Jsem hrozná a vim to, ale nic s tim nenadělám. Mám na mylsi, že blog poslední tejden, možná měsíc, docela zanedbávám, ale tak prostě neni čas ani nálada. Ani s překladem se mi moc hejbat nechce, protože moc nekomentujete ( těm co jo samozřejmě děkuju) a prostě pomalu ztrácim na to náladu. Takže se na mě nezlobte, ale pokusim se k tomu přinutit, no. Píšu teď víc jednu svou povídku, kterou sem asi ale zveřejňovat nebudu, protože se...no stydim, asi. Nevim, jestli t neni trapný, no. Je už docela dlouhá, ale prostě...mě se líbí ten nápad, ale nevim, co ybste tomu řekli vy. Takže si to píšun spíš pro sebe.
Hlavně ale neni čas. Proto se chci i omluvit Debbie a Ginnny, že sem nepřidávám ani vaše povídky, ale samozřejmě jsou rpo mě prijoritou, takže tu budou, jen co je zčeknu. Takže znova, promiňte mi to.
Jinak, užívejte si sníh, má zase roztát:D Tak zatim.
Vaše Ajka♥













Však my si na další kapitolku počkáme...
A za svůj povídkový nápad se nestyď...
Myslím, že kdybys to sem dala, tak by to čtenáře určitě mělo, ať je to cokoli. 