Nový úryvek z knihy!!!

16. září 2008 v 8:43 |  =>Brisingr<=
Juchů. Máme nový úryvek. Můžeme jen doufat, že to není fanouškovský výmysl.
Elf se usmál odhaluje tak zuby, které byly špičatější, než je běžné. "Jsem Blödhgarm, syn Ildrid Sličné." Než pokračoval dále, představil také ostatní elfy. "Přinášíme ti radostné zprávy od královny Islanzadí, minulou noc zaznamenali naši zaklínači úspěch při zničení bran Ceunonu. Dokonce i v této chvíli, postupují naše jednotky ulicemi a směřují k věži, kam se ukryl lord Tarrant. Hrstka se ještě staví na odpor, ale město už padlo a brzy již budeme mít Ceunon plně pod kontrolou."
Nasuadini strážci a další Vardenové, kteří se shromažďovali za nimi, propukli nad těmito novinkami v jásot. I ona se zaradovala nad vítězstvím, ale pak ji přepadlo neblahé tušení a zvláštní neklid zmírňující její radost, neboť si představila, jak elfové - a hlavně ti silnější jako Blödhgarm - zraňují lidské muže. Jaké strašné síly a události jsem to rozpoutala? "To jsou vskutku radostné zprávy," řekla, "a jsem opravdu ráda, že je slyším. Obsadíme-li Ceunon, přiblížíme se ještě více k Urû'baenu a tedy i ke Galbatorixovi a naplnění našich snů a tužeb." Tišším hlasem dodala: "Věřím, že bude Islanzadí k těm obyvatelům Ceunonu, kteří nepodporují Galbatorixe, ale postrádají odvahu či prostředky, aby vzdorovali Království, šlechetná."
"Královna Islanzadí je laskavá a milosrdná jak ke svým poddaným, tak i k obyvatelům dobytého území, ale pokud se někdo z nich opováží nám vzdorovat, odstraní je stejně jako podzimní vánek odfoukne spadané listí."
"Nic jiného bych od národa tak starého a mocného ani nečekala," odpověděla Nasuada. Poté, co učinili za dost formalitám, a po pár dalších zdvořilých nic neříkajících frázích, považovala Nasuada za nevyhnutelné zaměřit se na pravý důvod přítomnosti elfů. Nařídila, aby se ostatní vzdálili a pak řekla: "Domnívám se, že vaším pravým úkolem zde, je ochránit Eragona a Safiru. Mám pravdu?"
"Ano, Nasuado-svit-kona. Víme, že se Eragon pořád nachází v Království, ale již brzy se vrátí."
"A zajisté také víte, že odtud Arya odešla, aby jej našla, a teď cestují společně?"
Blödhgarm zatřásl hlavou: "O tom jsme také informováni. Je nešťastné, že se oba mohou nacházet v takovém nebezpečí, ale doufejme, že je nepotká nic zlého."
"Co máte v plánu ohledně této skutečnosti podniknout? Najdete a dopravíte je zpět k Vardenům? Nebo budete vyčkávat a věřit, že se Eragon s Aryou sami ubrání Galbatorixovým nohsledům?"
"Zůstaneme tady jako tví hosté, Nasuado, dcero Ažihadova. Eragon a Arya jsou v dostatečném bezpečí, pokud budou dodržovat všechna opatření proti odhalení. Kdybychom se k nim připojili, mohlo by to v Království vyvolat nechtěnou pozornost. Za těchto okolností bude nejlepší počkat, až nastane náš čas, kdy budeme moci podniknout něco užitečnějšího. Nejpravděpodobnější místo, kam Galbatorix udeří, je právě zde - u Vardenů. A pokud to opravdu udělá a znovu se objeví Murtagh s Trnem, bude Safira potřebovat veškerou naši pomoc, aby jejich útok odrazila."
Nasuada pronesla překvapeně: "Eragon tvrdil, že patříte k nejsilnějším zaklínačům vašeho národa, ale opravdu máte dost sil, abyste porazili tu zlořečenou dvojici? Stejně jako Galbatorix ovládají síly, které daleko přesahují jiné Jezdce."
"Věříme, že když nám Safira pomůže, můžeme s Murtaghem a Trnem soupeřit, či je dokonce porazit. Víme, jak schopní byli Křivopřísežníci, a přestože udělal Galbatorix Murtagha s Trnem silnějším než kteréhokoli jiného Křivopřísežníka, rozhodně se nevyrovnají jemu samotnému. Z tohoto pohledu je jeho strach ze zrady naší výhodou. Dokonce i tři Křivopřísežníci by se nemohli rovnat nám dvanácti a drakovi. Jsme přesvědčeni, že bychom mohli vzdorovat komukoli kromě Galbatorixe."
"To je opravdu povzbuzující. Od té doby, co byl Eragon Murtaghovou rukou poražen, jsem přemýšlela, zda bychom neměli ustoupit a znovu se ukrýt, dokud by Eragon nezesílil. Tvé ujištění mě však přesvědčilo, že situace není úplně beznadějná. Nemám tušení, jak zabít Galbatorixe, ale dokud nedobudeme brány jeho pevnosti v Urû'baenu nebo dokud se nerozhodne vzlétnout v sedle Šruikana a utkat se s námi tváří v tváří na bitevním poli, nic nás nezastaví." Odmlčela se. "Nedal jsi mi sice žádnou záminku k tomu, abych ti nevěřila, Blödhgarme, ale než vstoupíte do našeho tábora, musím tě požádat, abyste dovolili jednomu z mých mužů prozkoumat vaše mysli, musíme se ujistit, že jste opravdu elfové a ne Galbatorixovi špehové v přestrojení. Bolí mě, že tě o to musím žádat, ale už jednou mezi nás pronikli špehové a zrádci a my už nemůžeme důvěřovat ničímu slovu, dokonce ani tomu vašemu. Nerada bych vás urazila, ale válka nás naučila, že opatrnosti není nikdy nazbyt. Vy, kteří jste ohraničili celou obrovskou plochu listnatého lesa Du Weldenvarden ochrannými kouzly, musíte mé důvody pochopit. A tak se ptám, dovolíte to?"
Blödhgarm, jehož oči nabyly divokého výrazu a zuby vypadaly ještě špičatější než jindy, odpověděl: "Většina stromů v Du Weldenvarden je jehličnatá, ne listnatá. Vyzkoušej si nás, pokud musíš, ale varuji tě - ten, kterému ten úkol svěříš, by si měl dát velký pozor, aby se neponořil do našich myslí příliš hluboko. Pro smrtelníky je velmi nebezpečné toulat se mezi našimi myšlenkami, mohli by se ztratit a nevrátit se do svých těl. Stejně tak ne všechna naše tajemství jsou odhalitelná při běžném přezkoumání."
Nasuada porozuměla. Elfové zničí každého, kdo by se odvážil zabrousit do zapovězené oblasti jejich myslí. "Kapitáne Garvene," pronesla.
Garven postoupil vpřed s výrazem muže, který se blíží své zkáze, postavil se před Blödhgarma, zavřel oči a když se začal probírat Blödhgarmovým vědomím, svraštil čelo. Nasuada se kousla do rtu pozorujíc, co se děje. Když byla ještě malou holčičkou, jednonohý muž jménem Horgrove ji naučil, jak své myšlenky ukrýt před ostatními a jak odvrátit bodavou bolest, která provází útok na její mysl. V obou těchto činnostech doopravdy vynikala a přestože nikdy nezažila kontakt s jinou myslí, byla velmi dobře obeznámena s jeho podstatou. Dokázala se vcítit do toho, jak bylo pro Garvena obtížné postupovat s nejvyšší opatrností a jemností, složitost elfovy mysli to celé jen ztěžovala.
Angela se k ní naklonila a zašeptala: "Měla jsi ten úkol svěřit mně, bylo by to bezpečnější."
"Možná," odpověděla Nasuada. Přes všechnu pomoc, kterou bylinkářka poskytla Vardenům i jí samotné, jí pořád nebylo příjemné spoléhat se na ni v důležitých záležitostech.
Několik dalších minut strávil Garven zabrán do své práce, pak se jeho oči najednou otevřely a on ze sebe vyrazil prudký výdech. Jeho tvář a krk byly posety rudými skvrnami způsobenými vypětím, jeho zorničky byly rozšířené, jako by zíral do tmy. Naproti tomu Blödhgarm působil nevzrušeně, jeho kůže byla hladká a uvolněná, dech pravidelný a na rtech mu zářil pobavený úsměv.
"V pořádku?" zeptala se Nasuada.
Zdálo se, že Garvenovi zabere delší chvilku, aby otázku zaslechl, potom urostlý kapitán s křivým nosem odpověděl: "Není to člověk, má paní. O tom není pochyb. Absolutně."
Spokojená, ale rozrušená tím, že se v jeho odpovědi skrývalo něco postihnutelného, odpověděla: "Velmi dobře, pokračuj." Při dalších zkouškách potřeboval Garven stále méně a méně času na prověření ostatních elfů, nestrávil tím víc než pár vteřin. Nasuada jej celou dobu pozorovala a všimla si, jak jsou jeho prsty bledé a bezkrvé, jak jeho kůže obepíná spánky jako rukavice a jak zesláble vypadá.
Poté, co dokončil svůj úkol, vrátil se Garven na své místo po jejím boku. Povšimla si, že se nějak změnil. Jeho původní rozhodnost a prudkost se skryla za snový výraz náměsíčníka, když se na ni při její otázce podíval a odpověděl jí sotva slyšitelným hlasem, zdálo se jí, jako by se jeho duch toulal někde daleko, pomalu kráčeje po zelených, sluncem zalitých mýtinách ukrytých v tajemném elfském lese. Nasuada doufala, že se vše brzy dá do pořádku. Pokud by se tak nestalo, požádá Eragona nebo Angelu, popřípadě oba dva, aby se o Garvena postarali. Až do té doby, než se jeho stav zlepší, se jej rozhodla zbavit aktivní služby v řadách Jestřábů noci, Jörmundur mu přidělí něco lehčího, takže se nebude muset cítit vinna za to, do jaké stavu jej přivedla, a on se alespoň bude moci těšit z toho, co mu zůstalo po setkání s elfskou myslí.
Zatrpklá kvůli utrpěné ztrátě, rozzlobená sama na sebe, elfy, Galbatorixe i Království za to, jakou oběť musela přinést, uchovala si jen stěží milý hlas a dobré vychování. "Když už jsi mluvil o nebezpečí, Blödhgarme, udělal bys dobře, kdybys zmínil, že ti, kdo se vrátí zpět do svých těl, neuprchnou zcela nepoznamenáni."
"Má paní, jsem v pořádku," řekl Garven. Jeho protest byl však tak slabý a bezvýsledný, že jej málokdo vůbec zaznamenal, to vše jen posílilo Nasuadino pobouření.
Kůže na Blödhgarmově zátylku se zkrabatila a ztuhla. "Omlouvám se, pokud jsem to předtím dostatečně nevysvětlil. Avšak neobviňuj se, žijeme v čase nedůvěry. Dovolit nám vejít bez prověření by od tebe bylo ledabylé. Ten nepříjemný incident je politováníhodný, ale neměl by pokazit toto historické setkání. Alespoň můžeš zůstat klidná, když ses přesvědčila, že jsme opravdu těmi, kým se zdáme být - elfy z lesa Du Weldenvarden."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 novomanželka novomanželka | Web | 17. září 2008 v 16:24 | Reagovat

no  jpošah. Já už chci KNÍŽKU!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama