19. července 2011 v 10:24 | Ajka
|
Tak, včera jsem konečně byla v kině na poslední části a ráda bych se k filmu vyjárřila, dokaď ho mám ještě v živé paměti. Upozorňuji ty, co film ještě neviděli, že hodlám probírat konkrétní scény, takže pokud se nechtějí připravit o překvapení, ať si to přečtou až potom. A ostatní upozorňuji, že to možná bude hodn dlouhý článek, hodlám potom napsat i můj vlastní názor na celou sérii, co mi to dalo, vzalo, atd...
Víc v celém článku
Takže k filmu:
Těšila jsem se na strhující finále, protože spousta lidí, co to viděla, to hodnotila kladně, psala, jakej to byl úžasnej závěr, nejlepší díl série, atd. Já bych to tak rozhodně neviděla a musím říct, že po skončení filmu jsem si nebyla jistá, jeslti se mi film líbí, nebo ne. Byla jsem z něj zmatená. Možná, že až si ho shlédnu znova a v klidu doma (protože v kině do toho pořád šustili popcornem...), mé hodnocení se změní, ale tak zatím to vidím takhle:
Když beru v potaz knihu, bylo tam mnohem víc rozdílů než v předchozím díle (rozdílů od knihy), také způsobených předchozím dílem (o tom se zmíním dál) Potom, první část filmu - od rozhovorů se skřete a Ollivanderem až po bitvu - mi přišla uspěchaná a hotová za pár minut, jen aby měli celý dvě hodiny na bitvu. To mě hodně zklamalo. Bitva byla zbytečně roztahaná (a úplně zbytečná po tom, co Harry ožil - to tam bejt už přece nemělo, ne? Nebo alespoň ne v takovém měřítku). Schválně jsem si přečetla knížku asi dva dny před tm, než jsem na to šla včera do kina, abych to mohla srovnat. A možná to zní zaujatě, ale já se fakt těšila. Ale nebojte, hodně věcí se mi líbilo:)
Teď ke konkrétním scénám:
Byla jsem nadšená, že to začínalo Snapem! Rozhovory se skřetem a Ollivanderem byly v pohodě, akorát zase docela urychlený a navíc Ollivaner snad neměl nic vědět o Relikviích, ne? Tak proč jim o nich vyprávěl? To mi vadilo. Gringottovi - hm...draka mi bylo líto, toho udělali moc hezky, ale zase to s tím skřetem, čekala jsem, že Griphook prostě zdrhne s mečem, ne že bude s Harrym smlouvat o šálek, kriste. A kýčovitá scéna - Harry zavalenej zlatem, chvilka ticha a pak bum, vynoří se s šálkem v ruce. To si mohli odpustit. Ale jinak se mi ta scéna líbila.
Útěk byl hezkej až na to, že to nebyla Hermiona, koo napadlo utéct na drakovi. Sice takhle zpětně mi to ani nevadí, akortá pomyšlení, že by Hermiona dobrovolně skočila na draka...no nevim. Ale jako Belatrix byla skvělá:D
Pak už vlastně skoro nic nebylo, už jen Prasinky (taky vzaný hopem), setkání s Abem...no, dejme tomu. Setkání s Nevillem bylo fajn, ale zase, hned jak se dostali do Komnaty největší potřeby, Harry jim hned řekne, že jde něco hledat. To taky mohli trochu natáhnout. Harry do toho nechtěl nikoho zatahovat, nechtěl to nikomu říct...No fajn, no. Pak mě naštvalo, že vůůůbec nešli do havraspárksý místnosti. Na to jsem se docela těšila.
Dál, Ta scéna, jak Snape nahnal celou školu do Velký síně a vyhrožuje, že strestá každýho, kdo by měl s Harrym a jeho ukrýváním na hradě něco společnýho. A pak další kýč - Harry předstupující v hábitu před celý dav a řvoucí na něj z plných plic a za ním postavý celý fénixův řád. V tu chvíli mi Snapea bylo docela líto. A i když tam tahle scéna bejt neměla, do filmu se to samozřejmě hodí, no. Pak souboj s McGonagallovou byl efektní i to jak Severus zmizel, ale jak říkám, nemuseli to tak přehánět. Ale co mě dostalo, byla McGonagallová posílající celou zmijozelskou kolej do sklepení - no pardon, ale pochybuju, že by tohle někdy udělala. To mě jako fakt dostalo.
Teď už si to moc nepamatuju. Kamený rytíři byli super a Šedá dáma byla taky hezky udělaná, ale tady samozřejmě přišla na řadu první velká chyba, kterou si udělali už v šestce - Harry nikdy v Komnatě nejvyšší potřeby neviděl ten diadém, protože ve filmu tam tu knížku schovala Ginny. Tím pádem to milí filmaři vyřešili tak, že Tom Raddle řekl Šedý dámě, kam ho schová. Prostě blbost, Tohle by nikdy neudělal. A pak si museli do filmu přidat i to, že Harry viteály cítí, aby ho v tom bordelu v Komnatě našel. Ha ha.
Bitva celá byla docela fajn, líbila se mi scéna v Komnatě to s tim ohněm, i jak Ron hystericky ječel, to bylo srandovní:D Ale scéna v Tajemný komnatě byla no...ta pusa se tam moc nehodila....nebo možná, jo, já ž nevim, ale měla jsem z ní divnej pocit. Ale co se mi hooodně líbilo ( a co nebylo v knížce), že dali dohromady Nevilla s Lenkou!!!! JO!!!!
Teď dál - konečně se dostávám k podle mě jedné z nejlépe udělanejch scén - zabití Snapea. To bylo fakt hezký, ale ještě lepší byly právě jeho vzpomínky. Na konci nich, jak obímal mrtvou Lily, už jsem brečela. To bylo fakt nádherný.
Pak jak šel Harry na smrt - no, tahle scéna v lese, kdy se Harrymu zjeví rodiče a Sirius s Remem - při téhle scéně v knížce VŽDYCKY brečim. Tady mě to tak nedojmulo.
Scéna s Brumbálem byla taky docela dobrá, ale podle mě moc krátká. Vůbec neprobírali jeho život, Grondewalda...je fakt, že to moc neřešili ani v první části a lidi, co nečetli knížku, ani nevědí, kdo to Grindewald byl. Teda většinou. No ale dejme tomu.
Pak to bylo docela stejný (smála jsem se, když Voldy od sebe vztekle odstrčil Belatrix) a když došlo na scénu, kde Malfoyovi chtěli, aby se k nim Dracoušek přidal - říkala jsem si potichu: Ne, zůstaň tam, kde si, ty pitomče, ne, nikam nechoď:D Samozřejmě se k nim přidal, ale to, jak stál mezi Bradavickejma, to bylo tak hezký, škoda, že tam nezůstal, no. Co mě pak dostalo, bylo, jak se Harry zvednul a začala znovu bitva. Říkala jsem si, že tak nějak to bude, protože když šel Harry na smrt, neměl plášť. Ale stejně mě to dostalo, to tam bejt nemělo, ale tak zase...ve filmu to vypadalo dobře.
Tahle bitva už byla zbytečná, jak jsem říkala. To, jak se Harry s Voldym prali, jako vim, že si to chtěli víc vychutnat, ale aby Voldy do Harryho KOPAL nebo ho FACKOVAL!!!!
Scéna s hadem, jak se ho všichni snažili zabít, byla úsměvná. Samozřejmě Neville ho chrabře zabil, aby tak zachránil Rona a Hermionu -A! Tady jsem se zapomněla o něčem zmínit. Dostalo mě, jak Harry klidně řekl Ronovi a Hermioně, že se mu jde vydat. Jako vim, že ještě dodal, že je viteál a tudíž stejně nemá na vybranou, ale že by ho jen tak nechali jít????????
Potom kýčovitá scéna, jak padají Harry s Voldym z věže (takový to "skončeme to společně") To bylo trochu moc. Stejně jako to, jak po sobě metali pořád stejný kouzla a ono nic, dokud Neville přesně načasovaně nezabil hada. Prostě blbost. Filmaři úplně ignorovali fakt, že Voldy metal po Harrym jednu Avadu za druhou a přitom tou bezovou hůlkou. To kouzlo se mělo od Harryho za každou cenu odrazit, ať ten had žije nebo ne, to s tim přece vůbec nesouviselo, ne? ale tak dobře, no. stejně to půlka lidí podle mě nepochopila. Pak mě trošku naštvalo, jak se Voldy rozpad, přeci jenom jsem čekala, že z něj bude normální mrtvola. No nic, no:D
Už to zkrátim. Mrzelo mě, že nedali větší prostor Fredově smrti. Přeci jenom, Harry měl být u toho, tak proč to tam nedali? Pak jsem nepochopila, proč si Harry nespravil svou hůlku tou bezovou, ale rozvnou tu bezovou hůlku zlomil (to by se mi líbilo, kdyby si ale spravil tu svou!!!!)
A konečně epilog - nejlepší část filmu. Ještě ta melodie z prvního dílu...to bylo hezký a dostala jsem z toho samozřejmě stejnou depresi, jako když jsem poprvý dočetla knížku.
Tak když to shrnu, film by hezkej, scény akční, 3D samozřejmě úplně nanic, nic 3D tam stejně skoro nebylo, a když to nebudu moc srovnávat s knížkou, tak jako závěr série to bylo povedený.
A teď ten můj slíbenej názor na celou sérii:
První jsem viděla film, ať se přiznám, a to první díl, když mi bylo asi 7 let. Vím, že to bylo k Vánocům, co jsem film dostala, a shlídla jsem si to asi dvacekrát. Pak jsem začala číst i knihy a to bylo poprvý, co jsem se do světa Harryho Pottera plně ponořila. Pak mi kámoška půjčila i film Tajemná komnata a já se do toho zamilovala. Vím ale, že v kině jsem byla poprvý až na čtvrtém dílu, protože třetí jsem také ještě prošvihla. Pak už jsem samozřejmě nadějně očekávala další knihy a filmy a stával se ze mně pomalu Potter maniak.
Blog jsem začala psát v roce 2008 a jen asi o rok, dva později jsem začala navštěvovat i svět Potter fanfiction. A tam zůstávám doteď. Čtu a píšu/překládám, jak jen to jde a když je volnej čas, a opravdu nevim, kde bych byla ,kdyby JKR Harryho pottera nikdy nenapsala. Proto pro mě konec znamená fakt hodně a mám vážně depresi z toho, že už nemůžu čekat na další film. Jedině na životopisnej film o JKR. Ale těší mě u srdce, že ještě pořád jsou tu ty povídky, které, dokud budou autoři a fanoušci ochotní, přetrvají ještě pár let.
Neplecha ukončena. Nox!
Máme hodně podobné názory. Nevím co bych v tom tvém názoru změnila. Když jsem to četla bylo to jako bych to psala na svuj blog (neboj neskopíruju to
).
Vadilo mi jaká smrt potkala Bellu a Voldíka. Prostě jen na kousíčky se rozpadnout a konec. Vím, že to bude znít škodolibě, ale chtěla jsem vidět jejich mrtvoli, jak tam na te zemi leží. Prostě mám v tomto filmu oblíbené scény a mezi ně patří 100% scéna v lese s Poberty a Lily, kde jse mi v kině spustily slzy už ani nevím proč.
Prostě jak jsem nahoře napsala máme hodně podobné názory. Kiki