close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více






5. kapitola - Další tajemství na obzoru

6. září 2011 v 17:00 | Katherine |  Tajemství jednoho dne
Další kapitola, komentujte:)


Zpráva o tom, že Harry Potter chodí s Cho Changovou se po hradu roznesla až neuvěřitelnou rychlostí, takže neuběhl ani týden od návštěvy Prasinek, a už o nich věděli téměř všichni.
Harrymu kolující klepy nijak nevadily - popravdě řečeno je ani nestačil vnímat.
Blížil se první famfrpálový zápas sezóny, ve kterém měl hrát Nebelvír proti Zmijozelu, a jemu nebylo jasné, jak to zvládnou.
Na výsledku mu záleželo ne jen kvůli touze opět obhájit famfrpálový pohár, ale i kvůli jakési vnitřní nenávisti vůči zmijozelským, a především proti Malfoyovi.
Novým brankářem pro jejich tým se stal jeho kamarád Ron.
Harry si byl jistý, že má opravdu talent ale bohužel taky sklon k velké nervozitě.
Při trénincích dokázal předvést jak uznáníhodné výsledky, tak i absolutní propadáky.
***
Mezitím se vyučovací hodiny pátého ročníku pomalu ale jistě měnily v peklo.
Harry každý večer jen bezděčně zíral na kupu domácích úkolů a nevěděl, co má dělat.
V mezerách mezi vyučováním, famfrpálovými tréninky a občasnými prefektskými povinnostmi si jen stěží hledal volné chvíle, vyhrazené pro Cho.
Ta jeho nabitý program respektovala, ovšem pouze jen do chvíle, než zjistila, že téměř veškerý zbylý čas tráví ve společnosti Hermiony.
Harry se jí marně pokoušel vysvětlit, že mezi ním a jeho kamarádkou opravdu nic není.
Všechno bylo zbytečné a Cho nepřestala žárlit.
Hermiona, poté, co se jí s tímhle problémem jednou večer mezi řečí zmínil, mu dala rozsáhlou přednášku o tom, proč se tak Cho chová a jak by se měl naopak zachovat on sám, aby jejich vztah vydržel.
Harry z toho nepochopil ani slovo, takže se rozhodl raději nedělat nic a doufat, že se vše časem urovná.
Navíc mu hlavou stále vrtalo, co se stalo tehdy prvního září. A kde se to vlastně stalo.
Se svou domněnkou ohledně zbraně proti Brumbálovi, se Harry s Hermionou svěřili okamžitě i Ronovi.
Ten s nimi souhlasil, ovšem na nic nového přijít nedokázal.
Tato záhada patřila do seznamu Harryho problémů, který se brzy měl rozrůst a o další věc.
***
Byl právě pátek večer, den před utkáním mezi Nebelvírem a Zmijozelem.
Harry a Ron se ploužili potemnělými chodbami hradu, a právě se vraceli z posledního tréninku.
Ron měl náladu naprosto zoufalou, protože nervozita a napětí, které v týmu panovaly, zapříčinily, že se jeho výkony ještě více zhoršily.
Harry taky nebyl zrovna dvakrát nadšený.
Stále si byl jistý, že Ron se na post brankáře opravdu skvěle hodí, ovšem po dnešním dni začal poprvé opravdu pochybovat, že zítřejší zápas vyhrají.
Neřekl to nahlas, bylo mu však jasné, že ho Ron zná natolik dobře, aby z jeho výrazu poznal, co si myslí.
Proto raději stočil řeč na žárlivost Cho, aby to vypadalo, že jeho špatné naladění proudí z něčeho jiného, než jeho nevalných výsledků.
"Už jsem se jí to snažil vysvětlit nejmíň stokrát. Ale ona si prostě nedá říct," nadával, když společně stoupali po klikatém schodišti do dalšího patra.
"Člověk by řekl, že…" zarazil se uprostřed věty a vytřeštil oči.
Uprostřed chodby stála Lenka Láskorádová a o něčem se barvitě bavila s…jeho sestrou.
"Liz? Co tady děláš?" vyjekl překvapeně.
Jeho sestřička se na něj vylekaně podívala, zato Lenka se usmála.
"Ahoj Harry. Nazdar Rone. Co se ti stalo? Vypadáš nějak bledý. Nenapadl tě Strachopud? Nebo nemáte v ložnici škrkny? Znám plno zaručených způsobů jak se jich zbavit."
"Nazdar Lenko. A…C - cože? Cože mělo Rona napadnout? A co jsou to ty škrkny?" zeptal se zmateně Harry, zatímco Ron stále mlčel a opravdu vypadal, že je mu zle od žaludku.
Lenka se však jen opět usmála.
"Myslím, že už si půjdu lehnout. Přeji vám na zítřek hodně štěstí," řekla zvesela - po tomhle Ron zbledl ještě víc - a odkráčela potemnělou chodbou pryč.
V té chvíli se Harry otočil na Liz.
"Co ti chtěla?" zeptal se jí ostře.
Tvrdě se na něj podívala a její bratr koutkem oka zahlédl, jak si do kapsy hábitu nenápadně zastrkává jakýsi malý kousek hustě popsaného pergamenu.
"Co to je?"
Liz pokrčila rameny.
"Nic."
"Nech si toho. Co ti Střelenka chtěla?"
"To tě nemusí zajímat," vykřikla.
"Ale mě to zajímá. Jsi moje sestra. A já chci vědět, co máš za lubem," ohradil se Harry.
Liz se zatvářila trochu provinile, pak naštvaně a nakonec se kolem něj neuvěřitelně rychle prosmýkla a rozběhla se chodbou pryč.
"Liz. No tak. Elizabeth," zařval na ni její bratr, ale bylo pozdě.
Vypadalo to, že letošní rok se záhadnými tajemstvími jenom hemží.
***
Zápas Nebelvíru proti Zmijozelu probíhal za velmi nepříznivého počasí.
Nebelvír sice vyhrál, ale nebylo to zrovna slavné vítězství.
Ronovy výsledky byly opravdu mizerné, přesně jak Harry po včerejším tréninku předpokládal, a on sám se nedokázal udržet, aby na něj alespoň jednou podrážděně nezařval.
Což všechno ještě víc zhoršilo.
Naštěstí se mu zlatonku podařilo chytit velmi brzo, takže zápas ukončil dřív, než skóre pro Zmijozel stačilo vystoupat dostatečně vysoko.
Přes to všechno se v nebelvírské společenské místnosti konal tradiční večírek na oslavu vítězství.
Dvojčata Fred a George navíc předvedla neuvěřitelné kousky se svými vynálezy, za které jim nejeden student vysmekl poklonu.
Harry moc dobře věděl, že si kluci plánují otevřít příští rok obchod s žertovnými předměty, a nepochyboval, že budou mít opravdu velký úspěch.
Oslava byla v plném proudu a Harry se toho rozhodl využít, aby si popovídal se svou sestrou.
"Nazdar Liz," usmál se na ni a sedl si na opěradlo křesla, ve kterém seděla.
Nemohl si při tom nevšimnout, že jeho jindy hovorná sestra, která byla téměř vždy středem pozornosti, teď sedí trochu odstrčeně od ostatních.
"Ahoj Harry," oplatila mu pozdrav a podívala se na něj trochu vystrašeně, jako by se bála, že se vrátí k jejich včerejší hádce.
Její bratr se však rozhodl na to jít opatrněji.
"Tak jak se ti líbil zápas?" zeptal se, protože moc dobře věděl, že famfrpál mezi oběma sourozenci vždycky spolehlivě prolomí ledy.
"Jo. Bylo to skvělé. Opravdu se nemůžu dočkat, až budu moct mít příští rok s sebou koště."
"Třeba se dostaneš i do týmu. Angelina s Alicí odcházejí a tobě vždycky dobře šlo hrát střelce," prohlásil ledabyle Harry, a když si všiml, že se Liz rozzářily oči, poznal, že se může nenápadně vrátit ke včerejšku.
"Hele, Liz. To co se stalo… No, víš, musíš pochopit, že si moje mladší sestra a já mám o tebe prostě strach. Nechci, aby se ti něco stalo, nebo aby ses do něčeho zapletla," začal opatrně.
"Ale Lenka není nebezpečná. Chci teda říct, že se nechystám zaplést do ničeho nebezpečného," prohlásila Liz a trochu se zarděla.
Harry bezpečně poznal, že mu neříká úplnou pravdu.
"Co se děje? Stalo se něco? Mě to můžeš říct. Já to našim neřeknu, to přece víš. A jestli jde o něco nebezpečného, tak ti můžu pomoct."
"Já nepotřebuju tvojí ochranu," ohradila se jeho sestra a Harrymu došlo, že narazil na něco, co ji doopravdy trápí.
"Liz. No tak. Jestli se ti něco stalo, tak mi to řekni. Já vím, že Lenka je určitě fajn holka, možná jen trochu praštěná. Ale pokud se něco stalo a ona v tom jede taky, tak…"
"Lenka s tím vším nemá nic společného, Harry. Ona mi jen pomohla, když…" zarazila se a kousla do jazyka.
"Když co, Liz? Co se sakra stalo?" vyjel na ní Harry.
Jeho sestra však jen poplašeně zavrtěla hlavou a stejně jako včera mu utekla dřív, než se stačil vyptávat na další věci.

 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Kiki Kiki | Web | 6. září 2011 v 17:43 | Reagovat

Hm. Tak to je zajímavé. Jsem zvědavá co je s Liz.

2 Casion twoje SBéééééééčko!!! Casion twoje SBéééééééčko!!! | Web | 7. září 2011 v 14:47 | Reagovat

[1]: súhlasím je to hoodne zaujímavé...

3 Caira Caira | 7. září 2011 v 15:52 | Reagovat

Také by mě velmi zajímalo, co má malá Liz za lubem... Jiank moc hezká kapitolka...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama