2. kapitola - Věštba 2/2

13. června 2010 v 21:27 | Ajka |  Jiný začátek
Uf, uf. tak jsem dopřeložila zbytek kapitoly a jsem totálně grogy. Už se to konečně rozjíždí. Konečně se pustím do překladu další kapitoly, kde je už malej Harry:)
Možná najdete v překladu chyby, je to možný. Už se mi pletou prsty a moc mi to nemyslí, ale tak...snad se to dá číst:)
Kometny samozřejmě potěší.


Znovu nahoře, v dětském pokoji
Lily položila Harryho do postýlky a dala mu pusu na tvář, slzy jí přitom smáčely její tvář. "Mám tě ráda, Harry, ale nemůžu nechat tvého tatínka, aby tam bojoval sám."
Hluk z přízemí byl ohlušující, ale Lily nemohla svého syna opustit. Slyšela nadávky a rány, ale nevěděla, co se děje. O půl hodiny později zaslechla někoho přicházet do dětského pokoje a věděla jistě, že to není James.
"Lily Potterová, jak rád tě poznávám. Ale teď mi uhni z cesty. Ty nemusíš zemřít jako tvůj manžel." Zanotoval Voldemort a ukázal hůlkou na Harryho.
Lily statečně stála před postýlkou s hůlkou v ruce. Ruka se jí však třásla, jak přemítala, jestli je James opravdu mrtvý.
"Nedovolím, abys mu ublížil! Je to jen malé nevinné dítě."
Voldemort se ušklíbl. "Opravdu si myslíš, že můžeš vzdorovat největšímu čaroději všech dob, ty špinavá mudlovská šmejdko? Tvůj manžel se o to pokusil a teď je mrtvý!"
"NE! Ty neublížíš mému dítěti!"
Voldemort se zasmál. Byl to ledový zvuk, při kterém jí přejížděl mráz po zádech. "Uhni stranou, ty hloupá holko!"
"NE!"
Voldemort hůlkou změnil směr tak rychle, že to Lily sotva postřehla. Bleskově zablokovala kouzlo a nový souboj začal. Tenhle ale netrval příliš dlouho. "Crucio!"
Lily padla na podlahu, křičící bolestí. Voldemort jí mučil bezmála patnáct minut, posílal na ní kletbu znovu a znovu. Její končetiny byli ohnuté do nepřirozených úhlů, celé zlámané. Její hlava jí třeštila tak moc, že si myslela, že jí exploduje.
Voldemort zrušil kouzlo a zamumlal. "Avada Kedavra." Lily z posledních sil vyskočila před postýlku a proud zeleného světla jí udeřil doprostřed hrudi. Odrazila se od postýlky a zůstala ležet. Voldemort se ušklíbl a nevšímal si bílého světla, které na okamžik ozářilo dětskou postýlku.
Voldemort se otočil na Harryho a natáhl hůlku. "Avada Kedavra!"
Harry vystrašeně sledoval, jak na něj letí další proužek zeleného světla, ale ten se náhle otočil a potom už jen slyšel bolestný křik, než celý pokoj utichl. Harry se rozhlédl po dusivě prázdné místnosti a začal brečet.
"Mamí! Tatí! Mamí! Tatí!" volal chlapec, slzy mu stékaly po tvářích. Jeho pláč se po chvíli změnil ve vyděšený křik, když nikdo nepřicházel.
Zdálo se, že křičel celé hodiny, ale bylo to jen bezmála třicet minut, než se v pokoji objevil Brumbál a popadl ho do náruče. "Ššš, Harry, už je to pořádku."
Harry přestal brečet a strčil si palec do pusy. Po chvíli se objevil Hagrid.
"Proboha, Brumbále, je Harry…žije?"
Brumbál přikývl. "Vypadá to tak." Na chvíli se odmlčel a pohlédl na malého chlapce. Ještě pořád měl na tvářích slzy.
Na čele měl tenký krvácející šrám ve tvaru blesku. Sklonil se k Lily a okamžitě mu bylo jasné, co se stalo a co teď musí udělat.
"Hagride, potřebuji, abys Harry donesl sem." Řekl a v ruce se mu objevil kousek pergamenu s adresou, který Hagridovi podal. "Sejdeme se tu." Předal mu Harryho, věnoval rychlý, smutný pohled na Lilyino zakrvácené, zmučené tělo, a přemístil se pryč.
Hagrid se podíval na chlapce ve své náruči a nevěřícně zakroutil hlavou. "Ššš, Harry, už nebreč. Hagrid je u tebe. Postarám se vo tebe, neboj se. To je úžasný, že žiješ. Ale jak to, žes přežil. Jsi jen malý dítě."
Přitiskl si Harryho blíž k sobě a sklonil se nad Lily. Slzy mu vhrkly do očí, když pohlédl na ní pohlédl. Bylo poznat, že zažívala obrovské bolesti, když umírala při snaze ochránit svého jediného syna. Položil jí ruku na krk, ale nenahmatal puls. Zadržel vzlyk a vydal se po schodech dolů zrovna, když vešel Sirius.
"Hagride? Co se stalo? Byl jsem zkontrolovat…byl pryč a teď…" Zarazil se, když spatřil v předsíni bezvládného Jamese. "NE!" vběhl dovnitř a začal s Jamesem třást. Třesení se stalo ještě naléhavějším, když nenahmatal puls. "No tak, Jamesi, ty přece nemůžeš být mrtvý! Sakra Jamesi, probuď se! DVANÁCTERÁKU!"
"Siriusi." Zašeptal Hagrid a odtáhnul ho pryč od Jamese. "Už je pozdě. Lily je taky pryč. Leží nahoře v pokoji. Už je jen Harry."
"Siri!" zavolal Harry a natáhl ruce.
Sirius pohlédl na Hagrida, potom na Harryho, slzy mu vytékaly ze smutných očí. "Dej mi ho, Hagride. Jsem jeho kmotr. Od teď mám za něj zodpovědnost."
Hagrid zatřásl hlavou a položil mu ruku na rameno. "Nemůžu, Siriusi. Mám nařízení vod Brumbála odvíst ho k jeho tetě a strýci. Petunie Dursleyová je jeho kmotra, ne?"
Sirius slabě přikývl. "Můžu se s ním aspoň rozloučit?" a vzal si Harryho do náruče.
"Siri." Řekl Harry a začal si hrát s jeho vlasy.
Sirius smutně pokýval hlavou a dal mu pusu na čelo. "Mám tě rád Harry. Teta a strýc se o tebe dobře postarají."
"Táta." Vyhrkl Harry a ukázal na ležícího Jamese.
Sirius zatřásl hlavou a začal vzlykat. "Už žádný táta."
"Máma."
"Ani máma."
"Siri." Odpověděl Harry a promnul si oči. Krev mu kapala z rány na čele. Harry věděl, že něco je špatně. Dokonce i malé dítě to pozná.
Sirius si roztrhl košili a držel mu ji na ráně, dokud nepřestala krvácet. "Sbohem Harry. Teď půjdeš s Hagridem." Zašeptal a položil ho Hagridovi do náruče. Harry začal znovu brečet, tentokrát pro Siriuse.
"Vezmi si mojí motorku Hagride. Když se nemůžu postarat o Harryho, je tu ještě něco, co musím udělat."
Sirius vyšel z domu a ani se neohlédl, když na něj Harry zoufale volal.
Hagrid sledoval, jak odchází. Potom nasedl na motorku a letěl k Zobí ulici 4, Kvikálkov, Surrey. Tady se setká s Albusem Brumbálem.
***
O čtyři hodiny později
James zasténal a posadil. Opatrně zatřásl hlavou a setřel si z čela krev. Opřel se rukama o stěnu a postavil. Krvácel. A hodně. Byl zesláblý ze ztráty krve. Zděšeně se rozhlédl a zjistil, že dům je zničený, kolem něj se povalovaly jen trosky. Zvedl hůlku, ale neudržel jí, byl příliš slabý. Rozhodl se použít jen ruce na rychlá léčitelská kouzla. Když byl hotov, znovu popadl hůlku a vydal se po schodech nahoru. Opatrně obešel propadlý strop a vydal se do dětského pokoje. Chtěl najít Lily a Harryho.
Vešel do pokoje a znaveně se opřel o futra dveří. Stěny byly potřísněné krví a většina nábytku byla rozbitá. Dětská postýlka byla prázdná a Lily ležela bezvládně na podlaze. Byla celá od krve. Zděšeně se k ní vydal a něžně jí popadl do náruče.
"No tak, miláčku. Prober se." Zatřásl s ní. Byla celá ledová a děsivě bledá. Náhle vydala sten, který mu zastavil srdce. "Lily!" zašeptal James a úlevou vydechl zadržovaný dech.
Pomalu otevřela oči a zmateně se na něj koukla. "Kdo jste?"
James zalapal po dechu. "Lily…? To jsem já, James."
Lily na něj zírala, oči rozostřené a zmatené. "Znám vás? Kdo je Lily?" Slzy smáčely Jamesovu tvář, když ji zvedal do náruče. Bolestně sebou trhla. "Bolí." Zamumlala.
James si ji pečlivěji prohlédl. Měla ošklivě zlomené končetiny a její jedna ruka byla vykloubená. "Vydrž, zlato. Postarám se o tebe." Ještě jednou se rozhlédl po místnosti, i když věděl, že tu Harry není. Vzal z postýlky malou zlatonku a udělal z ní přenášedlo.
Když se objevili uprostřed Brumbálovy kanceláře, ředitel překvapeně zvedl hlavu a vytřeštil oči v úžasu. "JAMESI! Ty žiješ! A Lily, ale…jak? Vždyť…vždyť jste byli mrtví!" koktal a pomalu k nim přišel.
James zatřásl hlavou. "Ne já byl…v bezvědomí. Ale Lili je zraněná. Hodně. Neví, kdo jsem. A navíc jsem nikde nenašel Harryho. Nebyl v domě." Slzy si znovu našli cestu ven, když James pomyslel na nejhorší. "Nikde nebylo jeho tělo." Roztřeseně zašeptal.
Brumbál přikývl. "Harry je v pořádku. Už jsme se o něj s Hagridem postarali. Ale teď musíme Lily odvést na ošetřovnu. Všechno ti potom vysvětlím."
James pokýval hlavou a společně se přesunuli na ošetřovnu, kde se k nim přihnala madam Pomfreyová. "Vůbec mě nepoznává Albusi."
"Klid, Jamesi. Poppy se o ni postará. Nejdřív ale zkontroluje tebe, protože si musíme promluvit."
James odmítavě zakroutil hlavou. "Mně už nic není…hodně jsem krvácel, ale vyléčil jsem se…" posadil se na postel vedle Lily a začal se třást.
Madam Pomfreyová k němu přišla a dala mu vypít dokrvovací lektvar. "Bude v pořádku, Albusi. Můžete si s ním jít promluvit, jen dohlédněte na to, aby tohle bral každou půl hodinu."
"NE!" zakřičel James. "Já ji nepustím!"
Brumbál přikývl. "Dobrá promluvíme si tady."
Zamkl dveře od ošetřovny, zatáhl kolem nich závěs a zajistil okolí Silenciem. "Tak Jamesi, pověz mi, co se tam vlastně stalo."
James se nadechl a dal se do vypravování. "Každou noc jsem kolem Harryho a Lily posiloval některá ochranná kouzla. Pro případ, že by se něco stalo. Lily o tom nevěděla. Dnes v noci, když jsme byli v dětském pokoji, jsem zaslechli ránu. Viděl jsem ho. Voldemort nás našel. Běžel jsem dolů, abych ho zadržel. Bojovali jsme, ale potom na mě vyslal smrtící kletbu. Já se jí vyhnul, jenže jsem narazil do zdi a omdlel jsem. Když jsme se probral, dům byl úplně zničený. Vyléčil jsem si zranění a šel se podívat do pokoje. Lily ležela na zemi před postýlkou, ale Harry nikde nebyl." Řekl a z úst se mu vydral vzlyk. "Nemohl jsem ho nikde najít."
Madam Pomfreyová mu podala další dokrvovací lektvar a přinutila ho vzít si i něco na uklidnění, než se vrátila zpět k Lily.
"Harry je v pořádku, Jamesi." Opověděl Brumbál.
"Opravdu? A kde je?" zeptal se James o poznání klidněji.
Brumbál si povzdechl. "Všichni jsme si mysleli, že jste oba mrtví. Ty ani Lily jste nedýchali. Ta tvá ochranná kouzla musela být opravdu silná, když vás dokázala vrátit k životu."
James polkl. "A Harry?"
"Přišel jsem k vám téměř hned po tom, co se to stalo. Harry vystrašeně brečel v postýlce a vy dva jste nejevili známky života. Nicméně, Harry měl na čele krvácející šrám ve tvaru blesku. Nejspíš mu zůstane jizva, ale jinak byl v pořádku. Nevěděl jsem, kde ho bezpečně ukrýt, protože dnes v noci přežil smrtící kletbu."
"Co se stalo s Voldemortem?"
Brumbál potřásl hlavou. "To nevím. To je na tom všem ta největší záhada. Ta věštba tvrdila, že váš syn způsobí Voldemortův pád, ale také, že si ho Voldemort poznamená jako sobě rovného. Tuhle část už Voldemort neslyšel. Když se Lily vrhla před svého syna připravená pro něj zemřít, vytvořila kolem něj jisté ochranné kouzlo. Je to prastará magie, kterou Voldemort podcenil. Potom, co byl hotov s Lily, pokusil se zabít i Harryho. Jenže kouzlo se obrátilo proti němu. Voldemort je pryč, ale podle mě není mrtvý.
Po celé zemi se oslavuje jeho pád. Harryho nazývají jako Chlapce, který přežil. Je z něj hrdina."
James přikývl. "Vy si tedy myslíte, že není mrtvý?"
"Ano, myslím. Byl ponořený do černé magie tak, jako nikdo jiný, koho kdy lidstvo poznalo. On se vrátí, ať už zítra, za týden, za rok nebo za dvacet let."
"Tak kde je můj syn?"
"Protože Harry přežil jen díky krevnímu spojení se svou matkou, vzal jsem ho k jediné žijící příbuzné, které koluje v žilách stejná krev."
"Petunie? Ale Albusi, ona k sobě Harryho nikdy nevezme!" vykřikl James.
Brumbál pokýval hlavou. "Postará se o něj, neboj. Navíc, bude lepší, když ho budeme držet dál od toho všeho. Slavný ještě dřív, než se naučí pořádně chodit a mluvit - každému dítěti by to popletlo hlavu. Alespoň se budeš moct postarat o Lily. Prozatím je Harry v bezpečí. Teď se musíš pořádně uzdravit a hlavně zjistit, co se stalo Lily."
James si povzdechl. "Dobře." Vzal si od madam Pomfreyové uspávací lektvar a ponořil se do bezesného spánku.
***
James se probudil po dvanácti hodinách spánku plně odpočatý. Rozhlédl se kolem a spatřil madam Pomfreyovou, jak sedí na posteli vedle Lily. Rychle se posadil a nasadil si brýle. "Je v pořádku?"
Madam Pomfreyová si povzdychla. "Já nevím. Vůbec netuší, kde je, ani kdo je. Je psychicky úplně zlomená, Jamesi. S tím já jí nepomůžu. Má porušenou míchu. Od krku dolů je úplně ochrnutá. Její mozek je, dá se říct, úplně na kaši. Je nebezpečná i sama sobě. Myslím, že bych jí míchu dokázala zpravit, mohla bych jí i znovu naučit chodit a umožnit jí pohyb, ale její mysl…S tím jí opravdu nepomůžu."
James se smutně podíval na svou spící ženu a potlačil slzy. "A co sv. Mungo? Ti by třeba věděli, co dělat."
Madam Pomfreyová smutně zakroutila hlavou. "Obávám se, že ne. Byla mučena na extrémní úroveň. Domnívám se, že na ní opakovaně použil Cruciatus. To by zlomilo i toho nejsilnějšího člověka. Bude potřebovat stálou péči, téměř dvacet čtyři hodin denně. Pokud bys jí tuto péči nemohl poskytnout, musela by být umístěna na Oddělení trvalé péče u sv. Munga. Jí by pomohl už jen zázrak."
James přikývl. "Postarám se o ni. Já…nemohl bych jí nechat v nemocnici."
"Dobře." Madam Pomfreyová se zvedla a odešla do své kanceláře. James vstal a posadil se vedle Lily.
Jemně jí rukou odhrnul vlasy z čela a políbil jí. "Ach Lily, je mi to tak líto. Měl jsem tam být. Měl jsem vás chránit. Neměl jsem vás opouštět. Moc mě to mrzí, lásko." Něčí ruka mu stiskla rameno. Zvedl hlavu a spatřil Albuse Brumbála.
"Jamesi, to není tvá vina. Bojoval si s ním, stejně tak i ona. Bude tě potřebovat."
James odhodlaně přikývl. "Postarám se o ni. I o Harryho." Zavřel oči a přitiskl si Lilyiny ruce ke svým rtům. "Jak nás našel? A proč jste Harryho nedal Siriusovi? Je to jeho kmotr."
Brumbál si povzdechl. "Hodně se toho stalo, zatím co jsi spal. Sirius je na cestě do Azkabanu. Navíc ani neví, že žiješ."
"PROČ JDE DO VĚZENÍ? JÁ HO POTŘEBUJU VIDĚT! JÁ POTŘEBUJU…Co se stalo?"
"Jamesi, nevím, jak vás Voldemort našel, ale před pár hodinami Sirius zavraždil Petera Petigrewa. Ten ubohý chlapec ho snad chtěl zastavit, či co. V jedné mudlovské ulici na Siriuse začal křičet. Domáhal se vysvětlení, jak se k němu prý mohl přidat, jak mohl zradit tebe, Lily a Harryho."
James zatřásl hlavou. "Tomu nevěřím! Sirius by nikdy…NE!"
Brumbál se těžce nadechl. "Svědci tvrdí, že Peter křičel něco ve smyslu, že byl slaboch, když se vzdal Voldemortovi a zradil je. Že si o něm myslel, že je někdo jiný. Potom na něj Sirius vytáhl hůlku a … zničil ho."
"Z-zničil?"
"Zabil při tom třináct mudlů, co stáli kolem. Z Petegrewa se našel jen prst. Svědci potom vypověděli, že tam jen tak stál, uprostřed ulice, a smál se jako maniak. Barty Skrk ho poslal do Azkabanu bez soudního řízení. Důkazy jsou jasně proti němu. Zradil vás Voldemortovi a zabil Petera Petegrewa."
"Ale to…on by přece…Tomu nevěřím, Albusi. Jsme nejlepší přátelé a on by tohle nikdy neudělal. Museli jste se splést!" křičel James a zoufale vzhlédl na Remuse, který vešel do místnosti. "Remusi, že jste se spletli? Že to neudělal?"
Remus smutně zakroutil hlavou. "Udělal. Vidělo ho třicet lidí. Taky se mi tomu nechce věřit. Zabil Petera a zradil vás. Zradil nás všechny".
James zadržel slzy a se vztekem v očích se podíval na Lily. Byla to Siriusova vina, že tu teď ležela ve stavu, kdy jí nikdo nemohl pomoct. "Jak to mohl udělat? Já, Lily a Harry jsme mu věřili. Svěřili bychom mu naše životy…Opravdu pracoval po Voldemorta?"
Remus přikývl. "Byl dvojitým agentem. Předával mu informace o řádu. Skrk má důkazy, které to prokazují. Je mi to moc líto, Jamesi."
"Ale Sirius nebyl náš Strážce tajemství! Na poslední chvíli nás přesvědčil, abychom jím udělali Petera. Měl na něj dávat pozor! Nemohl nás zradit!"
Brumbál na Jamese smutně pohlédl. "Sirius k němu Voldemorta zavedl."
Remusovi stékaly slzy po tvářích. "Proto Peter křičel. Nebyl dost statečný, aby se postavil Voldemortovi. Je z něj hrdina. Postavil se Siriusovi a zaplatil za to životem."
"Ministerstvo poslalo jeho rodině ocenění za jeho skutky a také Merlinův řád první třídy. Nelze diskutovat o Siriusově nevině." Řekl Brumbál.
"Musím se teď postarat o Lily." Zašeptal James. "Musím jí poskytnout tu nejlepší péči, ale taky musím být dobrým otcem svému synovi. Nemám čas starat se o to, co Sirius, no…"
Brumbál si vzdychl. "Poslouchej Jamesi, Poppy mě už obeznámila s Lilyiným stavem. Potřebuje dvaceti čtyř hodinovou péči. Nemůžeš se starat ještě o malé dítě. Lily v tomhle stavu nebude žít dlouho. Nanejvýš pár let. Do té doby může Harry zůstat s Dursleyovými. Postarají se o něj."
"Vy si myslíte, že bych ho tam měl nechat?" zeptal se zděšeně James.
Brumbál přikývl. "Ano. Alespoň do doby než se bude moct vrátit domů. Můžeš mu posílat dopisy a dárky. Můžeš ho chodit navštěvovat, ale Lily tě teď potřebuje víc. Navíc by to pro Harryho nebylo bezpečné, zůstávat s Lily v jednom domě. Myslím, že Harrymu bude u jeho strýce a tety lépe. A určitě se nebudeš moct o Lily starat sám."
"Já ti s tím pomůžu, Jamesi." Odpověděl Remus.
James se podíval na Lily, ale myslel na svého syna. Vzpomínal na Petunii. Určitě bude naštvaná, až se dozví, co se stalo její sestře. Ale jako matka je určitě úžasná. Přeci jenom je Harryho kmotra. Usmál se; Harry bude v bezpečí a bude o něj dobře postaráno. Koneckonců, nebude u Dursleyů dlouho.
Souhlasně přikývl. "Tak dobrá."
  
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa

Jestli jsi četl/a tuhle kapitolu, tak klikni, prosííííím.

Klik.

Komentáře

1 DoctoreX DoctoreX | E-mail | Web | 13. června 2010 v 22:30 | Reagovat

Tak jo...přestává mně ta povídka bavit, protože James tak rychle Siria odsoudil. Ale to není chyba v překladu, ten je dobrý. Zaznamenal jsem pár chyb, ale čert je vem, že? Navíc jich je mnohem méně než dřív. Nezdají se mi jednotlivé postavy. Jako nikdo nebyl překvapený, že Petr je strážce tajemství...jako by to už věděli, což nevěděli. Promiň jestli mi chybí občas písmenka, mám hloupou klávesnici.

2 Phet Phet | Web | 13. června 2010 v 22:31 | Reagovat

Ty jo, chudák Sirius! Já myslela, že když to přežili, tak jim dojde, že je nevinnej! Hrůza hrůza! Jsem zvědavá, jestli se něco zvrtne a Harry zůstane odřízlej od kouzelníků až do dopisu z Bradavic! Asi jo, co? :D ale neřikej mi to!

3 Ajka Ajka | Web | 13. června 2010 v 22:46 | Reagovat

[1]: Taky mě to zarazilo. Ale na druhou stranu, asi mu nezbývalo, než uvěřit. Zvlášť když mu všichni do očí tvrdí, že Peter je hrdina a Sirius zrádce a vrah. Taky mě trochu překvapilo, že Brumbál nebyl překvapenej, že je Peter strážce, protože navrhoval Siriuse, byla jsem v pokušení to tam přidat, ale nakonec jsem si to rozmyslela.Přeci jenom, píšu jen překlad. Ale zrovna jsem četla kapitolu, která se týká trojky, kde se znovu sejdou james a Sirius a taky mu docela rychle uvěří, no nic, s tím nic nenadělám:)
Co se postav týče...snad to bude časem lepší, no:-(

[2]: Já jsem to docela čekala. Protože - jak by chtěli dokázat Siriovu nevinu bez Petera? Dopředu ti nic říkat nebudu, nech se překvapit. teď si ani nejsem jistá, jestli je to už v další kapitole:)

4 shil shil | Web | 19. ledna 2012 v 21:04 | Reagovat

ty vole, to je sila!!! WOW!Sánka dole

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama