptal se Snape s předstíranou lhostejností.
"Ministr měl jeden ze svých záchvatů paniky," odpověděl bezstarostně Lucius.
"Jednalo se o Turnaj tří kouzelníků?" zajímal se Snape.
Lucius přikývl a usrkl čaje. "Ministr a ta jeho podlézačka, Dolores Umbridgeová se ohlížejí pouze po politických a mediálních příležitostech, které by se jim s obnovením Turnaje naskytly. Popletal věří, že by bylo pro Bradavice významné, kdyby se zapojily, a naléhá na Brumbála, aby s ním pro jednou začal jednat." Povzdechl si a na okamžik se odmlčel. "Nicméně, správní rada se obává pobouření kolem celé věci kvůli nebezpečí spojené s Turnajem."
"Je nehorázné úmyslně vystavit děti nebezpečným situacím," zamumlala Narcissa. "Stačí, že se musíme vypořádat s minulostí."
"Přesně tak, má drahá. Ministr to vůbec nebere v úvahu a panikaří nad množstvím nevole nejen ze strany rady, ale také ze strany rodičů:" Lucius si povzdechl, odložil šálek a elegantně si přehodil nohu přes nohu.
Snape pozoroval staršího kouzelníka a rozhodl se opustit tuto konverzaci.
Nepochyboval o motivech Luciuse Malfoye; vše, co dělal, dělal pro rodinu a pro čest jména Malfoy. Přijal Voldemortovo znamení, ale stejně jako Snape k tomu byl donucen a pak zanechán sám, aby si našel cestu ven z té tíživé situace.
Lucius byl poslušný syn, nebo i víc. Dělal, co mu přikázal jeho otec, ať už to přišlo od pána Zla nebo Abraxase Malfoye. Lucius měl novou rodinu, kterou chtěl udržet v bezpečí, takže vše i jakkoli nechutného dělal, aby udržel svou rodinu naživu. Většina kouzelnické společnosti nechápala, že do této smrtící pasti bylo chyceno víc lidí než jen Snape a Malfoyovi. Přežít znamenalo být sužován nočními můrami do konce života.
Snape, se svým talentem na lektvary, a Malfoyovi pro své peníze, se brzy stali jedni z Voldemortových nejdůvěryhodnějších. Nebyli součástí elity, Vnitřního kruhu, ale byli mu velice blízko.
Až po smrti Abraxase Malfoye se tito dva muži více sblížili. Snape, i přes obrovské riziko, prozradil Luciusovi svou práci coby špeha pro Brumbála, a Lucius se mu svěřil s plány do budoucna, kdy to chtěl zařídit nejen tak, aby pro něj bylo téměř nemožné přidat se znovu na stranu pána Zla, ale že chtěl znovu navrátit velikost jménu Malfoy a ochránit svou rodinu.
Když začalo řízení Starostolce a Smrtijedů, Lucius se odmítl spojit s Brumbálem. Jeho šarm na mladého aristokrata nezapůsobil; naopak se zdálo, že Brumbál podcenil mladého, inteligentního kouzelníka, který byl schopen zajistit si dostatečné důkazy o tom, že byl pod kletbou Imperius, a tím pádem i nevinný.
Pán Zla na své stoupence často používal nepromíjitelné, a byly časy, kdy je buď pouze pro zábavu mučil kletbou Cruciatus nebo uvrhl pod kletbu Imperius, když chtěl, aby splnili jeho příkazy, před kterými by se jindy otočili zády a uprchli.
Lucius nikdy nezabil nebo nemučil mudlu, pokud nebyl pod Imperiem pána Zla, a jeho důkazy byly hrozivé a pro Starostolec přesvědčivé.
Snape naproti tomu strávil v Azkabanu tři měsíce, než Brumbál shromáždil dostatek důkazů pro jeho propuštění. Po celé ty roky Snapea iritovalo pomyšlení, že kdyby se Brumbálovi zachtělo, byl by zpátky v Azkabanu dřív, než by stačil mrknout.
"Z dopisů mého syna jsem pochopil, že ta rvačka mezi ním a Harrym se již vyřešila," řekl Lucius hlasem, jako by rvačka způsobená peřím a přivolaným skřítkem nic neznamenala.
"Tito dva teď společně řeší jiný problém, Luciusi," odpověděl Snape jednoduše. Sledoval staršího kouzelníka a podle výrazu jeho tváře dokázal posoudit, že mu Draco zatím neřekl o mudlorozené kamarádce, Hermioně Grangerové.
Narcissa nalila Luciusovi nový šálek čaje a on se nahnul, aby si ho mohl vzít. "Ještě jsem neslyšel o tomhle "novém problému", Severusi. O co se jedná?" zeptal se.
"O mladou čarodějku z jejich ročníku. Hermionu Grangerovou. Je to velice bystrá a inteligentní dívka, nicméně poněkud nejistá, a jako důsledkem toho má potřebu odpovídat na všechny otázky v hodině a to až do té míry, že pokud není vyvolána dostatečně rychle, vyhrkne odpověď bez vyvolání."
Lucius se na mladého kouzelníka ušklíbl. Když byl v posledním ročníku Bradavic, dokázal by si vzpomenout na podobně otravného prváka. Usrkl čaje a pobídl Snapea, aby pokračoval.
"Slečna Grangerová byla zařazena do Nebelvíru a … dobře sem nezapadla. Ostatní učitelé to přehlížejí a zaměřují se pouze na fakt, že se jedná o inteligentní studentku, která se touží učit. To je vše." Po tváři mu přelétl úšklebek.
"A ty to nepřehlížíš?" zeptal se Lucius.
"I když rozumím její nejistotě, beru body, pokud uznám za vhodné, a netoleruji studenty, kteří mluví bez vyvolání. Naneštěstí pro slečnu Grangerovou vedlo toto ke ztrátě bodů pro Nebelvír a ke školnímu trestu se mnou." Snape odložil prázdný šálek.
Narcissa dolila Snapeův šálek a zatím řekla: "Jestli jsem to dobře pochopila, tato mladá dáma si v Nebelvíru neudělala žádné přátele a její spolužáci se k tomu nemají, že?"
Přikývl a vzal si nový šálek, který mu nabídla. "Ještě se to zhoršilo poté, co proklela Eleanoru Broodlandovou, studentku pátého ročníku, boláky na tváři."
Narcissa se překvapeně pousmála, zatímco Lucius si nahlas odfrkl a s úsměvem řekl: "Vážně?" Potřásl hlavou. "Bolákové zaklínadlo - nemožné, Severusi. Jak by se student prvního ročníku mohl naučit kouzlo sedmého ročníku? Netušil jsem, že první ročníky znají taková kouzla!"
"Taky že ne," ušklíbl se Snape. "Spousta studentů se naučila Bolákové kouzlo v prvním ročníku nebo doma. Ale Bolákové zaklínadlo je na úrovni sedmého ročníku. Navíc ho slečna Grangerová zaměřila, takže se boláky objevily pouze na tváři. Docela působivé."
"Ale jak se ho naučila, Severusi?" zeptala se Narcissa.
"To dítě je nenasytný čtenář," vysvětlil Snape. "Zjistil jsem, že už si přečetla všechny učebnice dalších ročníků dopředu. Mluvil jsem o tom s Filiusem Kratiknotem, který s ní doufám mluvil o nebezpečí spojené s praktikování kouzel nad rámec toho, co se učí ve škole."
"A říkáš, že je to Dracova kamarádka?" usmál se Lucius spokojeně. "Líbí se mi."
"A taky Harryho," dodal Snape.
"Je škoda, že nebyla zařazena do Zmijozelu," přemítal Lucius.
Narcissa se jemně zeptala: "Nevíš, proč slečna Grangerová proklela tu dívku tak…zdatně?"
"Podle chlapců, zatímco Harry uklidňoval plačící slečnu Grangerovou, uviděla je slečna Broodlandová a nazvala ji 'Zmijozelskou děvkou'."
Narcissin šálek se zatřásl, zatímco Luciusův explodoval jeho náhlým rozhořčením. Narcissa, která se již částečně vzpamatovala z vulgární urážky, zvedla hůlku, aby uklidila nepořádek a spravila šálek.
"A reakce McGonagallové?" zeptal se Lucius pevně.
"Minerva odebrala body slečně Grangerové, jak by měla, a přidělila jí týdenní školní trest. Také vzala body slečně Broodlandové za vulgární chování." Snape Luciusovi věnoval malý, samolibý úsměv. "Nemohl jsem odolat a ocenil její zaklínadlo třiceti pěti body. Vždyť bylo docela dobré."
"Profesorku McGonagallovou tohle jistě nepotěšilo," poznamenala Narcissa.
"Vskutku, ale na tom nezáleží." Snape se se svojí Nebelvírskou kolegyní často hádal ohledně bodů, ať už se jednalo o ztrátu nebo zisk.
Lucius si mladého kouzelníka prohlédl. "Ale pořád vypadáš, že ti dělá starosti, Severusi, a to dokonce není ani v naší koleji."
"Minerva naneštěstí slečně Grangerové naznačila, že je to její vina, že ji její spolužáci nemají rádi." Snape pokrčil rameny. "Minerva vždycky věřila, že by její lvi měli držet při sobě a jen těžko přijímá fakt, že by se mohli spojit proti jednomu z nich."
"Minerva pochází z jednodušších časů," bránila Narcissa starší čarodějku. "Bylo snazší, aby kolej držela při sobě. Žijeme v těžkých časech a je zcela jasné, že všechny koleje tím trpí."
Lucius souhlasně přikývl. "My zmijozelové jsem opatrní a zvyklí ptát se všech na důvody jejich jednání, i když se jedná o naše spojence. Rozepře v Nebelvíru je jako smrtelná rána u zvířete."
"Jsou buď černí, nebo bílí a nedokážou žít v šedých oblastech," souhlasil Snape.
"Světlo nebo tma," řekla Narcissa tiše.
"Voldemort nebo Brumbál," ušklíbl se Lucius.
Snape sebou při zaznění Voldemortova jména trhnul, ale pokračoval. "Protože není slečna Grangerová v mé koleji, je toho jen málo, co mohu udělat, a ačkoli z celého učitelského sboru si s Minervou rozumím nejvíce, často mezi sebou máme rozepře."
"Alespoň má Draca a Harryho," usoudila Narcissa.
Snape přikývl. "To, a Minerva dovolila, aby s chlapci seděla u jídla. Je zajímavé pozorovat, jak… příjemně je slečně Grangerové s několika zmijozely."
Luciuse zajímal důvod, proč Hermionu přijalo jen pár zmijozelů. "Proč by dívku nepřijali všichni zmijozelové, Severusi?"
Tady se Snape odmlčel a sledoval chladnoucí povrch svého čaje. Pak se přes okraj šálku ohlédl na svého starého přítele. "Slečna Grangerová je z mudlovské rodiny."
Mezi manželi nastalo dlouhé ticho a Snape na ně zkoumavě hleděl.
Abraxas Malfoy choval k mudlům a mudlorozeným kouzelníkům hlubokou nenávist. Často mladým kouzelníkům popisoval hrůzostrašné odpornosti, kterých se dopouštěl na nešťastných mudlech a kouzelnících z mudlovských rodin.
Když se Lucius odmítl přidat k otci při jednom z útoků na mudlovskou rodinu, z níž pocházeli dva kouzelníci, kteří si na ministerstvu získali značný vliv, Abraxas se nerozpakoval seslat na vlastního syna kletbu Imperius. Snape, který v té době pracoval se svým Mistrem lektvarů na svém studiu, toho nebyl součástí. Nicméně se pak vypořádával s následky. Lucius, znechucen a zostuzen, se odmítl vrátit k vlastní rodině.
Bylo nevyhnutelné, že brzy začal Lucius papouškovat názory svého otce a zatvrzovat svou duši proti téměř polovině kouzelnického světa. Snape to očekával. Pro Luciuse to byla jediná možnost, jak přežít a jak udržet svou rodinu v bezpečí. Ale i tak nastaly noci, kdy Lucius utekl ke Snapeovi do Tkalcovské ulice, aby se mohl vyplakat a spát bez nočních můr.
Narcissa Blacková Malfoyová pocházela z rodiny, která až na její sestru Andromedu a jejího bratrance Siriuse, chovala silné předsudky vůči mudlům a mudlorozeným kouzelníkům. Její další sestra, Bellatrix Blacková Lestrangeová, byla psychopatická, šílená žena, která toužila po každé zámince někomu ublížit. Narcissa dokázala zůstat nestranná. Snape to nevěděl, ale Narcissa svého muže utěšovala, když se s křikem probouzel z nočních můr.
Byla to Narcissa, kdo promluvil první: "Pokud jsou rodiče slečny Grangerové mudlové, pak nemohou požadovat přeřazení do jiné koleje, že?"
Snape nadzvedl obočí a sledoval výraz Narcissiny tváře. Něco ve své mysli rychle přepočítávala. Snape potřásl hlavou. "Zastavila by je kouzla kolem Bradavic, díky kterým jsou Bradavice skryty před zraky mudlů. Bylo by nesmyslné, kdyby se o to pokusili."
Lucius se narovnal. "Jsi si vědom toho, že by to už bylo v minulosti použito, Severusi? Přeřazení?"
"Po pravdě řečeno, ne, nikdy jsem o tom neslyšel," přiznal Snape. Oba Malfoyové měli něco schovaného v rukávu a Snape dychtil zjistit, co (i když se to snažil skrýt).
Lucius byl víc než ochotný poučit učitele, ve skutečnosti byl poněkud samolibý. "Pro čistokrevnou rodinu je kolej něco víc, než jen místo, které opustíš po sedmi letech po složení svých OVCÍ. Tvoje kolej bylo postavení, symbol, spojenec, který ti pomohl projít dveřmi možností. Předpokládám, že pořád tomu tak je, ale už je kladen mnohem menší důraz na kolej, v níž si byl jako dítě. Čistokrevné rodiny jsou řazeny do jedné určité koleje. Například Weasleyovi, všichni v Nebelvíru už od dob Augusta Weasleyho ze sedmnáctého století z Arturovy strany, a od dob Elgara Prewetta z osmnáctého století ze strany Molly. A co se týče Malfoyů, jsme ve Zmijozelu už od dob zakladatelů."
Narcissa se shovívavě usmívala nad manželovou patrnou pýchou. Snape se snažil nemračit. Snape byl poloviční krve a členové Princeovi rodiny z matčiny strany začali Bradavice navštěvovat až od poloviny osmnáctého století. Většinou šlo o zmijozely nebo havraspárce, sem tam o některého podivného nebelvíra.
Lucius pokračoval. "Právě kvůli důležitosti koleje pro rodinu si dokážeš představit ten stres, pokud se, řekněme, silná nebelvírská rodina najednou ocitne se Zmijozelem. Řešením byla okamžitá žádost rodiny o přeřazení jejich potomka, pokud možno do koleje, kam si rodina přála."
"Sirius Black," řekla Narcissa tak tiše, že ji Snape téměř neslyšel.
Snape se otočil na Luciusovu ženu. "Požádali Siriusovi rodiče o přeřazení?"
Narcissa přikývla. "Teta Walburga Blacková byla absolutně pohoršená, když se Sirius dostal do Nebelvíru. Žádost byla předložena a schválena, ale Moudrý klobouk byl neoblomný a odmítl zařadit Siriuse jinam." Narcissa se smutně usmála. "Věřím, že ve snaze o odloučení se od příjmení Black přemluvil klobouk, aby ho poslal do Nebelvíru, a proto by to nebyl klobouk, kdo by ho přeřadil, ale Sirius sám."
"Stejně fascinující jako hodina historie." Snape se odmlčel a snažil se zklidnit posměšný tón v jeho hlase. Zmínka o jakémkoli Pobertovi na něj měla tento efekt. "Nechápu, jak by to mohlo pomoct slečně Grangerové, když sem její rodiče nemohou přijít."
Narcissa zachytila jeho jízlivý tón a zamračila se na něj. Pak se s úsměvem otočila na svého manžela. "Jedním z Brumbálových nápadů, který se snažil zavést a který se mi docela líbil, byl sponzorský program, který spojoval studenta z mudlovské rodiny s čistokrevnou rodinou."
"Už od začátku ten nápad vedl k neúspěchu," prohlásil Lucius. "Předsudky vůči mudlorozeným rostly a s příchodem pána Zla přímo explodovaly."
"Bylo to příliš nebezpečné," přerušila ho Narcissa pevně. "Pro čistokrevné a mudlorozené." Stoupla si a položila svou ruku na rameno svého manžela. "Možná že není ten správný čas obnovit tento program, manželi, ale myslím si, že by to bylo…ohleduplné… od naší rodiny sponzorovat mudlorozené dítě."
Lucius pomalu zamrkal. "Pořád se pohybujeme v nebezpečných vodách, miláčku," řekl opatrně.
"Pokud nechceme být stáhlí ke dnu, až se Pán zla vrátí, musíme se spojit i s někým jiným než jen se Zachráncem kouzelnického světa." Narcissa se naklonila blíž ke svému muži. "Musíme chránit všechny děti, má lásko," přemlouvala ho jemně.
Lucius jemně políbil konečky jejích prstů. Jedna z dobrých věcí, které mu otec povolil, byla možnost vzít si ženu, kterou miloval. Stále dokola mu Narcissa dokazovala, že za to stála, když mu dala zdravého syna, tišila jeho bolest a byla inteligentní čarodějkou.
"Smíme začít se slečnu Grangerovou, má milá ženo?" zeptal se formálně, ale s náznakem žertu v hlase.
Narcissa se usmála a její ledově modré oči hřály úsměvem. Jak tak stála, zatřpytily se jí oči. "Myslím, že by se mi líbilo rozmazlovat holčičku." Vrhla na Luciuse rychlý, šibalský úsměv, až se začervenal a zakuckal čajem, kterého právě usrkl. Zatímco se snažil obnovit své slušné chování, Narcissa přikývla směrem k Snapeovi. "Jsem ráda, že jsi nás mohl navštívit, Severusi, nicméně mě budete muset omluvit. Mám ještě nějakou korespondenci, kterou musím vyřídit."
Oba muži se postavili. Snape směrem k Narcisse zdvořile sklonil hlavu a Lucius jemně políbil svou ženu na tvář. Zašeptal jí něco do ucha a ona se zasmála. Jakmile opustila salonek, čarodějové pokračovali ve svém čaji.
Nádherná část kapitolky :) díky za ni :)