Okok, tak je to tu. Je to dost narychlo, takže tam můžete najít chyby. lae snad jich tam moc není no.
Kapitola osmá - Druhý rok
Milý tati,
letěli jsme autem, protože jsme nemohli projít přepážkou na nástupišti. Zůstali jsme trčet v mudlovské části, takže nám ten vlak ujel. Vůbec nevíme, co se stalo, protože Freda, George, Percyho, Ginny, pana Weasleyho a paní Weasleyovou to pustilo v pohodě. No, každopádně jsme narazili do Vrby mlátičky a měls pravdu, bolelo to. Ten strom je vážně nebezpečný.
letěli jsme autem, protože jsme nemohli projít přepážkou na nástupišti. Zůstali jsme trčet v mudlovské části, takže nám ten vlak ujel. Vůbec nevíme, co se stalo, protože Freda, George, Percyho, Ginny, pana Weasleyho a paní Weasleyovou to pustilo v pohodě. No, každopádně jsme narazili do Vrby mlátičky a měls pravdu, bolelo to. Ten strom je vážně nebezpečný.
Paní Weasleyová poslala Ronovi Huláka. Když se naštve, jde z ní strach. Od doby, co jsme s Ronem přijeli do Bradavic, s náma Hermiona nemluvila. Myslela si, že si ten trest zasloužíme, a že jsme nezodpovědní. Ale potom, co nám přišel ten Hulák je už v pohodě. V Hulákovi stálo, že se pan Weasley bude muset podrobit vyšetřování - to kvůli tomu autu. Je mi mizerně, při pomyšlení, jaké problémy jsme mu způsobili. Doufám, že to dopadne dobře.
Nový OPČM profesor je vážně šílený. Před Bylinkářstvím si mě odchytil a začal vykládat něco o tom, že je to jeho vina, že jsme letěli do Bradavic autem. Že mi tehdy v tom obchodě dal zakusit slávu, a že prý chci teď něco víc. Prý to, že pětkrát za sebou vyhrál soutěž Týdeníku čarodějek o nejkouzelnější úsměv a to, že je tak krásný a slavný, neznamená, že se o to mám pokoušet sám. Řekl mi, že jednoho dne budu stejně tak slavný, jako on. No není to blbec? Ani mě nepustil ke slovu!
Seznámil jsem se s jedním klukem z Mrzimoru - Justinem Finch-Fletcheyem. Je to celkem milej kluk, jen má tendenci hodně mluvit. Svůj životní příběh nám odvyprávěl během pěti minut.
Přesazovali jsme Mandragory. Ne zrovna zábavný.
Přesazovali jsme Mandragory. Ne zrovna zábavný.
Je tu jeden prvňák z Nebelvíru, Colin Creevey, má mě za svého idola, nebo co! Chtěl po mě fotku s podpisem. Samozřejmě jsem odmítl, vždyť je to trapný. Jenže aby toho nebylo málo, objevil se Zlatoslav Lockhart a dal mi další přednášku o slávě!
Tyhle hodiny OPČM jsou snad vtip. První hodinu nám dal test, aby zjistil, jak dobře jsme si přečetli jeho knihy - celej byl jen o něm! Byly tu samé otázky typu: Jaká je oblíbená barva Zlatoslava Lockharta? Nebo Kdy má Zlatoslav Lockhart narozeniny? Jaká je největší přání Zlatoslava Lockharta? Debil, vážně. Potom do třídy vypustil Corwallské rarachy. Snažil se je hůlkou pochytat, ale jeho kouzlo vůbec nefungovalo. Potom mu ti rarachové hůlku vzali a hodili ji z okna! Byla to katastrofa. Nakonec řekl mě, Ronovi a Hermioně, ať je všechny pochytáme a vrátíme do klece. Chudák Neville skončil pověšený za lustr.
Ron si při tom nárazu do Vrby mlátičky zlomil hůlku. Příliš se bojí toho, co by mu na to mamka napsala, než aby si zažádal o novou. Slepil jí dohromady, ale pořád jen jiskří. Ve škole s ní má trochu problémy.
Wood letos začal s tréninkem famfrpálu hodně brzo. Chce letos vyhrát. Řekl, že loni mělo být vítězství naše, nebýt toho, že jsem v době posledního zápasu ležel v bezvědomí na ošetřovně (všichni mě za to obviňují, ale já přece nemohl za to, že jsem byl v bezvědomí…teda skoro). Začal nám vykládat něco o strategii a jeho nových nápadech, ale bylo to tak brzo, že pochybuju, že z toho Fred, George, Alice, Angelina nebo Katie něco měli. Já měl co dělat, abych udržel oči otevřené! Po tom, co se ho Fred zeptal, proč nám to všechno neřekl, když jsme byli vzhůru, se Wood naštval a poslal nás konečně na hřiště. Jenže tam vpadli Zmijozelští s povolením od Snapea, i když jsme hřiště měli zamluvení my. Mají nového chytače - Draca Malfoye! Celému týmu koupil - teda jeho otec koupil - nová košťata. Nimbusy dva tisíce jedna!
Chvíli po tom se na hřišti objevili Ron a Hermiona - chtěli vědět, co se děje. Hermiona potom řekla něco o tom, že Nebelvírští mají talent, takže si nepotřebují místo v týmu kupovat. Malfoy jí za to nazval malou mudlovskou šmejdkou. Nevěděl jsem, co to znamená, ale podle výrazu Rona a ostatních jsem poznal, že nic pěkného. Ron se Malfoye pokusil začarovat, aby jedl slimáky, jenže jeho zlomená hůlka kouzlo obrátila proti němu samotnému. Odnesli jsme ho k Hagridovi. Ten nám vysvětlil, že mudlovský šmejd je nejsprostší výraz pro někoho, jehož rodiče jsou mudlové.
Dnes večer jsem měl ten nejhorší školní trest, jaká jsem kdy měl. Vyřizoval jsem Lockhartovi korespondenci! Ale slyšel jsem nějaký hlas, který říkal něco o zabíjení a krvi. Když jsem o tom řekl Lockhartovi, přísahal, že nic neslyšel. Ron si myslí, že je to divný, aby Lockhart neslyšel to co já, takže podle něj lhal.
No, to bylo vyčerpávající. Napíšu později.
Mějte se.
Harry
Milý Harry,
Vůbec netuším, proč se přepážka zavřela. Musí tu být nějaký důvod. Podívám se na to, když tak si o tom promluvím s Brumbálem. O Artura se neboj. Vše dopadlo dobře, jen musel zaplatit malou pokutu. Vzhledem k tomu, že to byla i tvá vina, jsem se rozhodl zaplatit polovinu pokuty. Artur se sice zdráhal to přijmout, ale nakonec jsem ho přemluvil.
Řekni Ronovi, ať si domů napíše o novou hůlku. S touhle nemůže kouzlit. Bez ohledu na to, jak bude jeho matka šílet, určitě taky nechce, aby si Ron zhoršil známky. Upřímně jsem docela rád, že jeho hůlka to kouzlo obrátila proti němu, protože si dokážu představit, jak by Lucius Malfoy šílel, kdyby zjistil, že jeho syn byl nucen jíst slimáky.
O Lockhartovi toho moc nevím, ale vypadá to, že je pěkně nafoukaný. Patrně ale přitahuje spoustu žen - ty jeho blonďaté vlasy a úžasný vzhled. Nastupoval do Bradavic s náma. Pamatuju si, jak jednou pozval Lily na rande, ale odmítla ho. To mě potěšilo. Nesnášim ho.
Léto bez tebe bylo zvláštní. Moony i já jsme byli tak trochu neklidní. Ale vím, že se ti u Weasleyů líbilo. Konečně jsem se rozhoupal k rekonstrukci Východního křídla a dal jsem Maddy a Mickeymu volnou ruku. Stejně na tom nezáleží, jak to teď vypadá, protože až bude sídlo tvoje, budeš si ho moct změnit podle svých představ. Nebo podle představ své ženy, až se jednou oženíš. Teda…trochu strašidelná představa, že se jednou oženíš…no nic, to jsem odbočil.
Na Bystrozorském oddělení došlo k velké změně. Kingsley se stal vedoucím oddělení bystrozorů. Pro někoho tak mladého je to opravdu velký skok. Pamatuješ si Kingsleyho, ne? Kingsley Patorek. Z toho co vím, nastoupil do Bradavic s Billem Weasleym. To jen potvrzuje můj názor na to, jak velký to pro něj musí být úspěch vést oddělení. Ptali se mě, jestli to místo nechci, ale já ho odmítl. Nechci být zodpovědný za celé oddělení. Stačí mi být prostě jen Bystrozor. Jenže pak se zjevil Moony a přesvědčil mě, abych vzal místo vedoucího bystrozora. (Vedoucí oddělení a vedoucí bystrozor, nebo hlavní nebo já už nevim jak to přeložit, není jedno a to samý. V originále je to Department head a Head Auror. Pokud má někdo lepší nápad, jak to přeložit, sem s tím. Pozn. překl.) Takže teď mám na starosti detektivní jednotky nebo jednotky bystrozorů v terénu, podle toho, jak jim chceš říkat. Pro mě to znamená víc papírování a žádnou zábavu. Nikdy nepochopím, proč se to papírování dělá. Myslel jsem, že když člověk vyjde školu, zbaví se i protivných domácích úkolů.
U Moonyho se toho moc nezměnilo. Ještě pořád zkoumá a hledá. Teď pojede do Afghánistánu. Nějaký čaroděj by mu snad měl dát nějaké informace, které by mu mohli pomoct. Taky asi slyšel zvěsti o starověkých kouzlech Mezopotámie, která by mohla hrát klíčovou roli v hledání léku. Nevím, jak dlouho bude pryč, ale uvidíme, co zjistí.
Zase napiš, když něco zjistíš o Lockhartovi a o tom hlasu. Možná si byl jen unavený nebo tak.
Zatím se měj.
Táta.
Milý tati,
Byl jsem pozván na Oslavu úmrtí Skoro bezhlavého Nicka. Byl naštvaný, protože opět zamítli jeho žádost o vstup do Honu Bezhlavých, a já mu chtěl udělat radost. Mělo to být o Halloweenu. Zatímco jsem mluvil s Nickem, nachytal mě Filch. Byl jsem celý od bláta po famfrpálovém tréninku a pěkně jsem zaneřádil chodbu. V jeho kabinetě jsem našel dopis od Rychločar. Patrně je Filch moták. Už se nedivím, proč nás tak nesnáší.
Oslava úmrtí byla šílená. Všude byli duchové a hrála ta děsivá hudba. Jídlo bylo plesnivé a smradlavé. Já, Ron a Hermiona jsme utekli - doufali jsme, že bychom mohli stihnout ještě desert - když jsem znovu uslyšel ten hlas. Říkal: roztrhnu, rozsápu, zabiju, tak strašný hlad, tak dlouho. Ron ani Hermiona nic neslyšeli. Běžel jsem za tím hlasem a skončil v chodbě s dívčími záchodky. Na podlaze byla voda a Filchova kočka, paní Norrisová, visela od stropu ztuhlá jako prkno. Na zdi byl potom krví napsán nápis:
TAJEMNÁ KOMNATA JE ZNOVU OTEVŘENA! NEPŘÁTELÉ DĚDICE MĚJTE SE NA POZORU!
Filch si myslí, že jeho kočku jsem zabil já a obvinil mě z toho. Ale Brumbál řekl, že není mrtvá, jen proměněná v kámen a to, že se může vyléčit. Na zkamenění se používají Mandragory - docela štěstí, že se je profesorka Prýtová rozhodla pěstovat zrovna letos. Řekl jsem jim o oslavě úmrtí, protože Snape chtěl vědět, proč jsme nebyli na hostině. Ale neřekl jsem jim o tom hlasu. Myslíš, že jsem měl? Ron a Hermiona si myslí, že ne. Asi doufají, že se mi to jen zdálo nebo co.
Napíšu později.
Harry.
P.S. Gratuluju k povýšení, tati! Snad strejda Moony najde něco, co by mu pomohlo.
Milý Harry,
Myslím, že to s tím hlasem by sis měl zatím nechat pro sebe. Nemyslím, že se ti to zdálo, ale rozhodně se něco děje. O Tajemné komnatě toho moc nevím. Myslím, že je to nějaká legenda. Prý tu Komnatu kdysi v Bradavicích vybudoval sám Salazar Zmijozel. Napiš mi, pokud něco zjistíš.
Opatruj se,
Táta.
Milý tati,
Profesor Binns nám vyprávěl legendu o Tajemné Komnatě! Před tisíci lety založili Bradavice čtyři velcí kouzelníci, po nichž se jmenují dnešní koleje: Godric Nebelvír, Helga z Mrzimoru, Rowena z Havraspáru a Salazar Zmijozel. Zmijozel odmítal do školy přijímat děti z mudlovských rodin, což vedlo k jeho hádkám z Nebelvírem a později k odchodu ze školy.
Podle pověsti před svým odchodem vybudoval na hradě skrytou komnatu, kterou dokáže otevřít jen jeho právoplatný dědic, aby otevřel hrůzu, která se v ní skrývá, a s její pomocí očistil školu od všech, kdo podle něj nejsou hodni studovat magii. Ta hrůza má být snad nějaké monstrum, které dokáže ovládat jen dědic. Hrad byl několikrát prohledán, ale komnatu nikdy nenašli.
Pavouci se taky chovají dost divně. Pořád někam mizí. Byli jsme v té dívčí umývárně, zeptat se Ufňukané Uršuly -
nikdo tam kromě Hermiony nechodí, to kvůli Uršule - ale nic prý neviděla. Když jsme odcházeli, nachytal nás Percy a vyhrožoval, že nám příště strhne body, jestli nás tu ještě chytí.
nikdo tam kromě Hermiony nechodí, to kvůli Uršule - ale nic prý neviděla. Když jsme odcházeli, nachytal nás Percy a vyhrožoval, že nám příště strhne body, jestli nás tu ještě chytí.
Všichni se bojí toho, kdo by mohl být ten dědic a spousta lidí si myslí, že jím je Malfoy. Přeci jenom, každý ví, že nesnáší všechny nečistokrevné kouzelníky a ty, kterým říká krvezrádci. Hermiona přišla s nápadem namíchat Mnoholičný lektvar, abychom se ho jako Zmijozelští na to mohli zeptat.
Myslím, že na ní s Ronem máme špatný vliv. Problém byl v tom, že ten lektvar byl v knize Lektváry Nejmocnější, která je ale v sekci s omezeným přístupem. Ale zase, máme opravdu tupého učitele OPČM, a jo, podepsal nám papír s povolením. Ani se nepodíval, jakou knížku chceme. Byl až příliš zaneprázdněn tím, že může něco podepsat. Ron si myslí, že Lockhart by podepsal všechno, co před ním necháš chvíli ležet. Já s tím souhlasim.
Myslím, že na ní s Ronem máme špatný vliv. Problém byl v tom, že ten lektvar byl v knize Lektváry Nejmocnější, která je ale v sekci s omezeným přístupem. Ale zase, máme opravdu tupého učitele OPČM, a jo, podepsal nám papír s povolením. Ani se nepodíval, jakou knížku chceme. Byl až příliš zaneprázdněn tím, že může něco podepsat. Ron si myslí, že Lockhart by podepsal všechno, co před ním necháš chvíli ležet. Já s tím souhlasim.
Lockhart mi řekl, že býval chytačem a nabídl mi nějaký soukromý trénink (si vážně dělá srandu, ne?). Nechápu, co s tim chlapem je. Jeho hodiny už nemůžou být nudnější. Celou hodinu jen mluví o všem, co napsal ve svých knihách, a vždycky vybere mě, abych mu pomohl nějaké scény předvést.
Famfrpálový zápas byl dost tvrdý. Byl tu jeden potlouk, který mě honil po celej zápas! Ale chytil jsem zlatonku Malfoyovi před nosem. Ten potlouk mi zlomil ruku, jenže místo toho, abych šel rovnou za Pomfreyovou, se zjevil Lockhart a pokusil se mi tu ruku spravit sám. Jenže místo toho mi z ruky odstranil všechny kosti! Madame Pomfreyová z toho nebyla zrovna nadšená. Dorůstání kostí není sranda. Bolelo to jako čert.
V noci mě na ošetřovně navštívil Dobby. Představ si, že to byl on, kdo před náma zavřel přepážku, abychom se s Ronem nedostali nástupiště a taky ten, co začaroval ten potlouk. Podle něj se mě snaží jen chránit. Chtěl prý jen, aby mě ten potlouk zranil natolik, aby mě poslali domů. Taky řekl, že Tajemná komnata byla otevřena už někdy předtím.
Zmizel dřív, než jsem se ho stačil zeptat na víc. Na ošetřovnu přišla McGonagallová s Brumbálem. Nesli Colina Creeveyho. Byl taky zkamenělý jako paní Norrisová. Brumbál řekl, že se stalo to, čeho se obával: Tajemná komnata je znovu otevřena.
Zase brzy napíšu.
Harry
Milý Harry,
Tohle zní dost nebezpečně. Vím, že by sis neměl dělat příliš velké starosti - nejsi z mudlovské rodiny - ale přesto buď opatrný. Ten Mnoholičný lektvar je zajímavý nápad. Opravdu na Hermionu máte velký vliv, pokud to byl její nápad.
Dovol mi, abych si to vyjasnil - vy jste ten lektvar připravovali v umývárně Ufňukané Uršuly? Víš, Uršula měla na Siriuse vždycky zálusk. Pronásledovala ho na každém kroku a mohla na něm oči nechat. Dělali jsme si z něj s Moonym srandu. Ona je trochu trhlá, tak si dej pozor.
Ohledně toho Dobbyho - zdá se, že mu na tobě hodně záleží, ale zřejmě ti neříká všechno. Lockhart…to je jiný příběh. Dostávám pocit, že je to jen tupej hňup. Máš už tu ruku v pořádku? Brumbál mi psal, že ti ji Poppy v mžiku spravila. Ten magor…pořád Brumbálovi říkám, že je to jen ubohý podvodník, ale nedá si říct. Drž se od něj dál.
Ptal jsem se Maddy a Mickeyho, jaká omezení domácí skřítkové mají. Neříkal si, že jeho majitelé jsou Malfoyovi? Děje se tu něco nekalého. Napíšu ti, jestli něco zjistím.
Měj se a pozdravuj Rona a Hermionu,
Táta
Milý tati,
Hermiona s Ronem začali dělat lektvar, zatímco jsem byl na ošetřovně. Museli jsme nějaké ingredience ukrást ze Snapeových soukromých zásob. Hermiona měla na starost tu krádež, já jen odvedl pozornost tím, že jsem během Lektvarů hodil do Goylova kotlíku jednu s Fredových a Georgových rachejtlí. Snape mě z toho podezřívá, ale nejlepší na tom je, že mi to nemůže dokázat. Hermiona si myslí, že lektvar by měl být připraven někdy kolem Vánoc, takže budu muset zase zůstat v Bradavicích, protože Malfoy tu zůstává taky. To je docela zvláštní. Vždycky jezdí na prázdniny domů a dělá z toho bůhví co.
Byl tu soubojnický klub…no a jsem hadí jazyk! Pro mě nikdo neřekl, že to není normální? Ron mi řekl, že Salazar Zmijozel uměl mluvit s hady, a díky tomu, že jsem při soubojnickém klubu řekl jednomu hadovi, aby neútočil, si celá škola myslí, že jsem Zmijozelův dědic! Všichni mrzimorští se mě bojí. A aby to už tak nebylo dost zlé, při cestě z knihovny jsem narazil na zkamenělého Justina Finch-Fletcheye a Skoro bezhlavého Nicka. Viděl mě protiva a začal křičet útok!
Brumbál mi uvěřil, když jsem mu řekl, že jsem to neudělal. Hagrid tvrdí, že mu někdo zabil všechny kohouty. Vtrhl do Brumbálovy pracovny, aby mu řekl, že se mnou mluvil jen pár vteřin před tím, než jsem narazil na Justina a Nicka. Ale Brumbál mi věří, takže se hned cítím líp. Zato celá škola má strach. Jaké monstrum může napadat studenty i duchy?
Měj se,
Harry
Milý Harry,
Takže Veselé Vánoce! Doufám, že ten váš lektvar bude fungovat. Nikdy jsem si neuvědomil, že bys mohl mít hadí jazyk. Několikrát jsem tě viděl mluvit s hady, ale prostě jsem si to nikdy nespojil. Mimo jiné, mluvit s hady byla jedna z Voldemortových schopností. Nevím, proč jí máš taky.
Samozřejmě, že ti Brumbál věří. Nechápu, jak si někdo může myslet, že bys napadal své spolužáky. Co se týče těch kohoutů, nevím. Ale asi by to s tím mohlo nějak souviset. Hodně štěstí s lektvarem.
Takže, co napadá kočky, studenty a taky duchy? Tahle věc s Tajemnou komnatou mi začíná dělat čím dál tím větší starosti, a Brumbál nevypadá, že by mi chtěl říct něco víc. Chci, abys byl opatrný. Vím, že jsi stejný Poberta, jako jsem byl já, ale teď mluvím vážně. Nechci, aby se opakovalo to, co loni.
Dávej na sebe pozor,
Táta
Milý tati,
Lektvar fungoval, ale Malfoy tím dědicem není. Neví o nic víc, než my. Hermiona si nešťastnou náhodou obstarala kočičí chlup, takže se proměnila v kočku. Máme štěstí, že se Madame Pomfreyová příliš nevyptává. Hermiona vypadala opravdu legračně. Měla dokonce i ocas!
Na cestě z ošetřovny jsme s Ronem slyšeli Filche, jak na něco nadává. Zjistili jsme, na co. Ufňukaná Uršula vytopila koupelnu. Šli jsme se za ní podívat a zjistili, že jí někdo prohodil hlavou nějakou knížku. Byl to něčí deník. Jenže kromě jména na obalu - Tom Rojvol Raddle - v něm nic nebylo. Ron mě varoval, abych ho neotvíral, že prý některé knížky můžou být dost nebezpečné, ale nic s ním nebylo. Každopádně jsem si ho nechal. Něco mě na něm lákalo, nevím, jak to říct. Ukázal jsem ho Hermioně, ale taky s ním nic nesvedla.
Svatý Valentýn byla katastrofa. Lockhart se rozhodl, že by se ten den měl oslavit, takže Velkou síň ozdobil růžovými srdíčky a konfetami. Taky pověřil malé protivné trpaslíky se zlatými křídly a harfami, aby předávali valentýnky.
Taky jsem jednu dostal.
Bylo to tak trapný!!! Ten trpaslík si mi sedl na nohy a začal zpívat něco jako: Oči má zelené, jako čerstvá žába v láku a černý vlas mu spadá do čela. Jen o něm sním, je úžasný, ten hrdina, co zmohl Pána zla.
Nesměj se! Ani nevíš, jak mi bylo trapně.
Zjistil jsem, že se Ron mýlil, ta valentýnka nebyla od Ginny…teda, technicky vzato. Hádám, že prohrála sázku s Fredem a Georgem, a že jí donutili napsat tuhle báseň, kterou pak dali trpaslíkovi. Zřejmě museli improvizovat…hodně.
Když mě ten trpaslík donutil, poslechnout si tu valentýnku, rozlil se mi inkoust na všechny učebnice. Ale deník byl úplně čistý! Takže jsem se rozhodl do něj napsat. Začal jsem jen s 'Jmenuju se Harry Potter', ale ten deník mi odepsal zpátky! Ten deník je z doby před padesáti lety, kdy byla komnata naposledy otevřená. Ukázal mi vzpomínku, ve které dopadl Hagrida. To on tehdy komnatu otevřel!
Nemůžu tomu uvěřit. Nechci tomu uvěřit! Myslím, že si s ním budu muset promluvit.
Zatím se měj.
Harry
Milý Harry,
Nevěřím, že by to byl Hagrid. Teda, vždycky jsem přemýšlel nad tím, proč ho vyloučili. Nikdy mi to neřekl. Ale ten deník je…no zvláštní.
Hermiony je mi líto, ale jsem rád, že bude v pořádku. S Hagridem by sis podle mě promluvit měl. Jsi jedna z mála osob, kterým důvěřuje, takže by ti možná řekl pravdu.
Moony se vrátil ze svého výletu a pozdravuje tě. Byl docela překvapený z událostí, co se ve škole dějí. Docela se zajímal o tu Komnatu. Snažil jsem se mu říct všechno, co už vím. On sám tvrdí, že o ní taky něco ví, ale nedokáže si to vybavit. Snad časem.
Moony se nic moc na svém výletě nedozvěděl. Přinesl si jen nějaké bible a svitky psané ve starověké Sumerii a Babylonii. Není si jistý, jestli mu nějak pomohou, ale napřed to musí pořádně prozkoumat.
Promiň, ale ta věc s tím Valentýnem je hrozně legrační. To bylo od Freda a George chytré, mají moje uznání. Každopádně to bylo lepší než valentýnka, kterou jsem v šestém ročníku poslal Lily. Zněla asi takhle: Růže je červená, fialka je modrá, Lily je nádherná, stejně jako květina. (Omlouvám se za svůj nebásnický um. Snažila jsem se to přeložit tak, aby se to i rýmovalo, ale moc se mi to nepodařilo. Tady máte originál. Roses are red, violets are blue, Lily is beautiful and the flowers are too. Pozn. překl.)
Moc jsem ji neohromil a pořád odmítala si se mnou vyjít. Ale nakonec jsem jí přemluvil.
Zase brzy napiš.
Táta
Milý tati,
Nic se nedělo, takže se Mrzimorští zase uklidnili. Fred a George se z toho všeho snaží udělat vtip. Chodí přede mnou a oznamují, že přichází Zmijozelův dědic. Je mi mnohem líp při pomyšlení, že to alespoň někomu přijde jako vtip.
Máme seznam nových předmětů na příští rok. Nemám ponětí co si vzít.
Někdo ukradl Raddleův deník z mého kufru. Musel to být někdo z Nebelvíru, protože nikdo jiný nezná heslo. Zase jsem slyšel ten hlas. Před famfrpálový zápasem. Ron ani Hermiona nic neslyšeli, ale potom Hermiona odběhla do knihovny, protože prý asi na něco přišla. To je pro ni typické - nejsi si něčím jistý, běž do knihovny.
Famfrpálový zápas byl odvolán, protože našli Hermionu a jednu dívku z Havraspáru - Penelopu Clearwaterovou - zkamenělé před knihovnou. Vedle sebe měli zrcátko.
S Ronem jsme se rozhodli, zajít za Hagridem. Po tom, co se stalo Hermioně, jsme neměli na výběr. Jenže tam dorazil Brumbál s Ministrem kouzel, takže jsme se museli schovat pod neviditelný plášť. Popletal chtěl kvůli těm útokům zatknout Hagrida! Pak tam vtrhl Lucius Malfoy a řekl, že se rada shodla na tom, že by měl být Brumbál odvolán ze školy! Takže Hagrid je v Azkabanu a Brumbál pryč! Než Hagrida odvedli, řekl něco jako že, pokud chce někdo něco zjistit, má se držet pavouků. Divná rada.
Měj se a pozdravuj strejdu Moonyho.
Harry
Milý Harry,
Už o Brumbálovi i Hagridovi vím. Měl bys být teď opatrný, když je ve škole takový chaos. Malfoy musel členům rady něčím vyhrožovat, protože každý ví, že s Brumbálem je ve škole mnohem bezpečněji. Nelam si s Raddleovým deníkem hlavu. Teď se hlavně soustřeď na učení a na Hermionu. Pokud vím, měla by být brzy zase v pořádku.
Moony už si vzpomněl. V Komnatě má být nestvůra, která má očistit školu od nečistokrevných. Ale to už asi víš. Držet se pavouků…Nemá Ron z pavouků hrůzu? Doufám, že nehodláš poslechnout jeho radu? Nechtěj, abych ti připomněl Chloupka a Norberta.
Opatruj se!
Táta.
Milý tati,
O Bylinkářství jsme narazili na skupinku pavouků, která prchala z hradu pryč. Rozhodli jsme se s Ronem, že je po škole budeme sledovat. Nebo spíš, já se rozhodl, protože Ron se pavouků bojí. (Když mu bylo pět, zlomil Fredovi koště. Ten mu za to přeměnil jeho oblíbeného plyšového medvídka v obrovského chlupatého pavouka. - Legrační, že sis na Ronovu fobii vzpomněl.) Takže po večeři jsme se za nimi vydali do Zapovězeného lesa. Našli jsme tam i auto pana Weasleyho. Úplně v tom lese zdivočelo. Jenže pak nás chytli obrovští pavouci a odnesli za svým vůdcem, Aragogem. Zdá se, že to Aragog byl to monstrum, které Hagrid skrýval na hradě. On nikdy Tajemnou komnatu neotevřel, i když ho z toho obvinili.
Chystali se nás zabít, když se objevilo naše auta, do kterého jsme všichni tři (vzali jsme s sebou i Tesáka - kvůli ochraně, jenže je to pěkný strašpytel) naskákali a odletěli pryč. Odvezlo nás zpátky na školní pozemky, ale potom zase odjelo pryč do lesa.
Takže víme, že Hagrid je nevinný. A ještě něco jsme zjistili. Když byla komnata otevřená naposled, v umývárně zemřela jedna dívka - Ufňukaná Uršula!
Chtěli jsme za Uršulou zajít, ale neměli jsme čas. McGonagallová nám oznámila, že všichni zkamenělí by měli být oživení dnes večer. Při večeři k nám přišla Ginny. Byla hrozně bledá a třásla. Řekla, že nám prý potřebuje říct něco důležitého. Jenže pak přikráčel Percy a vyhodil jí ze své židle. Podle něj to nebylo nic důležitého, protože to už sám věděl. Ale já tomu nevěřím. Vypadala, jako když se opravdu něco stalo.
No nic, my teď půjdeme za Hermionou a potom zkusíme tu Ufňukanou Uršulu.
Měj se,
Harry.
***













Ahoj,skvělá práce.Bavím se touto verzí.A musím se i zasmát.Vím,že vždy upozornuješ na možné chyby,ale některé mě dostanou.Třeba na konci druhého dílu říká Brumbál o porušení školního řádu a v tvém podání tam bylo poručení školního řádu.
Jinak oceňuji tvou vytrvalou práci s překladem.jak jsem řekl,gratulace a těším se na pokračování.