30. října 2010 v 19:46 | Breanie, překlad Ajka
|
Je tu jen první část, protože mi toho ještě hoooodně zbejvá. Ale tak, abytse se nenudili:)
UPOZORNĚNÍ: Budete světky trapného rozhovoru otce a syna. Rating: +12
Za komenty se zlobit nebudu!!!!
Kapitola čtrnáctá - Léto s Poberty
Harry nevěděl, co má očekávat od toho, že bude bydlet se třemi Poberty. Na jednu stranu si myslel, že v tom takový rozdíl nebude, ale zase, slyšel už tolik příběhů z dob Pobertů a věděl, že James a Sirius byli ti divočejší z Pobertů.
Po tom, co Siriusovi dovyprávěli vše, co se událo za těch dvanáct let, co byl ve vězení, dal mu James jeho bývalou ložnici. Sirius totiž bydlel na Rezidenci Potterů už od svých šestnácti let, kdy utekl u domova. Blackovi s ním nechtěli mít nic společného zprvu proto, že byl zařazen do Nebelvíru, což jim přišlo velice urážlivé, a také proto, že Sirius s konáním své rodiny nesouhlasil. Přeci jenom všichni se stavěli na stranu zla nebo byli dokonce Smrtijedy. Andrew a Gwen Potterovi byli více než ochotni nechat u nich Siriuse bydlet. Měli ho rádi a považovali ho za druhého syna.
Po té, co dostal Sirius pokoj, vydali se s Jamesem na Grimmauldovo náměstí dvanáct, protože tento dům již patřil Siriusovi a on si chtěl odtud odnést některé své věci jako hůlku a svou starou motorku. Potom si vzal od Siriuse James nějaké peníze a nakoupil mu nějaké nové oblečení, aby nemusel chodit v těch potrhaných, vězeňských hadrech. Po tom, co se osprchoval, oholil a upravil vlasy tak, že se mu vlnily kolem obličeje, Harry pochopil, proč se o něm říkalo, že byl hezký. Jeho zapadlé tváře díky vaření Maddy a Mickeyho brzy zmizeli a v očích mu hrály veselé jiskřičky z radosti, že může znovu žít.
Harry také zjistil, že Sirius mu může nejenom odvyprávět nějaké příběhy ze školních let, ale také mu ukázat jisté triky a vtípky. Také se uvolil mu pomoct stát se zvěromágem. James své slovo dodržel, takže začali vypitím lektvaru, díky kterému Harry spatřil čtyři zvířata, což překvapilo Jamese, Siriuse i Remuse. Byli to lev, sova, fénix a vlk. Harryho zajímalo, jestli se bude moct proměnit ve všechna zvířata, ale Pobertové si tím nebyli jistí, přesto souhlasili, že mu s proměnou pomůžou. Rozhodli se začít s fénixem, protože to byl kouzelný tvor a nikdo z nich netušil, jak to bude fungovat.
Když byl James v práci, pomáhal Harrymu s přeměnou Sirius. Začali pomalu a to přeměnou jen jedné části Harryho těla - levou rukou. Vzhledem k tomu, že základní kouzla bez hůlky zvládl už jako malý, zkoušel přeměnu také bez hůlky. Ale po dvou týdnech ničeho se začal cítit frustrovaný.
"Nelam si s tím hlavu, Harry. Je to hodně těžké se to naučit. Mně a Jamesovi to zabralo téměř dva roky, než jsme se to naučili," uklidňoval Harryho Sirius, když se frustrovaně svezl na zem.
"Doufal jsme, že bych mohl alespoň něco přeměnit. Ale já nejsem schopný změnit ani barvu kůže!"
Sirius se ušklíbl. "Neboj, však ty to časem zvládneš. Dáme si přestávku. Nešel by sis se mnou a s Remusem zahrát famfrpál?"
Harry souhlasně přikývl. "Jasně!"
Po pár hodinách hry se vrátili do domu zrovna, když přišel James. Rozhodli se ještě chvíli pokračovat v Harryho přeměně, ale ani po dvou hodinách nedokázal Harry nic přeměnit. James ani Sirius nevypadali, že by jim to dělalo starosti. Všemožně se snažili Harryho uklidnit, že je to normální. Že to chce čas a kapku cviku.
Harry si zmoženě sedl na pohovku vedle Jamese. "Tati, taky jsi byl tak frustrovaný, když ses učil přeměňovat?"
James se usmál. "Taky. Ale klid Harry, ty to zvládneš. Je tu sice několik částí těla, které se přeměňují těžce, ale až i tohle zvládneš, tak přeměna pro tebe bude hračka."
"Tak jo," přikývl Harry. "Jak bylo v práci?"
James pokrčil rameny. "Šlo to. Stále vedu pátrání po Siriusovi Samozřejmě nemám nejmenší ponětí, kde může být," odpověděl s úšklebkem. "Ale ministerstvo se tím už moc nezabývá. Popletal nechce moc upozorňovat na to, že jim utekl přímo před nosem."
Sirius se doširoka usmál. "Musím za to poděkovat tady Harrymu."
"Hádám, že Hagrid byl jako u vytržení, když našel Klofana ve svém zeleninovém záhonu," řekl Harry.
James se pousmál. "No, těžko tu najdeme nějakou místnost pro Hypogryfa. Navíc, Hagrid je určitě rád, že má Klofana zpátky. Zbožňuje ho. Zaslouží si to. Ale prý mu změnili jméno na Křídlošípa. To aby nikdo neměl podezření."
"Naprostá pravda a naprostej Hagrid," zasmál se Harry.
Remus vešel do místnosti a posadil se. "Bylo tu nějak ticho, tak jsem si začal dělat starosti."
Sirius se zasmál. "Copak, myslel sis, že chystáme nějakou lumpárnu? Už jsme dospělí, Moony."
"No a?" podivil se James. "Znamená to snad, že už nemůžem dělat lumpárny?"
Harry se na něj musel usmát. Byl moc rád, že byl jeho táta znovu šťastný a bezstarostný. Upřímně si nevzpomínal, že by byl kdy šťastnější. Když Sirius uprchl a oni uvěřili, že je zradil a snažil se Harryho zabít, z Jamese zbyla troska. Celý rok žil ve strachu. Teď, když znal pravdu, dokázal si znovu užívat života a bavit se se svými přáteli.
"Hej, Dvanácteráku! Vzpomínáš si, jak jsme šli tenkrát do Prasinek? Stáli jsme před Chroptící chýší, když se objevila Betty Lamarová a začala s tebou flirtovat a říkat ti jak sexy vypadáš na koštěti?" začal Sirius a ušklíbl se. "A potom se objevila Lily."
"Co udělala mamka?" zeptal se zaujatě Harry.
"Prošla kolem něj a hodila na něj ten její typický opovrhující pohled. To bylo teprve v pátym ročníku, kdy se jí James ještě nelíbil. James se na ní otočil a usmál se, což způsobilo, že Betty málem omdlela, ale on měl oči jen pro naší Lily. Potom se na něj Lily znechuceně podívala a řekla, že jestli ho přitahují prsaté blondýny, tak aby s ní přestal flirtovat. James zrudnul jako rak a snažil se jít za ní, ale ignorovala ho."
James se na Siriuse zlobně zaškaredil. "Lily prostě ještě nevěděla, že jsem láska jejího života. Navíc, bylo to hrozně trapný. Betty na mě úplně visela. S žádnou odpovědí by se nespokojila. Ale já jí prostě nechtěl!"
Sirius se zahihňal a v očích mu hrály veselé jiskřičky. "To já jo. Ale dalo mi to dva dny, než jsem jí přesvědčil, že já jsem ten pravý, na rozdíl od Jamese."
"Harry, Betty Lamarová byla husa pitomá," ozval se Remus. "Jejím celoživotním cílem bylo vzít si Jamese, protože byl hezký, bohatý a měl titul."
Sirius pokrčil rameny. "Ale potom změnila názor a chtěla mě, protože jsem byl víc sexy a stejně bohatej."
Harry se zasmál. "Ale nevzal sis jí."
"Proboha, to ne!" vykřikl Sirius. "Nikdy bych si jí nevzal. Neměli jsme nic společnýho. Navíc ona byla zlatokopka nebo lovkyně boháčů podle toho, jak jí chceš říkat. Každopádně věděla moc dobře, jak sbalit chlapa…" Zmlkl při pohledu na Jamesův výraz. "Eh…no, potom, co jsme se rozešli, se mi snažila namluvit, že se mnou čeká dítě. Napřed mě pěkně vyděsila, ale lhala. Nebyla těhotná. To k ní prostě patřilo. Ale James už po ní ani nečuchnul. Měl svou Lily"
"Taťka říkal, že si ho mamka nikdy nevšímala, až do sedmého ročníku," řekl Harry.
Sirius přikývl. "Vypadá to tak; nejspíš si nechtěla připustit, že by se jí líbil, protože James byl idiot. Ale pak zmoudřel a Lily na vztah s ním přistoupila. Co ty Harry, už sis našel nějakou pěknou holku?"
Harry zrudnul. "Ne."
"Ale no tak, copak na škole není ani jedna holka, co by se ti líbila?" zeptal se Sirius.
Harry pokrčil rameny. "No, líbí se mi jedna holka z Havraspáru. Cho Changová. Je moc hezká a dělá chytače. Ale je o rok starší. Má dlouhé černé vlasy a šedé oči."
"Pozveš jí na rande?"
Harry potřásl hlavou. "Ne, asi ne. Chci říct, že nevím, jak…Teda, no…ne."
James, Sirius a Remus si vyměnili pohledy a James si povzdechl. "No, Harry, vypadá to, že bychom si měli vážně promluvit."
Harry se nervózně podíval na svého otce a své dva strýce. "O čem?"
Tentokrát zrudnul James. "No, o holkách…a tak, no."
Harry přikývl. "Tak dobře."
Sirius se ušklíbl. "Tak já začnu. Poslouchej Harry. Neměl by ses bát pozvat holku na rande, pokud se ti líbí. Není to tak težký. Holky jsou sice divný, ale občas dost předvídatelný."
"Co tím myslíš?" zeptal se Harry.
"No," začal James. "Jak víš, holky maj tendenci chodit ve skupinkách. Takže to nejtěžší je odchytit si jí, když jde sama, pokud s ní teda nechceš mluvit před všema ostatníma. Ale většinou, když se jí zeptáš, jestli by sis s ní mohl promluvit o samotě, nebude proti."
Remus souhlasně přikývl. "Prostě se jí zeptej, když máš možnost. Buď přátelský a zeptej se napřed, jak bylo o prázdninách, jak jí jde třeba vyučování a tak. Prostě, jednoduché, všední věci."
Sirius přikývl. "No a potom, až budete normálně konverzovat a cítit se fajn, jí prostě pozveš na rande."
"Ale co bych měl říct?" zeptal se Harry. "Je starší než já."
"S tím si nedělej starosti," usmál se Sirius. "Jsi přeci Harry Potter. Prostě řekni: Cho, nešla bys se mnou do Prasinek? Prostě takhle jednoduše."
"No dobře, ale co když řekne ne?"
James se zasmál a položil ruce svému synovi na ramena. "Tohohle se bojíš, viď? Když odmítne, tak řekni něco jako: Nevadí. Jen jsem si myslel, že by bylo fajn líp tě poznat, ale chápu. Možná někdy jindy. A potom jdi pryč. Ona si o tobě bude myslet, že jsi milej, i když o tebe nemá zájem. Ale třeba řekne kamarádkám, jak úžasnej si kluk."
"Přesně," souhlasil Remus. "V tomhle směru jsou děvčata předvídatelná. A když s nimi jednou začneš randit, měl by ses ujistit, že s nimi dobře zacházíš."
"Zacházím?" zeptal se Harry. "Proč to zní, jako kdyby sis myslel, že bych nezacházel?"
Sirius zakroutil hlavou. "Ne, to není tak, že bys nezacházel, ale víš, když chodíš s dívkou, chováš se k ní trochu jinak. Například, dívky rády poslouchají komplimenty jako, že vypadají pěkně, mají hezký vlasy anebo že se ti líbí jejich outfit. Jednoduché věci, díky kterým se cítí spokojenější samy se sebou."
"A květiny, dívky mají rády květiny. Myslím, že na první rande by sis měl kytku vzít, pak už je to jen na tobě. Každopádně se chovej jako gentleman, třeba jí odsuň židli, aby si sedla, otevři jí dveře a nech jí vejít první. Holky na tohle letí," poradil James.
"A první polibek…nepoužívej jazyk. To si nech až na druhý polibek," pokračoval Sirius.
Harry zrudnul. "Líbání…bože."
James se zasmál. "Nebuď kvůli tomu nervózní. Jsi ve věku, kdy už bys to chtěl dělat, ale zároveň ti to připadá trapný. Ale líbání je fajn."
"Obvykle je dobré dát dívce pusu na rty na dobrou noc, až skončíte rande," poradil Remus.
"Hm," zahučel Harry.
James přikývl. "A teď ta vážnější část našeho rozhovoru. Holky a randění je jednoduchý, a když už v tom máš trochu praxe, je to v pohodě, ale je tu jedna důležitější věc, kterou musíme probrat."
"Co to je?" zeptal se Harry.
James si povzdechl a mírně zrudnul. "Sex."
Harry se začal červenat a dokonce cítil, jak rudne i za krkem. "Aha…jasně."
Sirius se zakřenil. "Tohle bude trapný nám všem."
James se nadechl. "Fajn, takže Harry, když se muž a žena…navzájem milují-"
"Neslaď to tolik, Dvanácteráku! Prostě, když se muž a žena milují a chtějí souložit-"
"Tichošlápku!"
"Co? Můj výklad je mnohem pravdivější než tvůj."
James ho ignoroval a otočil se zpět na Harryho. "Takže, když nadejde čas a vy se rozhodnete…hm…souložit. Je tady pár důležitých věcí, které musíte zvážit…"
O hodinu později, když byl Harry zpátky ve svém pokoji, zíral do zdi. Tohle byl ten nejtrapnější rozhovor v celém jeho životě. Věděl, že jeho otec ho nechtěl ztrapnit, ale prostě to bylo důležité. Jeho čtrnácté narozeniny byli minulý týden, ale ten rozhovor byl vážně trapný. Naučil se o sexu víc, než by si dokázal představit. Když se dostali přes základy a ochranná kouzla a lektvary, Sirius se rozhodl, že je důležité Harryho naučit, jak správně uspokojit ženu. Probírali se konkrétními věci, které si Harry nedokázal ani představit, natož je dělat. Ale i přes to, jak moc to bylo trapný, byl jim všem moc vděčný. Věděl teď, že až přijde jeho čas, bude připraven, jak jen to jde.
Harry se pro sebe zasmál, když na něj skočil Foolish. "Ahoj, chlape. Taky jsi slyšel ten rozhovor?" Podrbal ho za ušima a zvedl hlavu, když do místnosti vletěla Hedvika. "Copak mi to neseš, holka?"
Hedvika zahoukala a uvelebila se na jeho rameni. Natáhla nožku, aby jí mohl Harry sundat dopis. Jemně jí počechral peří a otevřel dopis. Jeho úsměv se ještě rozšířil, když si přečetl jeho obsah.
Milý Harry,
Hádej co! Taťka nám sehnal lístky na světový pohár ve famfrpálu! Nemůžu tomu uvěřit! Ale dokázal to, asi nějak přes ministerstvo. Sehnal i lístky pro tebe, profesora Lupina a tvého taťku. Je to za dva týdny!
Mamka by chtěla vědět, jestli by bylo možný, abyste k nám přijeli už tři dny před tím. Abychom se stihli zabalit a připravit se. Zřejmě je tu někde přenášedlo, které nás vezme rovnou do kempu. Jede i Hermiona. Bill a Charlie kvůli tomu přijedou do Anglie. Bude to skvělý!
Mimochodem, řekni Čmuchalovi, že jsme tu malou sovu pojmenovali Pašík. Je šílená a nikdy se nezklidní. Pomalu nás dohání k šílenství. Ginny ji pojmenovala Papušík, ale je to blbý jméno. Chtěl jsem ho změnit, ale bylo už pozdě, takže je z ní Pašík. Percy dostal práci na Ministerstvu. Nenech ho začít o jeho šéfovy, panu Skrkovi. Je z něj úplně na větvi. Pracuje na Oddělení mezinárodní kouzelnické spolupráce. Snad se uvidíme brzy.
Napiš hned zpátky.
Ron
Harry s úsměvem spěchal do obývacího pokoje, na ten trapný rozhovor už ani nepomyslel.
"Tati, koukni, co mi poslal Ron!"
James si vzal od Harryho dopis a zběžně ho pročetl. "Artur sehnal lístky?"
Harry přikývl. "Můžeme jet?"
James se zasmál. "To teda sakra můžem!" Otočil se na své přátele. "Artur nám sehnal lístky na Pohár."
Sirius si povzdechl. "Taky bych to chtěl vidět."
"Je povoleno vzít si na stadion mazlíčka?" zeptal se Harry.
"No jistě," usmál se James. "Skvělé, Harry. Myslím, že s sebou vezmeme naše psy Foolishe a Čmuchala."
"Super! Můžu napsat Ronovi, že přijedeme?"
James přikývl. "Jo a řekni mu, že potřebuju vědět cenu těch lístků, abych je mohl Arturovi zaplatit."
Harry vyběhl zpátky do pokoje napsat odpověď.
Rone,
Taťka řekl "Skvělé". Strejda Remus, taťka, Foolish, Čmuchal a já tam budeme. Taťka řekl, že na stadion mazlíčci smí. Chce taky vědět cenu těch lístků, aby je mohl tvýmu taťkovi zaplatit.
Dej mi vědět přesný den, kdy máme přijet a jestli si s sebou máme něco vzít.
Už se nemůžu dočkat!
Harry
***
Harry se s trhnutím probudil. Ztěžka dýchal a bolela ho jizva na čele. Foolish zavrčel a podíval se na Harryho. Zavřel oči a snažil si vzpomenout na sen, který se mu zdál. Potom vylezl z postele, zamířil do ložnice a rychle s Jamesem zatřásl.
"Tati, tati, probuď se!" zamumlal Harry.
James zasténal a otevřel oči. "Harry! Kolik je hodin?"
"Tři ráno. Potřebuju s tebou mluvit."
James se posadil a promnul si obličej. "Co se děje, Harry?"
Harry začal přecházet sem a tam po pokoji. "Zdál se mi sen. Ale vůbec mi to jako sen nepřišlo. A když jsem se probudil, bolela mě jizva."
"Co bylo v tom snu, Harry?" zeptal se s obavami James.
"Ten sen jsem pozoroval přes nějakýho mudlu Franka…Bryce, myslím. Přemýšlel o tom, jak před padesáti lety na statku Raddleových v Malém Visánku někdo zavraždil tři mudly. Nikdo tomu nerozuměl, protože ti mudlové se zdáli úplně v pořádku až na fakt, že byli mrtví. Byl správcem toho zámku, takže si ho předvedli k výslechu. Ale protože mu nic nedokázali, vrátil se zpátky domů. Pak se děj vrátil zpátky do přítomnosti. Vzbudil se, protože ho rozbolela noha. Když vstal, spatřil v domě svítit světa, ale myslel si, že jsou to jen nějaké děti. Šel se tam podívat, když zaslechl nějaké hlasy. Jeden vysoký, pištivý, a potom Červíček. Ten hlas se ptal Červíčka, kde je Nagini, a jestli ho už podojil, aby ho mohl nakrmit, nebo co. Potom mu řekl, že tam musí zůstat až do konce Světového poháru ve famfrpálu. Potom se ho ptal Červíček na něco, co by snad mohli udělat beze mě, ale ten hlas řekl, že chce mě. A já zjistil, že je to Voldemort. Mluvili taky o nějaké ženě, Bertě Jorkinsová, která je ale už mrtvá, ale prý jim byla užitečná. Potom se tam připlazil had a začal s Voldemortem mluvit. To ten had se jmenuje Nagini. Zjistil, že ten mudla poslouchá za dveřmi. Pak se otočilo křeslo, na kterém seděl Voldemort. Už nevím, co tam bylo, ani jak vypadal, jen vím, že asi nemá tělo, ale zase musí nějak držet hůlku, protože zabil toho mudlu. Pak jsem se probudil, protože mě začala bolet jizva," vychrlil Harry jedním dechem.
James celý bledý na Harryho vyděšeně zíral. "O tomhle se ti zdálo?"
Harry přikývl. "Myslím, že se to mohlo doopravdy stát. Minulé pololetí jsem byl svědkem jedné z Trelawneyových věšteb, která říkala, že má utéct Voldemortův věrný služebník a dopomoct mu k návratu k moci. Úplně jsem na to zapomněl, protože jsem měl v tu dobu hlavu plnou Siriuse a tak…Ale Peter…on mu pomáhá s něčím, co se týká mě, a to on tehdy v noci utekl."
"Jestli se mi tak krysa dostane na oči, vlastnoručně ji zabiju," zavrčel chladně James, až to Harryho překvapilo. "Poslechni, zítra o tom tvém snu řeknu Brumbálovi, ale do té doby si myslím, že s tím stejně nic neuděláš, takže by ses mohl klidně vrátit do postele."
"Dobrá," souhlasil Harry. "Dobrou noc, tati."
"Dobrou. A Harry?"
Harry se otočil zpátky na otce. "Jo?"
"Jsem rád, žes mi o tom řekl."
Harry se usmál a zamířil ke dveřím. "V pohodě. Jen doufám, že to byl opravdu jen sen."
***
Aktualizece 18.11.
Konečně byl čas vydat se na Mistrovství světa ve famfrpálu. Harry hořel nedočkavostí. Předchozí večer strávili u Weasleyů a podle Harryho názoru z toho všeho začínal Percy šílet. Měl spoustu práce psaním článku o tloušťce kotlíků. Taky konečně dostal šanci poznat Billa a Charlieho a oba mu přišli úžasní. Billa poznal trochu víc a poznal tak, proč měl k Ginny blíž než Charlie. Nakonec skončil u večeře vedle Ginny, ale než mohli začít jíst, byla tu ještě jedna důležitá věc, kterou museli James, Harry a Remus vyřídit.
James se postavil s rukou na Čmuchalovi na dvorku u Doupěte. Ginny si hrála s Foolishem a zdálo se, že se do něj zamilovala.
"Ehm, promiňte, ale rád bych vám ještě něco řekl."
Všichni na dvorku ztichli a otočili se na něj.
"Harry, Ron, Hermiona a Remus na konci školního roku na něco přišli. Ginny patrně ví, co mám na mysli, ale byl bych rád, abyste to věděli všichni. Ale nejdřív vás chci požádat, abyste mi slíbili, že s tím, co vám teď prozradím, nepůjdete za vyššími autoritami," vysvětlil James.
Percy se nervózně zamračil. "Děláte něco nelegálního?"
James přikývl. "Jistým způsobem ano. Ale jen proto, že Ministerstvo nezná celou pravdu a odmítá jí znát. Můžu tedy s vámi všemi počítat?"
Když všichni souhlasili, kývl James na Harryho, aby začal vysvětlovat.
"Jak víte, před třinácti lety požádal Brumbál mé rodiče, aby se skryli pod Fideliovým zaklínadlem. Taťka si za Strážce tajemství vybral Siriuse Blacka, ale na poslední chvíli změnili názor a udělali jím Petera Pettigrewa. Mysleli si, že by nikdo nepředpokládal, že si vyberou Petera, a že Voldemort-" Všichni sebou zděšeně trhli, ale Harry to ignoroval. "-půjde spíš po Siriusovi. Jenže se zjistilo, že Peter už přes dva roky tajně pracoval pro Voldemorta. Až donedávna jsme to nevěděli."
Remus přikývl a stoupnul si. "Sirius zatáhl Harryho, Rona a Hermionu do Chroptící chýše, a když jsem je tam o několik minut později našel, zjistil jsem, že tam s nimi je ještě jedna osoba, vám známá pod jménem Prašivka."
Paní Weasleyová překvapeně vzhlédla. "Percyho stará krysa Prašivka?"
"Jo, až na to, že se nejmenuje Prašivka," namítl Harry.
James si povzdychl. "Když jsme byli ještě ve škole, já Sirius a Peter jsme zjistili, že Remus je vlkodlak. Sotva jsme si všimli, že o úplňku vždycky zmizel. Ale když jsme se ho na to zeptali, přiznal se, že je vlkodlak. Chtěli jsme mu pomoct. Chápali jsme, že vždy o úplňku prochází bolestivou přeměnou a rozhodli jsme se, že když se staneme zvěromágy, budeme s ním moct o úplňku být. Pracovali jsme na to dva roky. Já se přeměňuju na bílého jelena, Peter na krysu a Sirius na velkého, černého psa."
Všechny oči se upřely na psa poklidně sedícího vedle Jamese.
James přikývl. "Jo, tohle je Sirius. Ale není vrahem a nezradil nás. Peter pořád ještě žije."
Ron si hlasitě odkašlal. "Když ho Sirius zahnal na ulici do kouta, uřízl si prst a změnil se na krysu. Od té doby žil s náma jako Prašivka. Pamatujete si, jak jí chyběl jeden prst? Remus a Sirius ho donutili změnit se zpátky a ke všemu se přiznat."
Bill překvapeně sledoval, jak se Sirius změnil zpět do své podoby. "Tak proč je Sirius pořád hledaným zločincem?"
Sirius poprvé promluvil. "Protože když jsme vylézali z chýše s Peterem pěkně uvázaným mezi námi, Moony se začal měnit. Peter využil zmatku, změnil se na krysu a utekl. Samozřejmě Popletal odmítá uvěřit svědkům."
Všichni byli potichu až na Ginny, která přistoupila k Siriusovi a objala ho, což ho dokonale šokovalo. "Už před několika měsíci jsem Harrymu říkala, že nevěřim, že jste všem těm lidem ublížil. Tehdy si myslel, že jsem se trochu zbláznila, ale měla jsem pravdu a jsem ráda, že jste utekl. Věřím, že vaše jméno bude brzy očištěno." Dala mu pusu na tvář a usmála se na něj.
Sirius jí úsměv vrátil. "Děkuju. Ginny, že?"
"Ano, pane Blacku."
"Říkej mi Sirius," navrhl.
Po tomhle už večer probíhal v klidu. Percy sice ještě nějakou dobu nadával, ale brzy se zase rozpovídal o panu Skrkovi. Potom si začal stěžovat, že od Oddělení kouzelnických her a sportů a od Luda Pytlouna nedostávají potřebnou podporu. Harry si nebyl jistý, o jaké podpoře vlastně mluví. Taky začal s tím, jak nedbalý Ludo Pytloun je, když se mu z oddělení ztratí zaměstnanec, a že Berta Jorkinsová se pohřešuje už dlouho. Harry pohledem střelil po Jamesovi, který přikývl. Harry věděl, že mu jeho otec říkal, ať si s tím neláme hlavu, ale nemohl si pomoct a opět si vzpomněl na svůj sen. A věděl, že James myslí na to samé.
Bill se na Harryho usmál. "Jsem opravdu rád, že tě konečně poznávám. Od Rona, Ginny a dvojčat jsem o tobě už hodně slyšel. Ale ještě jsem ti ani nepoděkoval, žes před dvěma rokama zachránil mou malou sestřičku."
Harry mu úsměv oplatil. "To je v pohodě. Udělal bych to zas, kdybych musel. Nebyla to její vina, ale Voldemortova."
"Jsem rád, že to tak vidíš," přikývl Bill. "Je hezký vidět, že nejsem jedinej, kdo se to snaží Firefly vymluvit."
Po večeři se Harry dozvěděl od Rona, že se dvojčata dostala do problémů s paní Weasleyovou. Nedostali totiž tolik NKÚ, jako si přála. Taky se dozvěděla, že si chtějí otevřít obchod s žertovnými rekvizitami. Ty zvuky a rány, co léta slyšeli z jejich pokoje, byly ve skutečnosti experimenty. Mohli se pyšnit už několika různými produkty. Následně se začali všichni bavit o hře, která je čekala zítra - Irsko versus Bulharsko.
Náááááááááprosto booooooožíííííííííí!!! Chci další kapčuuuu!!!