close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více






17. kapitola - Mezi životem a smrtí

7. listopadu 2011 v 14:00 | Katherine |  Tajemství jednoho dne
Slíbená kapitola:)


Kdesi v dálce zazněl vítězný pokřik.
Harry podpíral havraspárskou střelkyni a utíkal spolu s ní najít bezpečí.
Brzy se k němu přidal Fred Weasley, nesoucí v náručí jakéhosi zraněného druháka, a George, kterého musela podepírat Alice.
"Neviděli jste někde Hermionu, Rona, nebo Liz?" zeptal se jich udýchaně.
Dvojčata zavrtěla hlavami.
"Ne. Ale vypadá to, že se tady objevil zbytek řádu. Začínáme být v přesile," vysoukal ze sebe George.
"Takže už jsme v bezpečí?" zeptala se chabým hlasem dívka z havraspáru.
"Tím bych si nebyla tak jistá," ozval se jim nad hlavami pobavený ženský hlas.
"Ale, ale. Vy musíte být pan Potter, že ano? Ani nevíte, jaké mi bude potěšení, že to budu právě já, pane Pottere, kdo vás osobně předá našemu pánovi," zaslechl Harry neznámý mužský hlas.
Než si pořádně stačil uvědomit, co dělá, jeho ruka hbitě vystřelila, a on vypálil první kletbu, kterou měl na jazyku.
Teprve pak si uvědomil, že stojí tváří v tvář dvojici Smrtijedů - ženě, ve které poznal známou Belatrix Lestrangovou, a muži s hákovitým nosem, bledou tváří a dlouhými černými vlasy, který mu byl nějakým záhadným způsobem povědomý.
Oba se zatvářili na jeho hbitý útok překvapeně, zároveň však i pobaveně.
"Takže náš malý Pottříček se chce stejně jako jeho tatínek prát," zasmála se Belatrix a švihla svou vlastní hůlkou.
"Crucio!"
Harry ještě nikdy nic podobného nezažil.
Svíjel se na zemi v bolestné agónii a přál si jediné.
Být mrtvý, aby už nemusel dále zakoušet tahle hrozná muka.
A pak bolest z ničeho nic ustala.
"Nechte ho být!" zaslechl známý rozzlobený hlas a kolem něj se mihnuly dvě rozmazané rudé šmouhy.
"Frede, Georgi, NE!" zaječel Harry, bylo však pozdě.
Neznámý kouzelník mávl hůlkou a dvojčata vyletěla do vzduchu.
Chvíli zůstala zavěšena nad zemí, jako dvě loutky, a pak dopadla tvrdě na zem.
Alice zděšeně zakřičela.
Harry se pokusil vyškrábat na nohy, a dostat se k nim, jakási neviditelná síla se mu však omotala kolem těla a vláčela ho pryč.
V dálce slyšel známý dívčí hlas.
"Harry!"
***
Hermiona a Ron se společně proplétali hysterickým davem studentů.
"Harry!" zaječela znenadání Hermiona a snažila se prorazit si cestu ke svému kamarádovy.
"Rone! To byl Harry! Někam ho odvádí. Smrtijedi ho někam odvádí. Musíme mu pomoct, Rone. Možná ho chtějí zabít. Pamatuješ si přece na tu věštbu. Kvůli ní je Harry v nebezpečí. A oni se ho chystají zabít," vzlykala vyděšeně.
Ron ji chytil za ramena.
"Vedou ho k hradu, Hermiono. Pojď! Ale rychle! Mají před námi veliký náskok!"
***
James a Lily leželi vedle sebe na studené zemi ve Vstupní síni.
"Červíčku?" zašeptal Dvanácterák chraplavě a zvedl pohled ke svému bývalému kamarádovi, který na něj, spolu s dalšími kouzelníky, mířil hůlkou.
"Peteře? Prosím, prosím…" šeptal tiše.
"Co po nás chcete?" zamumlala Lily z posledních sil.
"Otázkou není, co po vás chtějí moji věrní Smrtijedi," rozezněl se síní krutý ledový hlas.
"Otázkou je, co po vás chci já."
"Můj pane," zašeptali všichni Smrtijedi uctivě a hluboce se uklonili.
James se roztřeseně nadzvedl.
"Voldemort," zašeptal.
V jeho hlase však nezazněl ani náznak strachu. Pouze spalující nenávist.
"Ano. Opět se setkáváme, pane Pottere. Tentokrát však naposled."
"O co vám jde? Neříkejte mi, že celá tahle akce měla za svůj jediný cíl nás dva zabít. Tak důležití pro vás přece nejsme," vysoukal ze sebe James.
Voldemort se pronikavě zasmál, až všem přítomným naskočila husí kůže.
"Ovšemže nejste. Ale jsem si jist, že odpověď na svou otázku sám znáte. Ááá. Severusi, Belatrix. Jdete právě včas. Je nejlepší chvíle na to, abych si popovídal s naším vzácným hostem. Bude mu ctí, hovořit osobně se samotným Pánem Zla. Předtím, než mou vlastní rukou zemře."
"Harry!" vykřikla Lily zděšeně.
"Harryho ne. Prosím, Harryho ne! Nechte ho žít. Udělám cokoliv, jenom ho prosím nechte žít," škemrala zoufale s pláčem.
Voldemort se od ní pohrdavě odvrátil.
"Hloupá mudlovská šmejdko," zasyčel.
Lily obrátila svůj pohled k muži s hákovitým nosem.
"Severusi. Severusi, prosím."
Černé oči na okamžik pohlédly do zelených, a pak se bolestivě odvrátily.
Severus upustil Harryho v bezvědomí na zem a mávl nad ním hůlkou.
Chlapec otevřel oči.
"Mami? Tati?" zašeptal přiškrceně.
Lily se po tvářích koulely slzy a svou dlaň se marně pokoušela natáhnout ke svému synovy.
"To bude dobré, můj chlapečku. Všechno bude dobré," vzlykala.
"A už opět ti tvá mudlovská matka lže, Harry Pottere," ozval se jim nad hlavami Voldemortův syčivý hlas.
Harrymu přeběh po zádech mráz a vyděšeně pohlédl do rudých očí.
"Vidím v tobě strach. To je dobře. Ovšem obávám se, že se stále nebojíš tak, jak bys měl. Ve svém věku ještě ani nemůžeš pochopit, jaká veliká moc se ve mně ukrývá. A proto ti, ještě před tvou smrtí, udělím malou lekci, Harry Pottere. Ale nejdřív ti konečně prozradím znění věštby, která nás všechny dovedla na toto místo. Věštby, kterou - jak se nejspíš správně domnívám - před tebou zatajovali z důvodu, kterému ten hloupý ochránce mudlů, Brumbál, říká láska."
Voldemort se odmlčel a na malý moment se zatvářil ještě pobaveněji než předtím.
Harry zaslechl rychlé kroky, které se stále přibližovaly, až se vysoké dveře Velké síně s vrzáním otevřely.
"Harry?"
"Harry, jsi v pořádku?"
Hlasy Rona a Hermiony utichly, jakmile si oba přátelé uvědomili, v čí přítomnosti se právě ocitli.
Harry se s námahou nadzvedl.
"Rone! Hermiono! Utečte!" zařval ze všech sil, které se mu podařilo nasbírat.
Bylo to však zbytečné.
Belatrix mávla hůlkou a připoutala tak Rona i Hermionu ke stěně síně, těsně vedle dveří přístěnu, za kterými se stále schovával Draco s Elizabeth.
"Tady je výsledek té Brumbálovy slavné lásky. Díky lásce k tobě, Harry, tady teď tvoji přátelé přišli. A taky díky lásce dnes zemřou. Jak ironické. A přesto si jsem jist, že Brumbál bude stále stát za svým názorem, přestože jsem ho už tolikrát přesvědčil o opaku. Ale myslím, že bych se měl vrátit zpátky k tomu, proč tady dnes jsem.
K té záhadné věštbě.
Ano Harry. Vidím ti na očích, že toužíš se o ní dozvědět víc. A já ti pro jednou vyhovím.
Před téměř patnácti lety byla vyřčena věštba, jež předpovídala příchod chlapce, který by měl moc mě porazit.
Tebe, Harry Pottere.
K mé smůle jsem o ní sice věděl, její znění mi však zůstalo skryto. Jinak bych tě byl zabil už mnohem dříve.
Teprve začátkem tohoto školního roku jsem měl konečně možnost si ji vyslechnout. A mnohé tak pochopil.
Máš mít sílu, kterou jsem já sám nikdy neměl.
Zní to neuvěřitelně směšně. Jako by někdo mohl být silnější než vznešený Lord Voldemort.
Ovšem nemohu nic riskovat.
Ve tvém věku jsi stále slabý. Tak slabý, že jediné lenivé mávnutí mou hůlkou tě může připravit o život. Žádná zvláštní síla se v tobě neukrývá.
Přes to všechno mě už život několikrát velmi nemile překvapil, a proto mi nezbývá nic jiného, než tě zabít.
Musím uznat, že je to škoda. Nerad sprovodím ze světa dalšího čistokrevného kouzelníka. Ale osud mi nedává na výběr.
A přece, předtím, než konečně naposledy vydechneš, Harry Pottere, ti udělím poslední životní lekci, tak, jak jsem ti slíbil.
Ano, Harry. Podívej se na své rodiče.
Oni vědí, co je čeká. A ty to brzy poznáš taky.
Chci ti ukázat, jak titěrná je moc kohokoliv z vás, v porovnání s mojí mocí.
Jak jsem již řekl. Stačí jedno mávnutí hůlkou a…"
Voldemosrt se na chvíli odmlčel.
Rudé oči si vychutnávali pohled na mladého chlapce, hledícího v zoufalství na své rodiče.
Chlapce, který konečně pochopil, co ho čeká.
"Maminko…Tatínku…" zašeptal zděšeně.
"Harry…"
James se na svého syna usmál.
Natáhl k němu ruku a pak…
***
Elizabeth se v Dracově náruči vzpouzela, bylo to však marné. Malfoy jí držel příliš pevně.
Konečně pochopila, co má přijít.
A zoufale toužila vyběhnout z tohoto temného přístěnku.
Vyběhnout do nebezpečí a zemřít spolu s ostatními.
A najednou její srdce několikrát vynechalo, jako by tušilo, co se v příští chvíli stane.
Zelené světlo proniklo klíčovou dírkou a na malý okamžik Elizabeth oslepilo.
A v té chvíli jí došlo, že už je po všem.

 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Kiki Kiki | Web | 7. listopadu 2011 v 16:01 | Reagovat

:-(  :-(  :-(  :-(
Prostně úžasné. Asi se nedočkám konce. Mám jen jedno přání, aby nikdo nezemřel.

2 Caira Caira | 7. listopadu 2011 v 21:59 | Reagovat

Oh, tak to je moc. To je prostě... Nenapínej nás tolik. Já už chci vědět, jak to dopadne, prosím...
Jinak úžasná kapitola, ale vždycky ty useklé konce... Kdo to má vydržet?

3 Káťa Káťa | E-mail | 7. listopadu 2011 v 22:16 | Reagovat

aaaaa,já budu vraždit "Avada kedavraaa!!!" kurňaaaaaaaa, zase useklej konec, kdo to  má vydržet. (ale jinak bezva) [:tired:] :-P

4 Casion twoje SBééééčko!!! Casion twoje SBééééčko!!! | Web | 8. listopadu 2011 v 14:00 | Reagovat

nie! chudák Harry, Lilly a James... všetkých ľutujem, vyzerá to hodne zle...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama