close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více






13. kapitola - Potterová a Black

28. října 2011 v 13:06 | Katherine |  Tajemství jednoho dne
Nová kapitola, jako vždy, komentkujte.


Trvalo to téměř dva měsíce, než Bradavice a celé kouzelnické společenství byly schopny se vrátit zpátky do normálního života.
Přes to všechno však známky nedávných událostí byly stále patrné.
Útoky Smrtijedů konečně začaly utichat, ovšem kdekdo si se staženým hrdlem šeptal, že je to pouze klid před bouří.
Ginny Weasleyová nejenže stále ležela u Svatého Munga, navíc se pořád neprobrala z bezvědomí.
Ukázalo se, že ji zasáhlo několik velmi nebezpečných kleteb, jejichž společný účinek měl hrozivé následky.
A Harrymu se pokaždé bolestivě stáhly útroby, když si na ni vzpomněl.
S blížícími Velikonočními prázdninami ho čekal navíc další famfrpálový zápas.
A on si nebyl jistý, jak to celý tým v nynější situaci zvládne.
***
Byl právě pátek, večer před zápasem, a Harry se vyčerpaně vracel z tréninku.
Musel uznat, že se od minula zlepšili.
Dokonce i Ronovy výsledky šli k jeho úžasu nahoru. Ovšem necítil žádné nadšení, které by pociťoval kdykoliv jindy.
"Nazdar Harry," ozvalo se mu u ucha vesele a jakási ruka ho chytila za famfrpálový hábit a vtáhla do skryté uličky ve druhém patře.
"Ahoj Cho," zamumlal unaveně a nechal se jí políbit.
Cho se od něj odtáhla.
"Mohl by ses tvářit trochu nadšeněji, že jsme spolu," vyčetla mu otráveně.
Harry si povzdechl.
"Promiň, Cho. Mám toho teď strašně moc…"
"Jo. Jenže teď se spolu skoro vůbec nevídáme," prskla rozčíleně.
"Přestaň se chovat jako malá," nevydržel to. "Já za to nemůžu. Letos skládám zkoušky NKU. Zítra hrajeme zápas. A ještě ke všemu mám starosti o Ginny, protože je stále…"
"Aha!" přerušila ho Cho celá rudá.
"Takže na starosti o tvou milovanou Ginny si čas uděláš, ale na mě ne!"
"Co to tady vykládáš za hlouposti?" bránil se Harry nevěřícně.
"Já jenom že v poslední době je to samé, Ginny tohle a Ginny tamto…"zaječela Cho.
"Pokud sis toho nevšimla, tak jí jde o život!" rozhořčil se.
"Jo? Mě šlo tehdy taky o život. A ty jsi šel jako správný hrdina zachránit ji, nemám pravdu?"
"To se mi snad zdá. Ty jsi byla schovaná v bezpečí, zatímco Ginny hrozilo, že ji rozmáčknou trosky toho domu. Co jsem měl dělat? Nechat ji tam ležet a raději zůstat schovaný s tebou a držet tě za ručičku, aby ses nebála? To jsem měl udělat?"
"Jo!" zakřičela Cho.
Harry se na ni zahleděl s přivřenýma očima.
"Jak jen můžeš být tak sobecká. Tohle vážně nemá cenu," vysoukal ze sebe rozčíleně a vydal se pryč.
"Kam jdeš?" zavřískala Cho.
"Pryč," zamumlal.
"Takže tohle je konec?" zakřičela na něj.
Na malý moment se zastavil a otočil se na ni.
"Ano. Tohle je konec. Já už to tvoje nesmyslné žárlení dále nezvládnu. Opravdu nepotřebuju někoho, kdo mi bude zakazovat bavit se s kýmkoliv jiným," řekl a vydal se chodbou pryč.
Za sebou zaslechl vzteklé Chonino dupání po schodech vedoucích do havraspárské věže.
***
Studený vzduch mu čechral vlasy a dovolil mu zapomenout nejen na včerejší neslavný konec jeho vztahu s Cho, ale i na veškeré další problémy.
Všechno kolem se zdálo malinké a rozmazané, když za hlasitého jásání diváků prolétl kolem zlaté tyče na straně protihráče a vyhnul se tak potlouku.
Přetočil se ve vzduchu a vystoupal o kousíček výš, aby mohl zhodnotit stav zápasu.
Nebelvír vedl nad Mrzimorem šedesát ku dvaceti.
Vypadalo to, že Ron se začíná dostávat do kondice a dokonce chytil i několik velmi obtížných střel, což způsobilo na Nebelvírské straně hřiště hlasitý potlesk fanoušků.
Katie Bellová právě nahrála Angelině, ta nahrála Alici, která se vyhnula jednomu z protihráčů, hodila Camrál zpátky Katie, na kterou však mířil potlouk, který Fred Weasley velmi obratně poslal pryč.
Potom Camrál nahrála zpátky Alici která…
"A je to sedmdesát ku dvaceti pro Nebelvír," ozval se kouzlem zesílený hlas Leeho Jordana.
Harry zavýskal a na malý moment zvedl do vzduchu svou zaťatou pěst.
Hned ji však musel spustit, neboť na něj letěl potlouk odeslaný mrzimorským odrážečem a Harry se mu jen tak - tak vyhnul.
A pak spatřil na opačném konci hřiště malý záblesk.
Adrenalin mu stoupl, když se střemhlav pustil k zemi a nabíral stále větší a větší rychlost.
V uších mu v jedné chvíli zněl nadšený řev fanoušků, poté vše ztichlo.
Kdesi za sebou zahlédl nového mrzimorského chytače, který nastoupil na Cedrikovo místo.
S potěšením zaznamenal, že se Diggoryho schopnostem nemůže rovnat a se zvláštním chvěním v žaludku si uvědomil, že už má výhru v kapse.
A opravdu.
O pár minut později už konečně držel v prstech malinký zlatý míček a za hlasitého potlesku se s ním snášel k zemi.
***
Oslava vítězství ve famfrpálovém zápase se jako vždy protáhla do noci.
A Harry si s nadšením uvědomil, že jeho přátelé díky tomu alespoň na okamžik zapomněli na nedávné události a starosti, které je jinak tížily.
Vzal si máslový ležák a posadil se do křesla vedle Rona.
Jeho kamarád vypadal, že mu konečně alespoň trochu stouplo sebevědomí, a stačilo jen doufat, že mu to vydrží i do příštího zápasu.
"Tohle byl ten nejlepší zápas, co jsme kdy hráli," poznamenal samolibě Ron a Harryho by ani ve snu nenapadlo mu to vyvracet.
"Zajímalo by mě, co na to říká ten Hermionin Zach. Jak jsme pěkně rozdrtili jejich kolej," protáhl Weasley s úsměvem.
Harry se pobaveně rozhlédl kolem.
"Vzhledem k tomu, že tady nikde Hermionu nevidím, bych řekl, že právě dostává cenu útěchu," poznamenal tiše, pak se však rozhlédl pozorněji.
Hermiona nebyla jediná, kdo tady chyběl.
"Kam jdeš?" zeptal se Ron, když se Harry zvedl a zamířil k otvoru vedoucímu ven.
"Hned jsem zpátky," zamumlal jeho kamarád a protáhl se davem oslavujících studentů.
***
V ruce držel rozevřený pobertův plánek a hledal na něm tečku s nápisem Elizabeth Potterová.
Ve stejné boční uličce, ve které se včera rozešel s Cho, spatřil Hermionino a Zachovo jméno, takže nepochyboval, že se alespoň v něčem nemýlil.
A pak ji konečně spatřil.
Jmenovka s Liziným jménem byla ve staré učebně přeměňování.
Ale nebyla tam sama.
Spolu s ní tam byl nápis Jasper Black.
Harry ztuhl.
Měl nepříjemné tušení.
Co Black chce po jeho sestřičce?
A pak se obě tečky daly do pohybu.
Zatímco ta Blackova zamířila opačnou stranou, Liz mířila jeho směrem.
Za malou chvíli zaslechl tiché kroky a pak se za rohem vynořila malá postava dívky s ryšavými vlasy.
"Liz?"
Jeho sestra polekaně vyjekla.
"Harry? Co tady děláš?" zeptala se rozklepaně.
"A co tady děláš ty? S Blackem?" zeptal se jí přísně.
"Jak víš že…" zamumlala a pak chápavě pohlédla na plánek v jeho ruce.
"Ty mě sleduješ?" vyprskla tiše.
"Co jsi s ním dělala? Co po tobě chtěl?" řekl Harry místo odpovědi.
"Do toho ti nic není!" vykřikla.
"Ale je. Jsi moje sestra a já chci…."
"Mě nezajímá, co chceš, Harry. Nech mě na pokoji. Už toho mám plné zuby," zakřičela a naštvaně prošla kolem něj.
"Elizabeth!" zavolal na ni a jeho hlas se rozléhal opuštěnými chodbami.
Jeho sestra se však na něj ani neotočila.
Zůstal stát na místě, jako socha a jen tupě zíral do zdi, dokud mu šouravé kroky nenapověděli, že za nejbližším rohem k němu míří školník Filch.

 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Casion twoje SBééééčko!!! Casion twoje SBééééčko!!! | Web | 28. října 2011 v 13:26 | Reagovat

ten zápas bol suprový :D ale Harry to s tou starostlivosťou už torchu preháňa...

2 Caira Caira | 28. října 2011 v 16:56 | Reagovat

Možná to Harry přehání, ale taky jsem docela zvědavá, co tam Jasper s Eliz vlastně dělali. Vůbec by mě zajímal celý Jasper. Chvilku to vypadá, jakože je celý otec, a pak zase, že je to trochu bílá vrána v Blackově familii jako jeho strýc.
A nebo jsou to všechno jen mé šílené teorie, a nakonec budu jen s úžasem zírat, jak jak se to všechno nakonec vyvine.
Každopádně, rychle prosím o další kapitolu.

3 Kiki Kiki | Web | 28. října 2011 v 18:53 | Reagovat

Páni. No já se asi nedočkám, co s tou Liz je. Jasper je úžasný. Přesně si ho vybavuji jak to Caira popsala.

4 Kiki Kiki | Web | 29. října 2011 v 14:51 | Reagovat

Klidně si to skopíruj. Já jsem četla už někdy dávno, že jsou na 1. dubna.

5 Káťa Káťa | E-mail | 29. října 2011 v 15:07 | Reagovat

Ten Jasper, je tajemná osobnost. Možná, že navenek se chová jako nepříjemný Zmijozel,ale v jádru asi bude po Siriusovi, tedy aspoň myslím. Ale jinak chválím autora. :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama