5. kapitola - 8. až 17. září 2/2

21. října 2011 v 18:24 | Etherian, překlad Ajka |  Nobody cared
Provolávejte mi slávu, právě jsem dokončila kapitolu!!!!! Já vim, po tak dlouhý době, ale tak nemůžete se mi zas tolik divit. Pro zajímavost:
Celá kapitola (obě poloviny) mají ve wordu 14 501 slov a 30 stránek!!! Takže si myslím, že není tak divné, že to trvalo tak dlouho. Ale taky vím, že by to rychleji šlo...
No co, máte to tu, tak doufám, že mě oceníte hodně dlouhými komentáři, protože bůh ví, kdy bude další kapitola...

(Kdo si nepamatuje - v minulé kapitola začala Hermiona sedět s Harrym a Dracem u zmijozelského stolu, Harry se konečně ukázal na hodinách, dozvědělli jsme se něco o Snapeově minulosti, ...)


12. září 1991 - Čtvrtek

Hermiona pokračovala v sezení s Dracem a Harrym u snídaní a bylo to pro ni něco, na co se mohla ráno těšit. Nicméně tohle ráno se ještě neukázala a chlapci na ni netrpělivě čekali u vchodu do Velké síně.
Ron Weasley na Zmijozely zamračeně pohlédl, kdy je míjel, ale nic neřekl. Když Harry zachytil pohled Nevilla Longbottoma, zastavil ho.
Neville, růžolící chlapec se známkami dětské baculatosti, se zdál být ze všech Nebelvírů kromě Hermiony nejsrdečnější. Byl s ním ve dvojici na hodině Kouzelných formulích, a i když byl Neville na hodině neobvykle nervózní, byl milý a brzy spolu oba chlapci dobře vycházeli.
"Ahoj, Neville," pozdravil Harry chlapce. Neville se opatrně usmál, když je míjeli dva starší Nebelvíři, kteří sledovali Nevilla bavícího se se Zmijozely. "Neviděl jsi Hermionu?"
"Je na ošetřovně," vyhrkl Neville a pak ztišil hlas "Jedna z jejích spolubydlících jí nasypala do postele Extra silný svědivý prášek a ona se hrozně poškrábala."
Harry se zamračil a Draco vypadal trochu zeleně. "To je hnusný," řekl Draco. "Kdo jí to udělal?" zeptal se.
Neville pokrčil rameny. "Nevím, ale McGonagallová byla hrozně naštvaná a vzala body všem čtyřem holkám z její ložnice, protože se žádná nepřiznala."
"Díky, Neville," řekl Harry zdvořile. Neville přikývl a spěchal do Velké síně. "Můžeme navštívit Hermionu, než začne hodina létání," navrhl Harry.
"Dobře." Vešli do Velké síně a najednou se Draco usmál. "Připraven na létání?"
Posledních několik nocí Draco Harryho poučoval o létání na koštěti a popisoval mu nejlepší kouzelnický sport - famfrpál!
NCNCNCNC
Harry s Dracem měli před hodinou létání ještě dvacet minut času, takže běželi na ošetřovnu navštívit Hermionu. Našli ji, jak sedí na posteli a vypadá mnohem líp, než čekali.
"Ahoj, Hermiono!" pozdravil ji Harry. "Už je ti líp?"
Přikývla. Harry si všiml, že i když se usmívala, stále vypadala smutně.
"Je mi fajn," odpověděla tiše. "Jak jste to zjistili?"
"To Neville," prozradil Draco. "Extra silný svědivý prášek je hnus, Hermiono. Víš, kdo to udělal?" Nasadil výraz, který sliboval zaslouženou odplatu jejím jménem.
Hermiona potřásla hlavou a chystala se vzít si svou tašku, když ji popadl Harry. "Nikdo mě nemá rád, takže na tom stejně nezáleží."
"Ještě chvíli, slečno Grangerová!" Léčitelka vyběhla ze své kanceláře a podala jí malou plechovku. "V následujících třech dnech by se u vás ještě mohly vyskytnout záchvaty svědění, takže Pleťový uklidňující krém by měl pomoct. Teď už můžete jít."
Hermiona sklouzla z postele a zamířila k chlapcům. Draco se sklonil k Harrymu. "Musíme něco udělat, Harry."
Harry v odpověď přikývl a napadlo ho, jestli by Černý pán…ehm…profesor Snape nemohl Hermioně pomoct.

NCNCNCNCNCNC

Madame Hoochová pochodovala před svými prváky, kteří stáli na trávníku se školními košťaty vedle sebe, jako voják a přitom vykřikovala pokyny.
"Dejte ruku nad koště a pevně vykřikněte Hop**)!" Zapískala na píšťalku, až se Harry lekl, ale jen sebou trochu cuknul.
Zazněl chaotický sbor výkřiků 'Hop!", jak děti poroučeli, přemlouvali nebo prosili svá košťata, aby jim skočila do ruky.
"Tak Hop!" dožadoval se Ron Weasley a hned na to ho násada koštěte praštila do obličeje. Draco a několik dalších zmijozelských se nahlas rozesmálo. Harry se ušklíbl. Ron se na všechny zamračil ale nejvíc na Harryho.
"Hop. Hop? Hop!" volala Hermiona znovu a znovu na své koště, ale to se ani nehnulo. Hermionu to štvalo.
"Skryjte svůj strach, slečno Grangerová. To vy tu velíte, ne vaše koště," povzbuzovala madame Hoochová. "Zkuste to znovu."
Zatímco před ní profesorka stála, Hermiona pevně stiskla rty, zírala na koště a potom rozhodně vykřikla: "Hop!" Koště vyskočilo a prudce jí vletělo do rozevřené dlaně.
"Šikovná holka," pochválila ji madame Hoochová.
Potom se madame Hoochová přesunula k dalšímu studentovi, ze Zmijozelu, který měl také potíže. Zatímco se jím zabývala, Neville nervózně nasedl na své koště, a než ho mohl někdo zastavit, byl ve vzduchu, kymácel se jako opilý a ječel z plných plic.
Madame Hoochová křičela na Nevilla, ať letí okamžitě dolů, ale koště ho neposlouchalo a točilo se sem a tam. Pod ním se ho studenti snažili následovat pobíháním jako lumíci***). Hermiona zaječela, když se Nevillovo koště převrátilo vzhůru nohama a on začal padat. V momentě měla madame Hoochová hůlku v ruce a kouzlem zpomalila jeho pád. Ale i tak když dopadl, bolestivě vyjekl, když se jeho zápěstí nešikovně ohnulo. Madame Hoochová k němu doběhla a sklonila se k němu.
"Ach, drahoušku. To vypadá jako zlomené." Pomohla mu na nohy a on se přiopile zakymácel. "Vy ostatní zůstanete pevně nohama na zemi," nařídila a vedla Nevilla zpátky do hradu.
Všichni za nimi hleděli a tiše si mezi sebou mumlali. Draco zahlédl v místě, kam Neville dopadl, červenou jiskru a rozběhl se zvednout něco, co vypadalo jako červená, blyštivá kriketová koule.
"Koukněte!" vykřikl Draco a zvedl do vzduchu ruku se svým úlovkem.
"To je Pamatováček," řekl Teddy Nott.
"Draco! To je Nevilla.," informovala ho Hermiona. "Dostal ho dnes ráno od své babičky."
"No a? Teď je to moje," smál se.
"To není. No tak, Draco. Dej to sem." Harry nastavil dlaň.
"Pojďme se pobavit, Harry!" Draco vyhodil Pamatováčka do vzduchu. Hbitě nasedl na koště a rozletěl se za ním. Chytil ho a následně hodil znovu daleko před sebe.
"Harry!" obořila se na něj Hermiona. "On ho rozbije."
Harry, vytočený svým kamarádem, nasedl na koště, a aniž by se pozastavil nad faktem, že nikdy neletěl, vzlétl rychle do vzduchu a rozletěl se za Dracem.
"Dej to sem, Draco!" zaječel Harry a letěl už téměř za ním. "Vždyť to rozbiješ!"
"Pamatováčci se nedají rozbít, Harry!" Draco znovu zachytil červený míček. "Zkus ho chytit!" Prudce ho vyhodil daleko před sebe.
Harry byl pořád naštvaný, ale hluboko uvnitř musel uznat, že to byla zábava! Spěchal za Pamatováčkem a nespustil z něj oči, dokud nebyl dostatečně blízko, aby ho mohl chytit. V tu chvíli ztratil Pamatováček svou setrvačnost a začal padat k zemi. Harry také změnil směr a chytil ho.
Aniž by si uvědomil, co dělá, hodil ho zpátky Dracovi, aby se za ním mohl rozletět a chytit ho. Draco zakřičel a raketovou rychlostí poslal své koště směrem, kterým Harry Pamatováčka hodil. Několik minut si házeli a chytali Pamatováčka, dokud je povědomý, naštvaný hlas zesílený kouzlem Sonorus nezavolal dolů.

NCNCNCNCNCNC

Snape svou volnou hodinu měl strávit opravováním hromady testů nebo přípravou na další hodinu. Místo toho si vyšel na procházku na tolik potřebný čerstvý vzduch.
I přes vědomí toho, že Minerva byla jeho spojencem, nespal v noci dobře. Trápily ho obrazy Lily prosící ho, aby ochránil jejího syna. Krom toho ho provázeli vzpomínky na noc, kdy přijal Znamení zla, kdy byl odmítnut mužem, který o něm kdysi smýšlel dobře, a Voldemort.
Nedostatek spánku se odrazil i na jeho ranních vyučovacích hodinách, kdy ve své náladě sebral víc bodů a uložil víc trestů než obvykle. Příliš ho to netrápilo, protože tito studenti by si beztak zasloužili opravdový trest za přestupek, který by spáchali později.
Snape se potřeboval vrátit k práci, která na něj čekala na stole v jeho kanceláři. Čerstvý vzduch ho probral a pomohl mu odvrátit se od minulosti, takže se k hradu vracel volným krokem. Právě díky tomuto pomalému tempu se mohl stát svědkem dvou prváků, kteří si na košťatech házeli s něčím, co vypadalo jako červená koule.
Snape se ustaraně zamračil. Obě děti byly příliš vysoko (Zatracená Hoochová, která odmítala přidat na cvičná školní košťata Výškové omezovací kouzlo!) a létaly, jako by ani nevnímaly okolí.
Najednou míček prudce klesl k zemi a obě děti se za ním rozletěly. Kdyby to bylo fyzicky možné, Snapeovo srdce by mu poskočilo až do krku. Dvakrát. Prvně, když rozpoznal své dva zmijozely, Harryho a Draca, a podruhé, když si byl jistý, že se rozmáznou na zemi. Ačkoli Harry míč chytil a hodil ho, a než se Draco mohl rozmáznout na zemi, prudce své koště otočil a rozletěl se za ním
Snape se rozeběhl a v duchu nadával na ty dva zabedněnce. Po té, co doběhl na místo, kde Hoochová vyučovala své hodiny létání a spatřil studenty bez dozoru a ji nikde kolem, přiložil si hůlku ke krku, zakouzlil Sonorus a zakřičel:
"Pane Pottere! Pane Malfoyi! Vraťte se dolů dřív, než se zabijete!"
Celá třída odstoupila od rozzuřeného učitele. Zmijozelové nadávali na své dva spolužáky za to, že se nechali chytit, a nebelvíři si vychutnávali myšlenku na to vidět Snapea potrestat někoho ze své vlastní koleje.
Snape zrušil kouzlo a sledoval (poněkud uznale), jak dva zmijozelové ladně přistáli.
Harry a Draco byli oba celí rudí ze svého létajícího dobrodružství, ale Snape byl v duchu rád, že se při cestě k němu přestali smát.
"Co se tu u Merlinových zubů děje?" vyštěkl.
Draco zaujatě hleděl na špičky svých bot. Harry několikrát otevřel a zase zavřel pusu jako umírající ryba. Nicméně odpověď přišla, jak se dalo očekávat, od Hermiony, která odstoupila od ostatních studentů.
"Draco vzal Nevillova Pamatováčka a Harry se rozletěl za ním, aby mu ho vzal, ale pak si s ním začali hrát…" Její hlas utichl při pohledu na Snapeovu nesouhlasně zamračenou tvář.
"Věřím, že jsem se neptal vás, slečno Grangerová. Deset bodů za mluvení bez dovolení." Prudce ukázal na studenty za jejími zády. S hořícími tvářemi se otočila a poslušně odklusala k ostatním studentům.
Snape přesunul svou pozornost zpátky ke svým dvěma neposlušným zmijozelům. "Jeden z vás by měl začít vysvětlovat. Hned."
Draco zariskoval pohled na svého kolejního ředitele a pokrčil rameny. Snapeův pohled ještě potemněl, až se malý prvák otřásl. "Hráli jsme si?"
"Jo, ehm…no…" zamumlal Harry a podal profesorovi Pamatováčka.
Snape vytrhl Pamatováčka z Harryho ruky. "Oba jste pitomci," zavrčel nebezpečně. "Stoupněte si čelem k hradní zdi a počkejte tam, dokud nebudu připraven se s vámi vypořádat."
Draco vztekle zavrčel a Harry ho popadl za rukáv a odtáhl k nejbližší zdi, kde se oba poslušně postavili čelem k šedému kameni.
"Slečno Grangerová," přivolal ji Snape.
Hermiona vzhlédla, a když do ní někdo strčil, doklopýtala k němu. "Ano, pane profesore?" vyhrkla, když se narovnala.
"Kde je madame Hoochová?" zeptal se.
"Neville ztratil kontrolu nad svým koštětem a zlomil si zápěstí, tak ho vzala na ošetřovnu, pane," odpověděla, jak nejstručněji mohla.
Snape zuřil, ale víc na Hoochovou než na nějakého studenta. Nebylo jejich povinností dohlížet na sebe, pokud jejich profesor odešel.
"Dobrá," vyštěkl po té, co v duchu napočítal do deseti. "S výjimkou pánů Pottera a Malfoye se všichni ostatní seřaďte se svými košťaty…"
Snape převzal kontrolu nad hodinou v naději, že se Hoochová vrátí dřív, než mu skončí volná hodina. Nicméně se nevrátila dřív, než pár minut po té, co ukončil hodinu.
Harry a Draco odložili svá košťata do přístěnku a vraceli se s hlavami svěšenými, protože věděli, že se na ně jejich kolejní ředitel pořád zlobí.
Snape se s rukama v bok na chlapce zamračil. "Dnes jste svým chováním zostudili svou kolej a jsem nanejvýš zklamán," řekl bez obalu. "Ztrapnili jste i mě tím, že jsem vás musel potrestat před studenty z jiné koleje." S přimhouřenýma očima pozoroval, jak se Draco šťourá špičkou boty v blátě. Harry na druhou stranu stál nehybně jako socha. "Dívejte se na mě, když s vámi mluvím!" nařídil jejich svěšeným hlavám.
Oba ihned zvedli hlavu. V Dacových očích byl vzdor, v Harryho strach. "Trest. V pátek po večeři."
"Ale prošvihneme famfrpálový konkurz," namítl Draco.
"No možná vás připravování přísad do lektvarů místo toho naučí se chovat, že?" Na oba se zadíval tvrdým pohledem.
"Ano, pane," řekl Harry na Snapeův vkus trochu moc ustrašeně.
"Celý den? To není fér!" fňukal Draco.
"Přesně proto to jsou tresty, pane Malfoyi." Temně, ale spokojeně se na chlapce ušklíbl. "Pochybuji, že bude váš otec šťastný, až uslyší, že jste si vysloužil další trest. Možná ho to donutí vás i navštívit."
Draco zbledl. Ke Snapeově překvapení to byl Harry, kdo promluvil: "Ne! Musí to pan Malfoy vědět, pane?"
"Nikdy neváhám informovat rodiče o tom, co jejich děti provedli. Ať už špatně nebo dobře." Okamžitě věděl, že byla chyba tuto informaci Harrymu prozradit. Jeho tváře dostali sněhobílou barvu, když mu z obličeje zmizela všechna barva.
S bolestivě uvízlým dechem prosil mezi nádechy: "Prosím! Neříkejte…jim…prosím…oni mě…zabijí!"
Během vteřiny klečel Snape na jednom koleni a pomáhal dítěti dýchat. Draco také poklekl a starostlivě svého kamaráda sledoval. "Pane Pottere! To je v pořádku. Nemusíte si dělat s Dursleyovými starosti. Dýchej, Harry. Vím, že tě plíce bolí, ale musíš se uklidnit." Držel svou ruku dlaní na chlapcově hrudníku a Harry ji pevně svíral svýma rukama.
"Jo, dýchej, Harry," přidal se Draco. "To bude dobrý."
Díky těmto dvěma záchvat paniky Harryho rychle přešel a brzy už zase mohl klidně dýchat. "Prosím, pane," zašeptal Harry tak slabě, že mu Severus téměř nerozuměl. Draco se podíval na staršího kouzelníka a jeho šedé oči prosily za jeho kamaráda, i když příliš nechápal, proč se Harry bojí.
Snape se zvedl na nohy. "Nemějte obavy, pane Pottere. Máte mé slovo. Bude to v pořádku."
Snape popohnal chlapce na jejich další hodinu. Ztěžka si povzdechl. Přál by si říct Harrymu, že se Dursleyovi nic nedozvědí, ale faktem bylo, že by je podle školních postupů měl informovat.
"Co se tu děje?" zeptala se madame Hoochová, když spatřila své studenty, jak pospíchají na svou poslední hodinu.
Vytržen ze svých myšlenek na ni Snape pohlédl. "Vypadá to, že jste opustila svou třídu, madame," odpověděl sarkasticky.
"Měla jsem tu studenta se zlomeným zápěstím, který mě potřeboval, Snape," odsekla ostře.
"Vskutku? Narazil jsem na sedmnáct studentů, kteří vás potřebovali. Když jste tu nebyla, dva z vašich studentů se rozhodli zahrát si s Pamatováčkem ve vzduchu, nebezpečně, na svých košťatech. Vysloužili si tím večerní trest."
"Nebelvíři, Snape?" zeptala se samolibě.
"Zmijozelové," řekl tiše a proklouzl kolem ní. "Příště zůstaňte se svou třídou a pošlete nějakého studenta, madame!" Nebo najdu způsob, jak vás donutit umýt ručně pár kotlíků. Byl pryč tak rychle, že rozzuřená instruktorka létání neměla šanci něco v odpověď odseknout.

13. září 1991 - Pátek

Konečně byl pátek, což znamenalo hodinu lektvarů. Harry se učil z učebnice, zkoušel Draca a dokonce si prošel poznámky, které si udělal, když v neděli pomáhal svému kolejnímu řediteli s vařením. Harry si nemyslel, že by mohl být lépe připravený. Doufal, že svého profesora nezklame.
Třída nebelvírů a zmijozelů zmlkla, když se otevřely dveře a do třídy vešel Snape. Kráčel do čela třídy a mával hůlkou na tabuli, kde se objevily instrukce k vaření lektvaru.
"Otevřete si učebnici na straně dvacet sedm," řekl a obrátil se směrem ke třídě. Poslouchal, jak všichni otevřeli učebnice a nalistovali je na straně dvacet sedm. Očima přejížděl přes sehnuté hlavy a jen sem tam zachytil nějaký zmatený pohled. Pak zachytil Harryho rozzářenou tvář. Chlapec dychtivě seděl v první řadě s Dracem a Hermionou. Harry se na svého profesora plaše usmál. Snape souhlasně přikývl, než se k němu obrátily další pohledy plné očekávání.
"Dnes budeme vařit jednoduchý lektvar na léčení vředů. Připravte si přísady a začněte," nařídil.
Nastal menší chaos, jak se všichni nahrnuli do čela třídy ke skříni s přísadami. Harry, ohromený množstvím těl a pocitem klaustrofobie, který jím projel, couvl o několik kroků. Křečovitě polkl.
Ruka na jeho rameni zlomila kouzlo a on se přes rameno ohlédl na svého učitele. Harry úlevně vydechl nad ujištěním, který spatřil v jeho černých očích. Harry nezaváhal počkat, dokaď se dav nezačal tenčit a hrozící pocit klaustrofobie nevymizel. Potom přistoupil ke skříni, popadl své přísady a vrátil se ke kotlíku.
"Zrádce," zasyčel někdo potichu, když kolem něj procházel. Harry vzhlédl a spatřil Rona Weasleyho, jak se na něj mračí. Harry sklonil pohled a pokračoval ke svému stolu, kde odložil přísady a začal.
Snape plynule procházel nahoru a dolů mezi dvěma řadami stolů a pozoroval své prváky, jak vaří lektvar. Nepřetržitě se mračil, což udrželo všechny pohledy buď na jejich učebnicích, nebo na lektvarech.
"Pane Weasley, doufám, že nehodláte do lektvaru přidat všechny ty hadí zuby najednou," poznamenal temně.
"Né!" odpověděl Ron Weasley sarkasticky a stáhl ruku plnou hadích zubů pryč od kotlíku.
"Pět bodů, pane Weasley. Nechte si svůj názor pro sebe a přečtěte si instrukce!"
Najednou se ozvalo zasyčení a vzduch zaplnil štiplavý, kyselý zápach. Snape se otočil právě včas, aby spatřil vybuchnout kotlík Nevilla Longbottoma. Chlapec vykřikl, když mu pokažený lektvar vystříkl na kalhoty a boty. Snape zareagoval stejně rychle, jako Harry. Harry odstrčil další nebelrvíry z cesty zvětšující se louži žíravého nepořádku a Snape nechal zmizet Longbottomovi kalhoty a boty. O vteřinu později vyčaroval vlhký, studený ručník, který přehodil přes chlapcovy bledé nohy.
"Pane Weasley!" vyštěkl Snape. "Skočte pro madame Pomfreyovou!" Mladý Weasley vyběhl ze sklepní učebny a sprintem se hnal na ošetřovnu.
"To b-b-b-bolí," kvílel Neville úpěnlivě.
"Možná si příště zapamatujete, že nemáte přidávat dikobrazí ostny dřív, než odstavíte kotlík z ohně," poučil ho Snape ostře.
Harry zaslechl to zasyčené napomenutí a naštvaně se na Snapea podíval. Pevně stisknul rty a jeho rysy pokryl stín, jak se snažil skrýt zklamání. To ale brzy vystřídalo zmatení, když sledoval Snape, jak chlapce opatrně zvedl a přenesl z dosahu unikající kapaliny do svého kabinetu.
Zvědavě je Harry potichounku následoval a nakoukl do kabinetu.
Snape chlapce nejistě přidržel na jednom bohu a rychle přeměnil křeslo na malou pohovku. Opatrně na ni Longbottoma položil a tak jemně, jak jen dokázal, sundal vlhký ručník z jeho nohou, aby si mohl prohlédnout zranění. Neville zakňučel.
"Omlouvám se, pane profesore," vzlykal a slzy se mu kutálely po baculatých tvářích.
Snape vyčaroval nový vlhký ručník a opatrně ho položil na popáleniny na chlapcových nohách. "Časem zjistíš, chlapče, jak důležité je si pečlivě přečíst instrukce. Pochybuji, že tohle byla poslední nehoda," řekl pevně.
"Byl jsem prostě hrozně n-n-n-nervóz…Au!" vykřikl Neville, když svým vrtěním způsobil, že se ručník pohnul a zavadil o jeho zranění.
"Seď klidně, dítě," napomenul ho Snape. "Chceš mít trvalé jizvy?"
Neville jen potřásl hlavou a s obavami hleděl na své nohy. Snape pocítil, že ho někdo sleduje, a když se otočil, spatřil Harryho, jak nakukuje dveřmi dovnitř.
"Pane Pottere, potřebujete něco?" zeptal se Snape trochu přísně.
Harry zamrkal a v mysli mu vířily všechny možné výmluvy, díky kterým by ho profesor nemohl obvinit z odposlouchávání. "Hm, kotlíky, pane? Nikdo na ně nedává pozor."
"Ach. Vzpomínáte si na stázové kouzlo, které jsem vás učil tuto neděli?" zeptal se Snape.
"Ano, pane, vzpomínám."
"Velmi dobře. Vložte tedy všechny kotlíky do stáze, a pak sem zaveďte madame Pomfreyovou hned, jak přijde."
"Ano, pane!" usmál se Harry a soucitně se podíval na Nevilla. Opustil kabinet a vrátil se do třídy. Vytáhl hůlku a začal ukládat všechny kotlíky, v kterých se vařilo, do stáze.
Hermiona sypala na cákance jakýsi prášek. Draco se zamračil. "Co to děláš, Hermiono?"
"To je louh. Zneutralizuje kyselinu, než to profesor Snape bude moct uklidit." Pohlédla na Draca. "Pokud tedy neumíš čistící kouzlo?" Draco zavrtěl hlavou.
O pár minut později se vrátil Ron s léčitelkou v patách. Harry k ní přistoupil. "Profesor je ve svém kabinetu, madame."
Poppy přikývla a odešla do kabinetu.
"To je hňup!" zasyčel Draco směrem k Harrymu. Oba byli překvapení, když zaslechli to samé z úst Rona Weasleyho, který se na ně mračil.
Harry se na Draca a Rona ostře podíval. "Vždyť jsme vařili poprvé! Kdokoli z nás mohl udělat tu samou chybu."
"Ne Neville," řekl Ron znalecky. "Je to natvrdlej, nervózní idiot. Nedivím se, že tě má rád, Pottere."
Harry se na něj zamračil a s ním nejen Draco, ale i další zmijozelové, kteří se za nimi shromáždili.
Ron, který byl z jejich rodiny nejlepší v šachách, nicméně nepoužil strategii z hry do skutečného života. Urážka mu z pusy vyletěla dřív, než si to mozek stihl uvědomit. "Zbabělci jako zbabělci."
Draco vytáhl hůlku a už se chystal vyslat kletbu, když mu hůlka vyletěla z ruky a odletěla někam za něj. Otočil se připravený dát lekci tomu, kdo mu ji vzal, když spatřil svého naštvaného kolejního ředitele s jeho hůlkou v ruce.
"Deset bodů, pane Weasley, za to, že nevíte, kdy držet jazyk za zuby, a také trest. S panem Filchem, dnes večer." Draco ztratil odvahu při pohledu na Snapeův nebezpečný pohled, který směřoval jeho směrem. Aniž by to Snape řekl, věděl, že si právě vysloužil další trest.
S Longbottomem bezpečně v péči madame Pomfreyové Snape kráčel mezi svými zmijozely, prudce podal Dracovi jeho hůlku a pak se šel podívat na ten nepořádek na lavici a stole. Zelenošedá skvrna se zbarvila spíš do neonově zelené.
"Kdo to byl?" zeptal se Snape úsečně.
Dlouhý okamžik bylo ticho, pak předstoupila Hermiona. "J-já to byla, pane. To je louh."
"Velmi dobře, slečno Grangerová." Mávnul hůlkou a celý nepořádek byl pryč. "Pět bodů pro Nebelvír." Pak se otočil na Harryho. "Pane Pottere, za to, že jste mi pomohl udržet mou učebnu nedotčenou, deset bodů pro Zmijozel." Snape se přesunul do přední části třídy. "Zpátky do lavic. Ještě pořád máme čtyřicet tři minut do konce hodiny." Studenti se přesunuli na svá místa. "Finite Incantatem." Zrušil stázové kouzlo, které na kotlíky seslal Harry, a hodina pokračovala.
I když už nikdo jiný do povětří žádný kotlík nevyhodil, Hermioně se podařilo ztratit všechny body, které utržila, během otázek a odpovědí, které začal Snape deset minut před koncem hodiny. Její ruka byla ve vzduchu tak často, až se Harry obával, jestli neztratila cit v prstech. Navíc už z toho začínal být otrávený.
Harry trochu váhal se zvednutím ruky, protože obvykle tím na sebe přilákal nežádanou pozornost. Nicméně se učil a věděl odpovědi minimálně na půlku otázek! Když se konečně odhodlal a zvedl ruku, jednalo se o Kopřivové červy, Hermiona, unavená z toho, že ji Snape úmyslně ignoroval, vyhrkla odpověď.
"Kopřivové červy lze nalézt pouze v Nizozemí, pane."
Snape se otočil na malou dívku, která se krčila k lavici, jak nejvíc mohla. Nicméně od něj neodtrhla pohled. "Slečno Grangerová," zasyčel, nejen otráveně, ale i naštvaně.
Draco drcnul do Harryho. "Merline! Ta to má spočítané!"
Harry jen polkl a doufal, že ji Snape zabije rychle. A bezbolestně. Ale pochyboval o tom.
"Copak jsem vás nevaroval, a dokonce nebral body za vaši neustálou potřebu dokázat si, že jste lepší než vaši spolužáci?" Mluvil tiše, ale v jeho tónu bylo cosi, co donutilo každého se otřást. "Máte školní trest, slečno Grangerová, a pokud znovu promluvíte bez dovolení, nebo uvidím vaši ruku ve vzduchu, bude to na celý týden. Rozumíte?"
Hermiona přikývla a Harry si povzdechl, když v jejích hnědých očích spatřil slzy.
Po zbytek hodiny si Hermiona buď seděla na rukách, nebo si psala poznámky. Nevšímala si ostatních nebelvírských, kteří jejím směrem posílali vražedné pohledy, nebo zmijozelských, kteří se na ni ušklíbali za Snapeovými zády.
Jakmile zazvonilo, Hermiona se zvedla a utíkala ze třídy dřív, než kdokoliv jiný. Málem srazila i Harryho s Dracem.
"Myslíš, že bude brečet, Harry?" zeptal se Draco a strkal učebnici lektvarů do tašky.
"Možná," odpověděl. "Vypadala hodně smutně." Třída byla prázdná až na profesora a jeho dva zmijozely.
Snape, který kouzlem mazal tabuli, přerušil chlapcovy myšlenky. "Navrhuji, abyste šli vaši kamarádku najít, pane Potter, a ujistili se, že se dostaví včas na svou další hodinu." Naposledy švihl hůlkou a tabule byla čistá.
Harry přikývl, ale to Snape nemohl vidět. Když se otočil, spatřil na Dracově tváři stejně starostlivý výraz, jako měl Harry. Trochu se ušklíbl. "Trápí vás něco, pánové?"
Oba přikývli. "Flint říkal, že mučíte nebelvírské prváky. Ublížíte Hermioně? Myslím, že už tak je jí to líto," řekl Draco tiše.
Snape se zamračil. Věděl, že jeho pověst coby učitele, byla hrůzostrašná, ale záliba Marcuse Flinta ve strašení malých prváků bizardními příběhy o jejich "Temném řediteli koleje", byla rok od roku otravnější. Doufal, že ten idiot složí OVCE a už nikdy do Bradavic nevkročí.
"Myslíte si, že bych byl schopen mučit děti, pane Malfoyi?" zeptal se Snape chlapce.
Byl to Harry, kdo odpověděl, i když poněkud zmateně. "Byl jste na Nevilla opravdu zlý a on byl doopravdy zraněný. To je mučení."
Snape téměř otevřel pusu dokořán. Samozřejmě že byl na chlapce naštvaný a pokáral ho, ale copak ho Harry neviděl s Longbottomem v kabinetu?
Ačkoliv co by měl Harrymu říct? Snape věděl, že je na své studenty přísný, a často nadržoval zmijozelským na úkor bodů nebelvírské koleje a nadměrného množství trestů. Obecně neměl nebelvíry rád na svých hodinách, protože jen zřídka věnovali pozornost jemu nebo svým učebnicím. Vždy byl schopen poznat (bez použití nitrozpytu), kdo z jeho studentů se učil a kdo ne.
Ve chvíli, kdy ten chlapec otevřel učebnici, Snape poznal, že se do ní v uplynulém týdnu od poslední hodiny ani jednou nepodíval. Možná byl nervózní, ale Snape sotva toleroval ty, kteří nedělali svou práci. Protože tím způsobovali nehody. A byl naštvaný na Longbottoma právě proto, že způsobil takovou hloupou nehodu, když se jen prostě mohl podívat do učebnice.
Jak by měl tohle všechno Harrymu vysvětlit?
"Nemučím nebelvíry ani jiné studenty, pánové. Jsem přísný, náročný a vedu všechny své studenty, včetně zmijozelů, na vysokou úroveň. Nehody jsou způsobeny hloupými chybami jako nepročtením si své učebnice nebo nevěnováním pozornosti varováním, která jsou v textu napsaná. Slečna Grangerová zjistí, že mé tresty nejsou o nic víc kruté než tresty, které dávám jiným studentům. Co se týče pana Longbottoma, měl by si prostudovat svou učebnici a dávat pozor, nebo způsobí další nehodu podobnou té dnešní."
Draco vážně přikývl, ale Harry se nezdál ještě úplně přesvědčený. Znovu řekl: "Pořád to bylo zlé, pane profesore. Neville je jen malý kluk a vy jste velký a no…" Harry na okamžik pohlédl na své boty, než znovu vzhlédl. "A umíte být docela strašidelný, víte?"
"Jo," souhlasil Draco, "jde z vás strach, pane profesore."
Tato malá konverzace hrozila přerůst v něco, k čemu se Snape nechtěl přiblížit. Ne s Lilyinýma očima zírajícíma na něj z tváře jejího syna.
"Přijdete pozdě," řekl nevrle a nasměroval chlapce ke dveřím. "Teď jděte najít slečnu Grangerovou, ať přijdete včas na další hodinu."
Snape chvíli sledoval, jak chlapci vyběhli ze třídy. Ještě pár okamžiků bylo slyšet jejich kroky dopadající na kamennou podlahu, odrážející se v ozvěnu od stěn tmavé, loučemi osvětlené sklepní chodby. Zavřel dveře a zmizel do svého kabinetu.
"Jsem zlý," odfrkl si směrem ke sklenicím a láhvím s nechutným, zachovalým obsahem.
Lektvary byly nebezpečné. Jako učitel neměl za povinnost pouze učit, ale také se ujistit, že nikdo z jeho studentů při jeho hodinách nepřijde o zrak, končetinu nebo dokonce o život. Byl na sebe pyšný, že jako jediný profesor lektvarů v dějinách Bradavic měl za sebou už deset let učení a ani jednoho studenta s chybějící končetinou nebo dokonce mrtvého díky nějaké hloupé chybě.
Horacio Křiklan, jeho učitel a kolejní ředitel, kterého nahradil, měl štěstí, že nikdy nepřišel o studenta. V jeho hodinách docházelo ke spoustě zraněním hlavně díky tomu, že svým studentům nevěnoval pozornost. Snape by mohl jmenovat při nejmenším deset studentů, kteří opustili Bradavice s trvalými zraněními, kterým se dalo buď zabránit, nebo je zmírnit. Ten muž se o své studenty vůbec nezajímal.
Z toho důvodu byl Snape přísný, on se zajímal. Možná že neměl v lásce většinu svých studentů, hlavně nebelvíry, ale zajímal se a byl tvrdý dost na to, aby je udržel v bezpečí.
Po té, co přijal tuto pozici v Bradavicích, udělal si v létě dodatečný zdravotnický kurz, aby se mohl o zranění postarat do doby, než přijde madame Pomfreyová.
Aby byl upřímný, byl pyšný na svůj rekord, coby učitele v Bradavicích. Samozřejmě jen stěží byl něčím oblíbeným učitelem. A dokonce i v těch nejpříhodnějších chvílích byl sotva příjemný, ale až zlý?
Snape, navždy učencem, si přivolal svůj slovník a podíval se na slovo "zlý". Definic zde byla spousta, ale byl si jistý, že právě tuhle měl Harry na mysli:

Zlý
příd. jm. horší, nejhorší

a. nevlídný
b. krutý, zlomyslný, nenávistný

Snape zabouchl těžkou bichli. On nebyl krutý, zlomyslný nebo nenávistný… ale nevlídný?
Možná.
Mistr lektvarů zaslechl havraspárce a mrzimorce, jak se valí do třídy, takže odložil slovník na stůl.
Má Harry být teď jeho svědomím?

 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 kenta kenta | 21. října 2011 v 21:40 | Reagovat

perfekt, novy dil:) umiral jsem touhou po dalsim:D jinak u nekterych slvo mass vysvetlivky treba u Hop hvezdicku - ale na konci nejsou popsane:)

2 Casion twoje SBééééčko!!! Casion twoje SBééééčko!!! | Web | 22. října 2011 v 19:57 | Reagovat

suprové!!! hlavne tá hodina lietania bola skvelá, o hodne lepšia ako originál   :-D

3 Erin Erin | E-mail | Web | 25. října 2011 v 20:44 | Reagovat

13. září- Pátek... to jsem se narodila! :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama