2. kapitola povídky Poslední kapka a jak dál. Prosím i za autorku o komenty.
2.kapitola - Ne moc šťastný začátek
"Promiň za nevlídné seznámení," zkusil brejloun a já pochopila, že chce být milý. "Jsem James Potter." Nastavil ke mně ruku a já udělala totéž.
"Jsem Kristina Cooperová, ale stačí, když mi budete říkat Kiki nebo Kik." Usmála jsem se na ně a zadívala se na toho druhého, který si mého pohledu všiml.
"Abych nezapomněl," usmál se ten druhý, " jsem Sirius Black a promiň za tu bloncku." Zasmál se a nejprve se podíval na mé teď už kaštanové vlasy a poté setrval pohledem na mých očích. "Páni. Máš úžasné oči. Takové jsem ještě nikdy neviděl," poznamenal, a já pochopila, že mi chce zalichotit. V tom okamžiku se mi do nich podíval i James.
"Máš pravdu, Ticho… Siriusi. Takové modré jako ranní nebe, smíšené s tichým mořem a uprostřed tiché, pohyblivé jiskřičky." Pousmál se a já v tom okamžiku poznala, že James bude určitě skvělý kamarád a také chápavý (:D). Hned jsem si ale také vzpomněla na otce a z očí se mi vykutálely tři velké slzy.
"Stalo se něco?" zeptal se James. "Řekl jsem něco špatně?" Byl zaražený, to jsem poznala hned při první otázce.
Jen jsem zakroutila hlavou a otřela si oči od slz. V tom znenadání vkročila do kupé nějaká dívka.
"Hej Pottere, neviděl jsi Lupina? Měl být…" Nedokončila svou větu a zastavila se pohledem na mně. Bohužel jsem nestihla pohledem uhnout.
"Že se nestydíš, Blacku. Ještě nejsme v Bradavicích a ty už ses rozešel s další. To si říkáš Bradavický Casanova, tss. Že se nestydíš."
"Když nevíš, o co se jedná, Evansová, tak se do toho, prosím, nepleť, " řekl klidným hlasem James, a já se na něho vděčně usmála.
"Takže ne Black, ale ty Pottere? Já myslela, že jsem jediný objev ve tvém seznamu, ale jak vidím, asi ne," zasmála se, a já měla takový tik si stoupnout a zařvat na ní, co si o sobě myslí, aby tu kluky a mě urážela. Místo toho jsem řekla klidným hlasem:
"Nevím, co tě tak popudilo, že si myslíš, že se James nebo Sirius se mnou rozešli, ale můžu tě uklidnit, že se pleteš…ehm…" 'Sakra, nevím, jak se jmenuje,' pomyslela jsem si, ale Sirius to za mě dokončil.
"Evansová," řekl a ušklíbl se na mě. V téhle situaci jsem se rozesmála, a to Evansovou popudilo ještě víc, ale nic na to neřekla.
"Promiň. Omlouvám se. Nechtěla jsem se seznámit zrovna takhle. Jsem Kristina Cooperová, ale stačí, když mi budeš říkat Kiki." Stoupla jsem si a nastavila ruku stejně, jak to udělali kluci. Evansová byla trochu zaražená, ale nakonec mou ruku stiskla.
"Jsem Lily Evansová. Nebelvírská prefektka. Do jaké koleje vůbec patříš? Hádala bych, že do Nebelvíru, když tu sedíš s těmito dvěma idioty," zachichotala se a čekala na odpověď.
"No, já bohužel nevím, kam budu patřit. V dopise mi bylo řečeno, že až přijedu do Bradavic, bude na nástupišti v Prasinkách čekat nějaký profesor, který mě odvede do ředitelny a tam mi vybere kolej." Když jsem to dořekla, zůstaly na mě tři páry očí hledět s úžasem a i odporem.
Jako první prolomil ticho James. "Chceš říct, že chodíš do Bradavic, ale nevíš, do jaké koleje patříš? No tak to je síla."
"Prosím, nemyslete si o mně nic špatného. Z Nebelvíru mám nějaké předky, ale bohužel se mi objevuje v žilách krev Havraspáru i Zmijozelu."
Pozn. autorky: Jako vždy se omlouvám za chyby a potěšilo by mě víc komentářů. A ještě jednou díky mé betě Ajce. Vážím si toho :)) Kiki ♥
Pozn. bety: I já se omlouvám za chybky, který mi utekly. A komentujte!:D













Krásný!!! těším se na další kapitolu!!