close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více






9. kapitola - Black, narozeniny a OPČM 2/2

2. září 2010 v 15:53 | Breanie, překlad Ajka |  Jiný začátek
Tak druhá půlka. Moc mě netěšíte. nepíšete komenty:( No nic, tady ta slíbená půlka.

"HARRY! TAK JDEŠ UŽ NEBO CO??" zakřičel Harry směrem ke schodům o pár týdnů později. Měli se v Příčné ulici sejít s Weasleyovými a Hermionou, aby nakoupil všechny školní potřeby.
Harry seběhl dolů s hůlkou v ruce. "Promiň, snažil jsem se najít pásek."
James pobaveně zakroutil hlavou. "Jako bys měl jen jeden."
"Chtěl jsem si vzít tenhle. No nic, můžeme jít."
James přejel syna pohledem od jeho černých džínů až po tričko s Pýchou Portree, než přestoupil ke krbu. Letaxem se přemístili do Děravého kotle, a když se dostali až do Příčné, Harry nemohl potlačit vzrušení. Už týdny nevystrčil paty z Rezidence Potterových. Jeho otec mu samozřejmě povoloval chodit ven a psát dopisy kamarádům, ale díky Siriusovi Blackovi nesměl za hranice pozemku. James se bál, že by se mu něco mohlo stát.
Harry do Jamese drknul a s úsměvem ukázal na Rona a Hermionu, kteří se hádali nad přísadami do lektvarů v lékárně. "Tohle dělají pořád. Tím, jak se pořád hašteří, dokážou člověka dovést k šílenství!"
"Možné se mají rádi," prohodil James. "S Lily jsme se hádali dvacet čtyři hodin denně, a nakonec jsme se vzali."
Harry se znovu podíval na své přátele. "No, nevím, jestli tohle bude ten samý případ." Zamířil k nim a zachytil tak útržek jejich konverzace.
"Nebuď směšný, Ronalde. To, že sis tyhle přísady nekupoval nikdy dřív, ještě neznamená, že je letos nebudeš potřebovat. Navíc, koukni se do učebnice. Ty přísady tu jsou napsaný, což znamená, že je určitě potřebovat budeme!"
Ron vztekle zaúpěl. "To ksakru neznamená, že se Snapem budeme dělat zrovna tenhle lektvar. A navíc, co je ti potom, jestli propadnu nebo mě vyhodí?"
"A co je mě potom, že se vy dva pořád hádáte?" zeptal se Harry. "No jo, protože mi to už leze krkem!"
Ron a Hermiona překvapeně zvedli hlavu.
"Harry! Už jsme si dělali starosti, kdy se objevíš," vypískla Hermiona a vrhla se kamarádovi kole krku.
"Ahoj, kamaráde. Tak jak je?" zeptal se Ron.
"Docela fajn," smál se Harry. Pak, když se Hermiona šla pozdravit s Jamesem, se Harry k Ronovi naklonil. "Prostě s ní souhlas a vezmi si ty zatracený přísady dřív, než nás dožene k šílenství."
"Dobrý nápad," souhlasil Ron a otočil se k Jamesovi. "Dobrý den, pane Pottere."
"Ahoj Rone, koukám, že jste se s Hermionu zase chytli."
"No jo, to se stává často."
Všichni čtyři potom zamířili k prodejně Madame Malkinové pro nové hábity. Harry už nové potřeboval, protože povyrostl o pár centimetrů a ty staré hábity už mu byly krátké. Když vycházeli zpátky na ulici, Harry zahlédl velkého černého psa, který na něj zíral z postraní uličky. Užuž ho chtěl ukázat Ronovi, když se pes otočil a utíkal pryč.
"Na co tak zíráš?" zeptal se ho James, když vyšel z obchodu.
Harry pokrčil rameny. "Já…ale nic. Jen jsem něco zahlídl."
"Aha. No nic, pojďte, ještě toho potřebujeme spoustu."
Nakoupili potřebné knihy, přísady do lektvarů, nové brky, pergameny i inkousty a vyrazili podívat se na nový Kulový blesk. Nejlepší a nejrychlejší koště na světě.
"Jen se na něj podívej," vzdychal Ron s nosem přimáčknutým na sklo výlohy. "Je nádherný!"
"Všechny týmy na světě je budou chtít," přisvědčil James. "Vsadím se, že létá jako sen."
"To jo, určitě spíš plachtí, než létá. Bez žádného úsilí," souhlasil Harry.
"Ale no tak!" zaúpěla Hermiona. "Je to jenom koště!"
"Hermiono!" zalapal Ron po dechu a přitiskl si ruku na srdce. "To není jen koště. To je Svatý grál mezi košťaty."
Hermiona protočila oči a podívala se na hodinky. "Měli bychom jít k Děravému kotli. Slíbili jsme tvým rodičům, že se tu s nimi sejdeme na oběd."
"Když už mluvíme o rodičích, co dělají tvoji rodiče?" zeptal se James a nechal Rona a Harryho s nosy nalepenými na výloze Prvotřídních potřeb pro famfrpál.
Hermiona pokrčila rameny. "Mají spoustu práce."
S Jamesovou pomocí se nakonec Hermioně podařilo odtáhnout Harryho a Rona do Děravého kotle. Srazili stoly k sobě, aby se mohli najíst všichni společně. Harry seděl mezi Ginny a Georgem a James na druhém konci stolu mezi Percym a panem Weasleym. Společně probírali něco, co se stalo na ministerstvu. Harry spokojeně jedl svůj sendvič a byl rád, že je konečně zpátky mezi přáteli, a že už nemusí trčet doma.
S úsměvem se otočil na Ginny, která si nandávala jídlo na talíř. Už se kolem něj tolik nestyděla. V opačném případě si byl Harry jist, že by ze sezení vedle něj dělala vědu. On už ale věděl, že ta její poblázněnost do něj už vyprchala, protože se s ním bavila úplně klidně, bez žádných rozpačitostí. Taková byla, než jí zachránil z komnaty. Teď byla…odtažitější. Na malý okamžik si Harry přál, aby se vrátila ta stydlivá, roztržitá Ginny, jen aby tahle nevypadala tak sklesle.
"Hele, Ginny," řekl potichu Harry. Ginny se na něj překvapeně podívala. "Víš, jen jsem se bál, jestli…teda, jak se máš?"
Ginny na něj nepřestávala zírat. Nikdy by si nepomyslela, že na ní NĚKDY promluví. Přeci jenom, díky ní málem před dvěma měsíci umřel. "No…dobře. Omlouvám se, Harry."
"Omlouváš se? Za co?" zeptal se zmateně Harry.
"Za to, co se stalo v červnu. Díky mé hlouposti jsi málem umřel."
"Ne!" vykřikl Harry. "Ginny, to není pravda! Byl to Voldemort, kdo tě přiměl dělat ty hrozné věci, a který tě přiměl ho poslouchat. Ty za to přeci nemůžeš. Navíc, není pravda, že jsem díky tobě málem umřel. Rozhodl jsem se sám, že půjdu dolů do komnaty a najdu tě. Šli se mnou Ron a Lockhart…no, Lockhart se jako pomoc nepočítá, ale rozhodli jsme se prostě sami. Kdybych se měl znovu rozhodnout, udělal bych to samé."
Ginny se pousmála. "Díky Harry. Ale stejně…mohla jsem se Toma zbavit, jenže jsem to…nedokázala."
Harry potřásl hlavu a vzal její ruce do svých, nevnímajíc konverzace kolem něj. "Ne, on tě posedl, manipuloval s tebou, sprostě využíval emocí a snů mladé dívky…Nebyla to tvoje vina. A už od tebe nechci slyšet, jak se kvůli tomu obviňuješ, ano?"
Ginny přikývla a do očí jí vhrkly slzy. "Dobře."
Harry spokojeně přikývl a usmál se na ni. "Eh…Ginny…tak trochu jsem si dělal starosti…jestli se ti nezdají nějaké sny o tom, co se stalo v Komnatě?"
Ginny přikývla a odpověděla dřív, než se stihla zarazit. "Skoro každou noc. Zdá se mi o tom, jak vystupuje z toho deníku. Proč?"
"Taky se mi zdají. Víš, kdyby sis…chtěla o tom s někým promluvit…vždycky tady pro tebe budu, jo? Jen chci, abys to věděla."
Ginny se usmála, a Harry si nemohl pomoct, ale žasl nad tím, jak hezká byla, když se usmívala, když jí její čokoládově hnědé oči rozzářily celou tvář. "Děkuju. Beru tě za slovo."
"Dobře. Navíc, vždycky se mi hodí další kamarád," odpověděl Harry a otočil se zpátky ke svému jídlu. Cítil se mnohem líp. Měl pocit, jako by z něj spadl obrovský balvan. Docela ho překvapilo, jak klidně se s Ginny bavil o nočních můrách. Na druhou stranu, díky zkušenostem, které sdíleli, si byli hodně blízcí. Potřásl hlavou a znovu se pokusil soustředit na jídlo. Nelhal. Vždycky se mu hodí další přítel.
***
Když se Harry a James vrátili do sídla, překvapil je Remus, který už na ně netrpělivě čekal.
"Co se děje, Moony?" zeptal se James a odložil tašky na zem.
"Právě jsem dostal dopis od Brumbála," vyhrkl nedočkavě. "Chce, abych nastoupil do Bradavic jako nový profesor OPČM! Snape se uvolil vařit pro mě vlkodlačí lektvar."
"Moony, to je skvělé!" vykřikl James a spolu s Harrym svého přítele objal.
Oba věděli, proč to pro Remuse tak moc znamená. Díky svému problému měl problém sehnat práci. Měl dobrou kvalifikaci, ale pro jeho zdravotní stav ho nikdo nechtěl zaměstnat. Harry věděl, že Remus pracoval s Jamesem jako Bystrozor, jenže potom, co vedení Bystrozorů přešlo do jiných rukou, dostal Remus kvůli svému postižení výpověď. Tohle pro něj byla opravdu dobrá příležitost.
"Strejdo Remusi…teda, profesore Lupine, to je úžasný! Určitě budeš skvělý profesor. Rozhodně lepší než Lockhart!" jásal Harry.
"Díky, Harry. Určitě ti to nebude vadit, že budu profesor?"
Harry potřásl hlavou. "Ne. Vím, že mi nebudeš nadržovat, nebo tak. Určitě budeš skvělej. Už si tu práci přijal?"
"Ne, chtěl jsem počkat na vás. Pošlu Brumbálovi sovu."
Remus odspěchal pryč.
"To je fajn, že bude Moony ve škole s tebou," otočil se James na Harryho. "Víš co, s tou věcí okolo Siriuse…alespoň na tebe bude moct dávat pozor."
"Já vím. Dneska je úplněk," podotkl Harry.
"Jo. Dneska půjdu s ním, takže musíš-"
"-zůstat v domě. Já vím," dokončil Harry. "Je těžké stát se zvěromágem?"
James pokrčil rameny. "Trochu jo. Pracoval jsem na to dva roky. Začal se asi v tvým věku."
"Myslíš, že bych taky mohl být zvěromágem?"
"Proč ne, chtěl bys?"
"Jo!" odpověděl nadšeně Harry. "Učil bys mě?"
"Tak dobře, ale začneme až příští léto, protože zítra už se vracíš do školy."
"Tak jo."
"Už je pozdě," řekl James. "Měl by sis vzít ty nový věci, dát si je třeba do novýho kufru a jít do postele. Já si ještě promluvím s Remusem a potom půjdeme ven. Nepotřebuješ ještě něco?"
Harry potřásl hlavou. "Nic."
"Tak dobře. Dobrou noc, Harry."
"Dobrou." Harry zvedl všechny tašky s nákupem a vydal se po schodech do pokoje. Zítra nastupuje do třetího ročníku v Bradavicích.

Pozn. překl: Táááááááááák, prázdniny končí a mnohé asi potěší zmínka o zvěromágství. Avšak, nebudu nic prozrazovat dopředu. KOMENTY POTĚŠÍ!!!!!!!!
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa

Jestli jsi četl/a tuhle kapitolu, tak klikni, prosííííím.

Klik.

Komentáře

1 Lisa Lisa | 2. září 2010 v 16:59 | Reagovat

Paaani, tahle povídka je fakt supeeer, už se moc těším, až se Harry setká se Siriusem :-D, zmínila jsem se o této povídce ségře a ta to nevydržela a přečetla si to anglicky, já v tom bohužel nejsem tak dobrá a tak musím s napětím očekávat další kapitoly, ale fakt to stojí za to! :-)  ;-)

2 Ajka Ajka | 2. září 2010 v 17:14 | Reagovat

[1]: Jéé, opravdu moc děkuju:) Pokusim se překládat jak nejrychleji to jde:)

3 ginnny ginnny | 2. září 2010 v 18:20 | Reagovat

tahle je fakt super už se těším na další a můžu se zeptat jak se ta povídka jmenuje anglicky na tý stránce a díky :-)

4 adka adka | 2. září 2010 v 18:41 | Reagovat

pekná kapitolka :-D  :-D

5 Ajka Ajka | 2. září 2010 v 20:13 | Reagovat

[3]: Originál se jmenuje A Different Beginning od Breanie, má 64 kapitol a přijde mi v angličtině ke čtení celkem jednoduchá. Nejspíš to bude tím, že je to kanadská angličtina a ne americká nebo britská.

[4]: Děkuju moc za koment:)

6 Jirka Jirka | 8. září 2010 v 22:03 | Reagovat

Ahoj. Komentík si určitě za skvělej překlad zasloužíš. Především dík za další kapitolu. Zmínka o zvěromágství mě opravdu potěšila a už aby tu byl i Sirius :-).
Neměli by James nebo Lupin poznat Červíčka i jako krysu když ho potkají? Sirius ho zřejmě poznal jen podle fotky.

7 Dorea Dorea | Web | 9. září 2010 v 1:04 | Reagovat

gratuluji k dobře vybrané povídce a ke skvělému překladu, samozřejmě, že se tam občas vyskytnout nějaké překlepy apod. ale zase je to dobře, člověk se pořád zdokonaluje že jo:) ovšem myslím, že překlad je na velmi pěkné úrovni a já se moc moc těším na pokračování, takže šup šup sem s ním :-D

8 Ajka Ajka | 10. září 2010 v 18:41 | Reagovat

[6]: Napřed, díky za komentík:) Pravděpodobně by červíčka poznali, ale bohužel, já to nepsala, takže není v mé moci to měnit. Siriuse si ještě užijeme.

[7]: Jsem ráda, že se ti povídka líbí. Další kapitola bude co nejdřív, komenty mě k překladu vždycky dokopnou, ale díky škole toho času mám mnohem míň. Pokusim se máknout:)

9 wajtr wajtr | 8. prosince 2010 v 16:39 | Reagovat

Naprosto souhlasím,překlad je výborný a výběr povídky také. :-)

10 wajtr wajtr | 8. prosince 2010 v 16:44 | Reagovat

Skláním se před tebou,škola dá asi zabrat a najít čas na překlad této povídky a navíc dost dobré.Přeju i nadále skvělý tah překladu. :-)  :-)  :-)

11 shil shil | Web | 19. ledna 2012 v 21:56 | Reagovat

Jéééé Tichošľap..... Jéééé Ginny!!! Jéééé Remus (pardon, profesor Lupin).... Jéééé Harry zveromágom!!!! Tak ja idem čítať ďalej. :) :) :) :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama